|
|
Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR
Zimová, Tereza ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit vlastní zkušenost občanů ČR se školou v přírodě. Respondenti byli především dotázáni na cíl školy v přírodě, její formu, obsah a význam. Metody: Tato bakalářská práce je teoreticko-empirickou prací s kvantitativním šetřením, kdy výzkumnou technikou byla online anketa. Anketa měla 24 otázek, na které odpovídalo 151 respondentů, kteří absolvovali základní školu v České republice. Výsledky: Výsledky ukázaly, že většina škol v přírodě dnes trvá kolem jednoho týdne, což je výrazně kratší než v minulosti, kdy mohly trvat i několik týdnů. Nejčastěji se jezdí ve 4. třídě, ale jsou školy, které jezdí pravidelně v každém ročníku. 89,6 % respondentů odpovědělo, že na ŠVP se učili pouze v dopoledních hodinách a vyučování nejčastěji probíhalo uvnitř. Pokud jde o mimoškolní aktivity, respondenti nejčastěji uvedli turistiku a hry v přírodě jako běžné činnosti na školách v přírodě. Socializační cíl ŠVP byl respondenty zdůrazňová jako klíčový, tedy zlepšení vztahů mezi žáky i mezi žáky a učiteli. Další často zmiňovanou hodnotou byla možnost strávit čas v přírodě, což je obzvláště důležité pro děti z městských oblastí. Závěr: Školy v přírodě mají významný přínos pro rozvoj...
|
|
|
Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách
Mikulášková, Adéla ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název práce: Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit, které aktivity v přírodě využívající učení pomocí přímého prožitku zařazují učitelé MŠ do předškolního vzdělávání a v jaké formě. Metoda práce: Kvalitativní polostrukturovaný rozhovor se 3 učitelkami mateřských škol ve dvou městech (1,3 mil. a 11 000 obyvatel) a jedné vesnici (910 obyvatel) v ČR. Rozhovor byl tvořen 18 otázkami, které byly v průběhu rozhovoru doplňovány dalšími dotazy vyplývajícími ze situace. Výzkumný materiál získaný z rozhovorů byl roztříděn do předem vytvořených kategorií a následně interpretován. Výsledky: Výsledky rozhovoru ukázaly, že při pobytu venku učitelky spíše preferují neřízenou spontánní činnost dětí, kdy se děti samy realizují a učí pomocí přímého prožitku. Děti během spontánní hry zkoumají okolí, hrají si na pískovišti či na průlezkách. Když mají při pobytu venku řízenou činnost, tak jsou to nejčastěji pohybové hry či hry s míčem (např. honička). Závěr: Nejčastější aktivitou v přírodě využívající metodu zkušenostního učení je neřízená spontánní činnost dětí na zahradě nebo na zelených plochách v okolí školky. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, RVP PV
|
|
|
Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR
Kobr, Vojtěch ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název: Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR Cíle: Cílem této práce bylo zmapovat současný stav výuky venku v hodinách tělesné výchovy ve vybraných základních školách v ČR. Dále pak analyzovat a porovnat výuku v městských a venkovských školách. Metody: V naší práci jsme použili metodu dotazování. Anketní šetření bylo určeno učitelům tělesné výchovy. Bylo využito kvantitativního přístupu k výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 27 učitelů tělesné výchovy ze 4 městských a 5 venkovských základních škol České republiky. Výsledky: Zjistili jsme, že venkovní výuku tělesné výchovy využívají všichni učitelé, pokud jim to časové rozhraní hodiny a počasí dovolí. Využívají tuto možnost z důvodu většího prostoru, více možností aktivit, a také protože se uplatňují benefity venkovní výuky. Během venkovní výuky tělesné výchovy dochází nejčastěji k aktivitám jako je atletika, míčové sporty a sportovní hry. Aktivity v přírodním prostředí se vyskytují v tělesné výchově v menší míře. Rozdíl ve venkovní výuce tělesné výchovy mezi městskými a vesnickými základními školami je minimální. Závěr: Venkovní výuka se dle zjištěných výsledků vyskytuje na vybraných ZŠ v dostatečné míře. Někteří učitelé TV si jsou vědomi benefitů, které výuka v přírodě nabízí, avšak během venkovní výuky TV převažují...
|
|
|
Zhodnocení potenciálu krajiny středního Polabí pro terénní výuku geografie
Hartmanová, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rubáš, Dominik (oponent)
Bakalářská práce identifikuje hlavní geografická témata, kterými lze charakterizovat vymezené území ve Středním Polabí. Další fáze práce se zabývá vytipováním konkrétních výjimečných lokalit, na kterých lze tato témata nejlépe demonstrovat. Nakonec jsou vybrány lokality vhodné pro terénní výuku zeměpisu. Teoretická část se nejprve věnuje definici terénní výuky a zapojení terénní výuky do studia zeměpisu. Následně jsou vysvětleny koncepty krajinné interpretace a Sense of place, které jsou využívány ve výzkumné části. V další kapitole je provedena pomocí map charakteristika vymezeného území středního Polabí z hlediska reliéfu, klimatu, vodstva, vegetace, ochrany přírody a osídlení. V praktické části jsou provedeny obsahové analýzy učebnic zeměpisu, portálu mapy.cz a Vlastivědného zpravodaje Polabí za účelem zjištění hlavních geografických témat i konkrétních lokalit. Získané informace jsou analyzovány za účelem selekce nejvýznamnějších témat i lokalit. Následně jsou lokality analyzovány za pomocí kritérií dopravní dostupnosti a přístupu cest, jestli jsou vhodné pro terénní výuku. Klíčová slova: krajinná interpretace, Sense of place, střední Polabí, terénní výuka, obsahová analýza
|
|
|
Aby se za nás měly děti kde stydět
Peřina, Jan ; Maršíková, Hana (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem školy environmentální odpovědnosti v konkrétním městě podle principů inovativních pedagogických směrů, především pak podle lesních školek. Práce reaguje na absenci lesní školky na kroměřížsku a nabízí alternativu k současnému běžnému způsobu výuky a podobě škol. Návrh je konkrétně aplikovaný v Kroměříži. Ve čtyřech oblastech s rozdílnou prostorovou charakteristikou navrhuji intervence, které rozvíjejí a zpřístupňují dané lokality a které může využívat jak škola tak místní.
|
|
|
Postoje studentů specializace výchovy v přírodě na UK FTVS k adrenalinovým sportům
Štucaurová, Nikola ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Postoje studentů specializace výchovy v přírodě na UK FTVS k adrenalinovým sportům. Cíle: Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vztah studentů specializace výchovy v přírodě na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy k adrenalinovým sportům či výzvovým aktivitám a zjistit, zda se jejich postoj po volbě této specializace změnil. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 83 studentů specializace výchovy v přírodě. Byla použita anonymní metoda anketního šetření. Anketa byla vytvořena v online platformě Survio a následně rozeslána prostřednictvím e-mailu nebo osobního kontaktu. Obsah ankety tvořil 19 otázek, z toho 13 uzavřených, 3 polouzavřené a 3 otevřené otázky. Výsledná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel a následné hodnoty byly vloženy do výsečových a sloupcových grafů a stručně popsána. Všechna data, která byla získaná prostřednictvím této ankety, byla použita pro výsledky výzkumu. Výsledky: Výsledky anketního šetření prokázaly, že celkový postoj respondentů k adrenalinovým sportům je ze 75,9% pozitivní. Vyjma jednoho z respondentů si každý z nich měl možnost alespoň jednou vyzkoušet nějaké adrenalinové sporty a 65,1% se těmto aktivitám pravidelně věnuje. Naprostá většina respondentů (92,80%) by si v budoucnu ještě chtěla některé další adrenalinové sporty...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit obsahovou náplň škol v přírodě na 1. stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou anketního šetření. Výzkumný soubor tvořilo 20 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Základní školy v Karlovarském kraji organizují školy v přírodě, jejichž hlavní cíle jsou utužení třídního kolektivu a větší poznání žáků ve vztahu učitel a žák. Hlavní náplní škol v přírodě jsou výlety, pěší turistika a hry v přírodě. Denní program se skládá z dopolední výuky, odpoledního pobytu v přírodě a různých her, večerní program zahrnuje společenské hry a promítání. Závěr: Školy v přírodě jsou dle zjištěných výsledků oblíbenou součástí vzdělávání žáků v Karlovarském kraji mimo tradiční školní prostředí. U žáků je důležitá emocionální stránka, tedy prožitek a nové zkušenosti. Učitelé se zaměřují na sociální interakci mezi žáky a jejich učiteli. Škola v přírodě tedy představuje efektivní formu vzdělávání, která nabízí žákům možnost rozvoje jejich potenciálu a propojení s přírodou. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1. stupeň
|
|
|
Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma
Řezníčková, Adéla ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Diplomová práce Název: Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma Autor: Bc. Adéla Řezníčková Vedoucí práce: PhDr. Ing. Silvie Svobodová, Ph.D. ABSTRAKT Práce se zabývá tématem využití městského parku Královská obora Stromovka jako lokality vhodné pro realizování exkurzí a environmentálních výukových programů tematicky zaměřených na ptáky. Teoretická část práce specifikuje pojetí zoologických témat se zaměřením na ptáky v rámci kurikulárních dokumentů a zpracování tohoto tématu v učebnicích. Dále je v teoretické části práce charakterizována vybraná lokalita z pohledu historického i současného stavu a přehled informací o ochraně ptáků v evropském i českém právu. V závěru teoretické části je charakterizována exkurze jako výuková metoda a environmentální výukový program. Hlavním cílem práce je příprava, realizace a ověření environmentálního výukového programu, který propojuje teoretické znalosti žáků o ptácích a principy environmentální výchovy s praxí ve smyslu výuky v přírodním prostředí a poznávání místa, v němž žáci žijí. Celkem byly navrženy tři exkurze, které byly realizovány v průběhu různých ročních období. Získávání zpětných vazeb bylo uskutečněno formou strukturovaného rozhovoru s vyučující a dotazníků pro žáky. Rovněž proběhlo zjišťování vstupních znalostí žáků s pomocí pretestu a srovnání...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit, obsahovou náplň škol v přírodě na 1.stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 10 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že základní školy organizují školy v přírodě. Program škol v přírodě zahrnuje z aktivit v přírodě hlavně pěší turistiku. Základní školy nevyužívají pomoci agentur zabývajících se školami v přírodě, ale připravují program pro žáky samostatně. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1.stupeň
|
|
|
Vliv outdoor kurzu Mindful kemp na vědomou pozornost
Sikorová, Karolína ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Vliv outdoor kurzu Mindful kemp na vědomou pozornost Cíle: Zjistit jaký krátkodobý a dlouhodobý vliv měl outdoor kurz Mindful kemp na vědomou pozornost účastníků. Metody: V práci je využito kvalitativního výzkumu ve formě semi- strukturovaných rozhovorů, které byly provedeny s pěti dospělými anonymními účastníky outdoor kurzu Mindful kemp, konajícího se 13. - 17. 7. 2022. Rozhovory byly provedeny před konáním kempu, těsně po něm a s pětiměsíčním odstupem od kempu. Pro analýzu a vyhodnocení výpovědí respondentů bylo využito metody otevřeného kódování. Výsledky: Tří a půl denní outdoor kurz Mindful kemp měl pozitivní krátkodobý vliv na vědomou pozornost všech pěti respondentů. Dlouhodobý vliv na vědomou pozornost s pětiměsíčním odstupem od kempu pociťovali jen dva z pěti respondentů, další dva jej nebyli schopni posoudit a jeden tázaný jej zamítl úplně. Nicméně venkovní prostředí bylo pro praktikování mindfulness a rozvoj vědomé pozornosti hodnoceno všemi respondenty jako velmi nápomocné a proces podporující, a to i přes pociťované vyšší nároky, které kladlo venkovní prostředí oproti vnitřnímu. Závěr Bylo potvrzeno, že Mindful kemp měl pozitivní krátkodobý vliv na vědomou pozornost všech pěti respondentů. Dlouhodobý vliv potvrdili jen dva z pěti respondent. Aby mohl být vliv dlouhodobý, tak je...
|
host ::
RSS.