Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 579 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Meziroční proměnlivost teploty v Evropě
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá meziroční proměnlivostí teploty vzduchu v Evropě a jejími dlouhodobými trendy. Společně se změnami průměrné teploty vzduchu jsou to právě změny proměnlivosti, které zásadním způsobem ovlivňují meteorologické extrémy. Jedná se proto o zcela zásadní charakteristiku klimatu, u které přesně nevíme, zda se mění a pokud ano, jakým směrem. Dané změny se zřejmě liší mezi jednotlivými regiony, ročními obdobími a také mezi různými časovými měřítky. Jinak se chovají změny krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) a jinak změny dlouhodobější (meziroční), jež jsou tématem této diplomové práce. V rešeršní části práce je shrnuta odborná literatura doplněná o změny meziroční proměnlivosti jak celosvětově, tak regionálně pro území Evropy, a to pro jednotlivá roční období. Cílem praktické části práce je poté analýza dlouhodobé proměnlivosti teploty za období od 1. 3. 1961 do 28. 2. 2018, opět pro každé roční období zvlášť. Motivem práce je nejen kvantifikovat trendy meziroční proměnlivosti vzduchu, ale rovněž porovnat mezi sebou pět různých datových souborů, neboť většina odborných studií analyzuje dlouhodobé změny proměnlivosti pouze na základě jednoho datového zdroje. Pro analýzu v této diplomové práci proto byla vybrána data ze 160 klimatických stanic souboru ECA&D, z uzlových bodů...
Pastva oviec v Národnej prírodnej rezervácii Mohelenská hadcová step
Sečkárová, Tereza
Diplomová práce se zabývá vlivem pastvy ovcí na chráněná stepní biotopy Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Zaměřuje se na etologické projevy stáda ovcí a na hodnocení stavu pastevního porostu před a po ukončení pastvy zvířat v oplůtcích 7 a 8. Na základě výsledků z etologických pozorování je pravděpodobné, že pastevní aktivita ovcí byla ovlivněna venkovní teplotou, přičemž ve většině případů byla zvýšena při nižší teplotě. Stejně tak lze předpokládat, že ovce pokračovaly v pastevní aktivitě i po ukončení etologického pozorování. Při výšce trav nebyl zaznamenán vysoký rozdíl před a po ukončení pastvy v daných oplůtcích, zato byla potvrzena selektivita ovcí týkající se bylin a svízele syřišťového (Galium verum), který byl na pastvině hojně zastoupen. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů a v přílohách práce lze vidět i fotografickou dokumentaci.
Výnos semen řepky olejné v odlišných agroekologických podmínkách
Krejčířová, Markéta
Jako cíl práce byla stanovena analýza vztahu mezi výnosem řepky olejné a faktory, které jeho tvorbu ovlivňují. Nejprve byla v první části práce provedena rešerše literárních zdrojů ohledně řepky olejné jako plodiny, s detailnějším zaměřením na biotické a abiotické faktory ovlivňující její výnos. V praktické části pak byly nejprve zhodnoceny jednotlivé zkušební stanice, z kterých data o výnosech řepky olejné v ČR získáváme. Bylo porovnáno jejich zařazení do teplé nebo chladné oblasti s vývojem klimatu v posledních letech a navrhnuto nové rozřazení. Následně byla analyzována data o výnosech řepky olejky na těchto stanicích během posledních dvanácti let.
Vliv abiotických faktorů (teploty) na vybrané druhy zelených mikrořas
Ston, Michal
Mikrořasy jako jednobuněčné organismy, jsou součástí celé řady ekosystémů a jsou tedy náchylné na změny prostředí ve kterém se vyskytují. Vyvinuly si řadu mechanismů, aby se v rámci svého života těmto změnám mohly přizpůsobit. Ovšem některé změny, mohou mít na životnost buněk i negativní vliv. Ačkoli je mnoho řas adaptováno na extrémní podmínky, problémem zůstává změna klimatu a náhlé výkyvy teplot, které mohou vést ke stresu a následnému poškození buněk mikrořas. Cílem této diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit účinky zvýšené teploty na různé druhy mikrořas. Výsledky této práce naznačují, že teplota 40 °C má rozdílný vliv na mikrořasy Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus, který byl pozorován pomocí spektrofotometrických analýz fotosyntetizujících pigmentů, sekundárních metabolitů a antioxidační kapacity. Dále výsledky poukazují, že mikrořasa Chlorella sorokiniana vykazovala pozitivní reakci na teplotní stres, kdy při působení vyšší teploty došlo ve všech pozorováních ke zvýšení produkce těchto látek vůči kontrole při 23 °C (p ≤0,01). U mikrořasy Scenedesmus obliquus došlo ve většině případů ke snížení produkce látek, pouze u chlorofylu b došlo k opačnému jevu, tedy k nárůstu produkce chlorofylu b. Ve všech případech byly nalezeny statisticky významné rozdíly (p ≤0,01) mezi Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus při teplotě 40 °C. ve všech sledovaných parametrech byla adaptivní odpověď na zvýšenou teplotu lepší u Chlorella sorokiniana.
Vliv reologických vlastností nátěrových hmot na transparetní povrchové úpravy
Karadinović, Ana
Diplomová práce se zabývá zjišťováním vlivu reologických vlastností nátěrových hmot na vlastností povrchové úpravy. Hlavní analyzované reologické vlastností byly viskozita a výtoková doba nátěrových hmot. Byly použity vodou ředitelná, vosková a polyuretanová nátěrová hmota. Cílem bylo stanovit vliv teploty a ředění nátěrových hmot na jejich reologické vlastností. Použité nátěrové hmoty byly připraveny s různými vlastnostmi a naneseny na různé podklady. Dále byly provedeny laboratorní zkoušky chemické, fyzikálně-mechanické a vzhledové. Na základě výsledků laboratorních zkoušek byl vyhodnocen vliv reologických vlastností nátěrových hmot na vlastnosti povrchových úprav.
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
Frekvence příjmu mléčné krmné směsi v průběhu dne a její vliv na růst u telat českého strakatého skotu
Vozihnojová, Dominika
V této diplomové práci byla provedena analýza frekvence příjmu mléčné krmné směsi během dne a její vliv na růst telat českého strakatého skotu. Analýza probíhala ve velkokapacitním teletníku v Kelčicích, který spadá pod HD Určice. Monitoring, který trval a 12 měsíců (od března 2022 do března 2023), zahrnoval sledování denního příjmu mléčné krmné směsi. Telata byla zvážena v den naskladnění do přijímacího pavilonu a znova při vyskladnění a ukončení období mléčné výživy. V průběhu sledování byla měřena teplota (°C) a relativní vlhkosti vzduchu (%) v teletníku pomocí HOBO čidla. Býčci vykazovali větší přírůstek (o 0,06 kg) ve srovnání s jalovičkami při stejném příjmu mléčné krmné směsi (P < 0,01). Největší přírůstek byl zaznamenán u telat, která přijala v průměru denně 7,1 a více litrů MKS (P < 0,01). Byl taktéž vypozorován vliv počtu krmných dnů, kdy telata dosahovala větších průměrných denních přírůstku při delším pobytu v příjmovém pavilonu (P < 0,01). Bylo vysledováno, že teploty nad 20 °C působily na telata negativně, což se ukazovalo na průměrném denním přírůstku, který byl nejmenší při největším příjmu MKS. Naopak nejvíce telatům vyhovovala teplota 0-5 °C.
Teplotní adaptace trávicích enzymů želvušek žijících v trvale chladném prostředí
JOZIĆ, Nikola
Tato práce představuje literární rešerši kmene Tardigrada, zkoumá vliv chladu na živé organismy obecně a zaměřuje se na adaptace organismů na chlad a mráz, zejména z hlediska enzymatických adaptací. Experimentální část této práce zahrnuje porovnání enzymatické aktivity enzymu -glukosidázy u želvušek z arktických ledovců (Svalbard) a želvušek z půdy mírného klimatu (Česká republika) při různých teplotách. Výsledky ukázaly vyšší enzymatickou aktivitu u želvušek z půdy mírného klimatu při všech měřených teplotách, enzymatická aktivita byla u obou porovnávaných skupin želvušek nejnižší při 5 °C a nejvyšší při 45 °C což naznačuje, že enzymy ledovcových želvušek nejsou chladově adaptovány.
Functional and structural study of thermally activated TRP ion channels: The role evolutionarily conserved motifs in the TRPA1 modulation
Kádková, Anna ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent) ; Obšilová, Veronika (oponent)
Ankyrinový receptor TRPA1 je iontový kanál exprimovaný převážně na primárních aferentních senzorických neuronech, kde působí jako polymodální senzor pro bolestivé a dráždivé podněty. Kromě chemických látek (např. isothiokyanáty, skořicový aldehyd a jeho deriváty, akrolein, menthol) může být aktivován chladem, depolarizací membránového potenciálu nebo vápenatými ionty z intracelulární strany. Iontový kanál TRPA1 je homotetramerem podjednotek, jež jsou topologicky uspořádány do transmembránové oblasti a cytoplazmaticky orientovaných N- a C-konců. Transmembránová oblast je tvořena šesti alfa-helixy propojenými intra- a extracelulárními kličkami. N-konec receptoru se vyznačuje přítomností 16 až 17 ankyrinových repetic (AR), zatímco C-konec je výrazně kratší a má převážně helikální strukturu. Přesná struktura TRPA1 byla částečně rozřešena roku 2015 pomocí kryo-elektronové mikroskopie, avšak funkční úloha jednotlivých oblastí v polymodální aktivaci receptoru není prozatím plně objasněna. Předkládaná disertační práce se zabývá úlohou mezidruhově konzervovaných strukturních a sekvenčních motivů v cytoplazmatických koncích a v S4-S5 oblasti TRPA1 v napěťové a chemické citlivosti receptoru. Pomocí homologního modelování, molekulárně-dynamických simulací, bodové mutageneze a elektrofyziologických technik bylo...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 579 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.