Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 504 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reflection of the Czechoslovak Monetary Policy in the thoughts and writings of German-speaking Economist that worked at the Charles-Ferdinand University during 1918 - 1938
Zatřepálková, Hana ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Práce se zaměřuje na německy mluvící ekonomy, konkrétně Oskara Engländra, Alfreda Amonna a Huga Müllera, kteří vyučovali ekonomicky orientované předměty na Německé univerzitě v Praze v meziválečném období. Skrze kombinaci historického výzkumu a textové analýzy děl těchto ekonomů se práce zabývá otázkou, do jaké míry projevovali zájem o měnovou politiku Československa a její významné představitele, Aloise Rašína a Karla Engliše. Zároveň zkoumá, jaká témata převažovala v jejich pracích během tohoto období, a poskytuje náhled na možnosti využití počítačové textové analýzy v oblasti historie ekonomického myšlení.
Vplyv nekonvenčnej menovej politiky na devízové kurzy
Gáťová, Jana
Gáťová, J. Vliv nekonvenční měnové politiky na devizové kurzy. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Diplomová práce se zabývá vlivem nekonvenční měnové politiky na devizový kurz. Literární rešerše se zabývá nástroji nekonvenční měnové politiky a jejich konkrétním využitím centrálními bankami ECB a FED. Cílem práce bylo identifikovat dopad nekonvenční monetární politiky, především kvantitativního uvolňování na devizový kurz USD/EUR. V empirické části diplomové práce byla provedena analýza, která tento vztah zkoumala pomocí grafických zobrazení a VAR modelu, ze kterého byla následně odvozena Grangerová kauzalita a Impulse-response analýza. Na základě analýzy byl vztah mezi kvantitativním uvolňováním centrálních bank ECB, FED a pohybem kurzu USD/EUR prokázán.
Komunikace jako nástroj monetární politiky ČNB
Avramov, Dominik
Avramov, D. Komunikace jako nástroj monetární politiky ČNB. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Komunikace centrálních bank je velmi aktuálním tématem, protože ve svě-tě, kde se informace šíří rychlostí světla, je v zájmu centrálních bank, aby jejich monetární politika byla správně pochopena a nešířila nejistotu. Práce se zaměří na období 2016–2020, během kterého FED, BoE a ČNB měnily svoje hlavní sazby ve snaze utáhnout měnovou politiku. V textu je shrnuto momentální poznání v rámci komunikace centrálních bank a poté jsou analyzovány tři centrální banky pro využití komparace při vylepšení momentální komunikační strategie ČNB.
The impact of monetary policy and the housing market in the Czech republic
Šuslik, David
V práci analyzuji dopady měnové politiky na ceny bydlení a reálné úvěry domácností v České republice pomocí strukturálního VAR modelu identifikovaného pomocí Choleského dekompozice. Zaměřuji se na období po finanční krizi roku 2008, přes období téměř nulových úrokových sazeb od roku 2014 do roku 2017 až do konce roku 2022. Také se věnuji hlavním rozhodnutím České národní banky ve vztahu k trhu nemovitostí a úvěrům domácnostem. V empirické analýze postupuji podle Bjørnland and Jacobsen, (2010). Identifikuji šest ekonomických proměnných, kterými jsou měnový kurz, HDP, inflace, úroková míra, úvěry domácnostem a index cen nemovitostí. Následně vypočítávám jejich vliv na ceny bydlení a úvěry domácností v České republice. Podařilo se mi potvrdit zjištění Robstad, (2018), že ceny bydlení reagují na měnově-politické šoky silněji ve srovnání s úvěry domácností. Dalším zjištěním je, že úvěry domácností nereagují na úrokový šok, zatímco reálné ceny nemovitostí překvapivě vykazují pozitivní reakci. Velikost tohoto efektu je však relativně malá ve srovnání s šoky od ostatních proměnných.
The correlation between the automotive industry output cycle and the business cycle in the Czech Republic
Yin, Shiqi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Merrino, Serena (oponent) ; Čech, František (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat korelaci mezi produkčním cyklem a hospodářským cyklem klíčového odvětví České republiky, automobilového průmyslu. Článek začíná analýzou volatility jednotlivých proměnných a zjišťuje, že trendy výstupního cyklu automobilového průmyslu a hospodářského cyklu se vyrovnávají, zatímco výstupní cyklus automobilového průmyslu stále zaostává za hospodářským cyklem. Za druhé, tento článek používá VAR model ke zkoumání vztahu mezi českou produkcí automobilového průmyslu a jeho makroekonomickými ukazateli, přičemž k reprezentaci makroekonomické situace používá reálný HDP a hrubou přidanou hodnotu (HPH). Výsledky ukazují, že mezi produkcí českého automobilového průmyslu a makroekonomikou existuje korelace, která je však asymetrická, což znamená, že automobilový průmysl je citlivější na makroekonomické šoky, ale má slabší dopad na makroekonomiku. V neposlední řadě tento článek měří také korelaci mezi automobilovým průmyslem a měnovou politikou (M2) a zjišťuje, že měnová politika vykazuje silnou stabilitu a nezávislost, což může ovlivnit pokrok automobilového průmyslu, ale nebyl pozorován žádný opačný efekt.
The impact of Monetary Policy on the Economic Growth of the Czech Republic
Khalilova, Solmaz ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
This study deals with the impact of monetary policy on the economic growth of the Czech Republic. The subject of this thesis is the examination of monetary policy of the Czech Republic in the period 2001-2022. The main focus of the thesis is based on investigating the potential impact of monetary policy on the economic growth in this country. Quarterly data for the Czech Republic economy for the 2001Q1-2022Q3 period was used in the study. Whether the monetary policy is effective in the Czech Republic has been examined using VAR analysis. According to the results obtained, the effectiveness of monetary policy instruments in the Czech Republic varies periodically. According to the findings, an increase in real GDP was observed after COVID-19. This indicates that monetary policy instruments generally have a positive effect on the economic growth of the country. JEL Classification: Keywords: Title : E31, E42, E50, E52, E58 Monetary Policy, Economic Growth, Czech Republic The Impact of Monetary Policy on The Economic Growth of the Czech Republic
Bitcoin and the world-systems theory: the case of El Salvador
Černý, Ondřej ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přijetím Bitcoinu jako zákonného platidla v Salvadoru a následnými reakcemi mezinárodního společenství, zejména Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Na příkladu Salvadoru se práce snaží zkoumat širší fenomén týkající se Latinské Ameriky a potenciálu Bitcoinu být klíčem k pozitivní socioekonomické transformaci regionu. Teoretická část práce se kromě teorie světových systémů navržené Immanuelem Wallersteinem zabývá koncepty dolarizace a bitcoinizace. Následně práce aplikuje tyto teorie na konkrétní skutečnosti a provádí jejich analýzu. Časový rámec tohoto výzkumu zahrnuje období od září 2021, kdy byl Bitcoin v Salvadoru oficiálně přijat jako zákonné platidlo, do konce roku 2022.
Macroeconomic consequences of Covid-19 and the role of stabilisation policies
Karhánek, Tomáš ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Baxa, Jaromír (oponent)
Diplomová práce aplikuje analýzu panelových dat a kombinuje ji s několika proudy empirické literatury s cílem zachytit efekt monetárních a fiskálních stabilizačních politik a jejich vliv na vývoj makroekonomických veličin behěm pandemie COVIDu-19. Zároveň také chceme porovnat vliv konvečních monetárních nástrojů s těmi nekonvenčními. Výsledky regrese nám ukazují, že stimul fiskální i monetární politiky byl poszitivní a statisticky signifikantní pro vývoj růstu reálného HDP. Na druhou stranu, nebyl odhalen žádný efekt na růst inflace ani u jedné z politik v letech 2020-2021. Diplomová práce také obsahuje zachycení efektů alternativní metodologií za použití vektorového modelu korekce chyb na příkladu 3 Evropských zemí kterů reprezentují různé měnové režimy. Naše analýza neodhalila žádný signifikantní rozdíl mezi efektem konvečnch a nekonvečních měnových nástrojů na podporu růstu ekonomiky a rychlostí návratu k trendu růstu. Nakonec jsme také z modelu zjistili, že sektorové složení HDP hraje důležitý vliv na to, jak moc byly ekonomiky zasaženy. Ekonomiky s větším podílem služeb utrpěly větší pokles HDP, zatímco ekonomiky s větším zastoupením průmyslu utrpěly navýšení inflace z důvodu narušení dodavatelských řetězců. Klasifikace E52, E31, E470, H51, H68, H61 Klíčová slova Covid-19, uzavírky ekonomiky,...
Origin of Current High Inflation in the Czech Economy (2022)
Dvořáková, Natálie ; Šestořád, Tomáš (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato práce p ináöí nové poznatky ohledn relativní d leûitosti domácích a zahrani ních faktor ovliv ujících inflaci v eské republice v posledních dvou desetiletích. Pro odhad strukturálního vektorového autoregresního (VAR) mod- elu jsou vyuûity nulové a znaménkové restrikce v bayesovském rámci, coû umoû uje efektivní rozklad p vodu inflace. Prozkoumání p í in nedávného vzestupu in- flace v eské ekonomice je provedeno pomocí komparativní anal˝zy rozkladu rozptylu chyb p edpov di mezi t emi základními modely. V˝sledky nazna ují, ûe nabídkové faktory, jak domácí, tak zahrani ní, hrály v˝znamnou roli. Navíc je zjiöt no, ûe b hem celého období (2000-2022) p ispívají poptávkové öoky více neû nabídkové öoky ke zm nám v cenové hladin . Práce rovn û zd raz uje v˝z- nam öok fiskální politiky, kdeûto m nové podmínky hrají menöí roli. Dále je zkoumána ú innost nástroj m nové politiky. Klasifikace JEL F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klí ová slova inflace, SVAR model, monetární politika, nabíd- kové a poptávkové öoky Název práce P vod sou asné vysoké inflace v eské ekonomice (2022)
The price of war: macroeconomic and cross-sectional effects of sanctions on Russia
Mamonov, Mikhail ; Pestova, Anna
How much do sanctions harm the sanctioned economy? We examine the case of Russia, which has faced three major waves of international sanctions over the last decade (in 2014, 2017, and 2022). In a VAR model of the Russian economy, we first apply sign restrictions to isolate shocks to international credit supply to proxy for the financial sanctions shocks. We provide a microeconomic foundation for the sign restriction approach by exploiting the syndicated loan deals in Russia. We then explore the effects of the overall sanctions shocks (financial, trade, technological, etc.) by employing a high-frequency identification (HFI) approach. Our HFI is based on each OFAC/EU sanction announcement and the associated daily changes in the yield-to-maturity of Russia’s US dollar-denominated sovereign bonds. Our macroeconomic estimates indicate that Russia’s GDP may have lost no more than 0.8% due to the financial sanctions shock, and up to 3.2% due to the overall sanctions shock cumulatively over the 2014–2015 period. In 2017, the respective effects are 0 and 0.5%, and in 2022, they are 8 and 12%. Our cross-sectional estimates show that the real income of richer households declines by 1.5–2.0% during the first year after the sanctions shock, whereas the real income of poorer households rises by 1.2% over the same period. Finally, we find that the real total revenue of large firms with high (low) TFPs declines by 2.2 (4.0)% during the first year after the sanctions shock, whereas the effects on small firms are close to zero. Overall, our results indicate heterogeneous effects of sanctions with richer households residing in big cities and larger firms with high TFPs being affected the most.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 504 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.