2024-04-15
12:28 |
Podpora biodiverzity travních porostů pomocí maloplošných úhorů
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Hlavním cílem předkládané metodiky je na základě experimentů s úhorovým managementem navrhnout systém doporučení pro aplikaci maloplošné orby v ochraně přírody. Vzhledem k provázanosti zemědělské půdy mimo zvláště chráněná území s přímými platbami Ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době důležité uplatnění metodiky zejména ve velkoplošných chráněných územích, kde je záchrana přírodního a kulturního dědictví primárním cílem. Jednoleté i víceleté úhory, tj. biotopy adaptované na pravidelné narušování povrchu půdy nabízejí vhodná stanoviště pro řadu dnes ohrožených druhů rostlin i živočichů. Jedná se o technicky i ekonomicky snadné řešení, pro maximální efektivitu je však obtížné zvolení vhodného stanoviště. Orba nesmí být použita v druhově bohatých travních porostech, kde by došlo k ruderalizaci a degradaci původní vegetace. Dále nesmí být prováděna u erozně ohrožených pozemků. Vybírány by měly být liniové okraje travních porostů, které byly v minulosti orané, tj. nedávno zatravněná pole, úhory, okraje polí. Problémem mohou být blízké populace invazních druhů rostlin. Naše doporučení k využití úhorového hospodaření se primárně vztahují na pozemky s nižší zásobou živin v půdě v nížinách a pahorkatinách.
Úplný záznam
|
2024-04-15
12:28 |
Úhorové hospodaření na loukách a pastvinách
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Předkládaná metodika shrnuje výsledky mnohaletého výzkumu úhorů a přináší uživatelům informace důležité pro praktické zavedení maloplošného úhorového hospodaření do systému obhospodařování luk a pastvin. Metodika cílí především na zemědělskou veřejnost. Uživatelé v této metodice naleznou námi odzkoušené a pro praxi doporučované metodické postupy, jak začlenit úhory do plánu hospodaření, zejména na okrajích luk a pastvin sousedících s jinými typy biotopů, jako jsou například stepi, meze, křoviny, lesynebo naopak orná půda. Úhory pak hrají roli tzv. ekotonů, tj. přechodových biotopů. Právě v těchto biotopech bývá koncentrována největší rozmanitost druhů jak rostlin, tak i živočichů.Úhory umožní přežití, obnovu a posílení populací vzácných a ohrožených druhů rostlin, a to nejen plevelů. Dále podpoří výskyt celé řady skupin bezobratlých živočichů, včetněužitečných opylovatelů a predátorů škůdců kulturních rostlin. V neposlední řadě vytvoří úhory biotop pro obratlovce, zejména pro ptáky. Úhory jsou pak doslova ostrovembiodiverzity v zemědělské krajině.
Úplný záznam
|
2024-03-24
00:07 |
Úplný záznam
|
2024-01-25
22:11 |
Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie
Maršálková, Eliška ; Makieieva, Y. ; Kovar, K.
Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována změna celkového počtu buněk (TCC) (mikrobiální „otisk prstu“), počtu buněk mrtvých (DCC) a poměr živých buněk s vysokým (HNA) a nízkým (LNA) obsahem nukleových kyselin. Tato pitná voda (tj. obsahující přibližně 14 tisíc buněk na ml) byla upravena technologií CaviPlazmy, při které vznikají peroxid vodíku, ozón a volné radikály. Touto metodou se snižovala životaschopnost (viabilita) mikrobiálních buněk, jak z původního mikrobiomu, tak přidané laboratorní kultury E. coli. Buňky odumíraly, jejich celkový počet se snížil, buňky také lyzovaly a zvyšoval se tak obsah asimilovatelného uhlíku (AOC) v ošetřené vodě. Poznatky z těchto laboratorních pokusů přispívají k porozumění vlivu oxidačních procesů na životaschopnost mikrobiálních buněk a možného budoucího využití těchto technologií pro dezinfekci a ochranu proti opětovnému růstu možných kontaminantů.
Úplný záznam
|
2023-12-06
00:36 |
Klasifikátory kosatců, pivoněk a denivek v Průhonické botanické zahradě
Sekerka, Pavel ; Blažek, Milan ; Blažková, Uljana ; Caspers, Zuzana ; Macháčková, Markéta ; Fáberová, I. ; Papoušková, L. ; Matiska, P. ; Koudela, M.
V roce 2015 bylo Radou genetických zdrojů odsouhlaseno rozšíření kolekcí genetických zdrojů Národního programu genetických zdrojů Rostlin o rody Hemerocallis (denivka) a Paeonia (pivoňka). Kromě výběru rostlin, vhodných pro zařazení do Národního programu, jsme začali postupně ve spolupráci se studenty Katedry zahradnictví FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze připravovat klasifikátory pro tyto rody. Klasifikátor měl umožnit popis jak botanických znaků planých druhů, protože plané druhy pivoněk a denivek jsou rostliny LAKR a je tedy vhodné je zařadit do Národního programu, tak i pokročilých zahradních okrasných odrůd. Současně se ukázalo, že námi používaný klasifikátor pro kosatce je koncipovaný především pro kosatce s kartáčky (Iris subgen. Iris). Během posledních dvaceti let se však čeští šlechtitelé začali specializovat i na další skupiny kosatců, především na kosatce sibiřské, japonské a kosatce skupiny Spuriae, které nemají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů a také v dalších znacích se od-lišují od podrodu Iris. Proto jsme se rozhodli rozšířit stávající klasifikátor tak, aby postihl celou šíři rodu s výjimkou cibulnatých kosatců.
Úplný záznam
|
2023-03-28
00:39 |
Úplný záznam
|
2023-03-12
00:04 |
Úplný záznam
|
2023-02-26
00:13 |
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně chudých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Cílem je poskytnout botanickým zahradám informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a mnohaleté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně chudých substrátů: Coleanthus subtilis, Centunculus minimus, Cyperus michelianus, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Pseudognaphalium luteoalbum, Radiola linoides, Spergularia echinosperma a Tillaea aquatica
Úplný záznam
|
2023-02-26
00:13 |
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně bohatých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Poskytnout botanickým zahradám a pracovníkům ochrany přírody informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a dlouholeté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu dílčích populací kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně bohatých substrátů: Bupleurum tenuissimum, Crypsis aculeata, Crypsis schoenoides, Cyperus flavescens, Samolus valerandi, Spergularia media a Tripolium pannonicum subsp. pannonicum.
Úplný záznam
|
2022-09-28
00:47 |
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
