Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bioflavouring piv pomocí nových českých odrůd chmele
Ondruch, Petr ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na bioflavouring piv prostřednictvím studeného chmelení novými odrůdami chmele. Studené chmelení je jev, který přispívá k atraktivitě a rozmanitosti piva a v současné době nabírá na popularitě. Cílem práce bylo zaznamenat vliv studeného chmelení na senzorické a analytické parametry piv studeně chmelených českými odrůdami chmele. U těchto piv proběhla senzorická analýza a byly stanoveny základní charakteristiky a chemické složení piva (fenolické látky, flavonoidy a vybrané organické kyseliny a prvky). Z chemického hlediska bylo zjištěno, že studeně chmelená piva ve srovnání s referenčním pivem vykazovala vyšší hořkost, vyšší koncentraci flavonoidů a antioxidační aktivitu. Byl zaznamenán nárůst koncentrací draslíku, manganu, mědi, vápníku a kyseliny jablečné. Hodnota pH studeným chmelením ovlivněna nebyla. Výsledky senzorické analýzy ukázaly, že studené chmelení mělo pozitivní vliv na celkový dojem z piva, který byl dán zejména vyšším chmelovým aroma a intenzivnější hořkostí. Z výsledků lze usoudit, že studené chmelení novými českými odrůdami chmele má na výslednou kvalitu piva pozitivní vliv a tyto odrůdy jsou vhodné pro další využití v pivovarnictví.
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.
Charakterizace nových českých odrůd chmele
Faruzel, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této diplomové práci byla řešena problematika charakterizace nový českých odrůd chmele. Zvolenými novými odrůdami byla Mimosa, Jazz a Blues, jejichž složení bylo porovnáváno se současně hojně používanými odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Metodou UV-VIS spektroskopie byl u všech odrůd chmele stanovován obsah -hořkých kyselin a -hořkých kyselin, celkový obsah fenolických látek, obsah flavonoidů a antioxidační aktivita. Složení chmelových silic bylo stanoveno metodou SPME-GC-MS. Z naměřených dat byla pomocí statistické analýzy potvrzena diverzita jednotlivých odrůd chmele. Nové odrůdy vykazovaly statisticky významné rozdíly ve všech sledovaných parametrech, zejména v porovnání s odrůdami Žatecký poloraný červeňák a Kazbek. Kvantitativně odlišné zastoupení -hořkých kyselin a -hořkých kyselin má vliv na charakter a intenzitu hořkosti těchto odrůd chmele. Složení chmelových silic, obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivita se projevuje odlišnými organoleptickými vlastnostmi analyzovaných chmelů, případně piva.
Farmakologicky aktivní účinné látky chmele
Pýchová, Kateřina ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se využívá mimo pivovarnictví i ve fytofarmakologii a fytoterapii. Mezi látky, které se za účelem léčby izolují nebo i chemicky vyrábějí, patří xanthohumol, 8-prenylnaringenin a α a β-hořké kyseliny. Mnoho pozornosti se věnuje jejich účinkům na lidský organismus - v dnešní době hlavně protirakovinným účinkům -, ale málo se toho ví o jejich významu pro produkující rostlinu. Většina sekundárních metabolitů rostlin je produkována za účelem ochrany rostliny samé proti patogenům a herbivorům, tyto vybrané sekundární metabolity chmele nejsou výjimkou. Cílem této práce bylo shrnout publikované údaje o biologickém významu vybraných chmelových sekundárních metabolitů a jejich účincích na nerostlinné organismy, především člověka.
Bioflavouring piv pomocí studeného chmelení za použití českých chmelů
Gajdušek, Martin ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na vybrané analytické a senzorické vlastnosti piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití českých odrůd chmele Kazbek a Uran, které byly do mladiny přidávány ve fázi hlavního kvašení v dávkách 3 a 6 gdm-3. Doba kontaktu chmele s mladinou byla 3, 6 a 9 dní. Součástí jsou také principy metod použitých při analýze v experimentální části. Experimentální část popisuje technologii přípravy referenčního piva, u kterého bylo následně prováděno chmelení za studena. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Z hlediska základních parametrů piva byl pozorován vliv studeného chmelení, především jeho délky, na obsah ethanolu. S delší dobou studeného chmelení došlo ke zvýšení koncentrace ethanolu v pivu. S vyšší koncentrací lihu souvisel i pokles zdánlivého extraktu. Z hlediska barvy a pH piva nebyl vliv dry hoppingu prokázán. Prvková analýza provedená metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem odhalila nárůst koncentrace vápníku, hořčíku a železa vlivem studeného chmelení. U manganu a barya nebyl pozorován statisticky významný rozdíl oproti referenci. Z hlediska hořkosti byl u studeně chmelených piv identifikován významný nárůst v porovnání s referencí, přičemž byla hodnota závislá na použité dávce chmele. Vliv odrůdy chmele prokázán nebyl. Koncentrace organických kyselin stanovených metodou iontově-výměnné chromatografie s vodivostním detektorem byly ovlivněny studeným chmelením pouze v případě kyseliny mléčné a kyseliny octové. U kyseliny mléčné byl pozorován nárůst koncentrace oproti referenci, související také se stupněm prokvašení. Zatímco v obsahu kyseliny octové vykazovaly chmelené vzorky nižší koncentraci než vzorek referenční. Plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem byly stanoveny koncentrace myrcenu, humulenu a geraniolu. Jedná se o těkavé komponenty chmelových silic. Studeně chmelené vzorky zaznamenaly signifikantně vyšší koncentrace všech aromatických látek oproti referenci. Z hlediska doby chmelení vykazovaly nejvyšší koncentrace vzorky chmelené po dobu tří dní. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že celkově nejlépe hodnoceným vzorkem, je vzorek chmelený odrůdou Kazbek s dávkou 3 gdm-3 po dobu tří dní. Piva chmelená nejkratší dobu zároveň vykazovala nejnižší intenzitu hořkosti, což bylo vnímáno pozitivně.
Studium senzoricky aktivních látek chmele ve studeně chmelených pivech
Zlochová, Tereza ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Studium senzoricky aktivních látek chmele ve studeně chmelených pivech Klíčová slova: chmel, chmelové silice, studené chmelení, pivo, stárnutí piva, senzorické hodnocení piva Studené chmelení piva je v současnosti na trhu velmi oblíbená technika úpravy piva, jež má svá pozitiva, ale i úskalí. Hlavní účel studeného chmelení je dostat chmelové aroma v co nejméně pozměněném stavu do výsledného produktu. Za chmelové aroma jsou zodpovědné hlavně chmelové silice, kterým je věnována značná část této práce. V první řadě je však provedena validace izolačních metod silic z chmelového materiálu a piva. Dále je studován přenos těchto těkavých látek z chmele do piva v průběhu studeného chmelení a diskutován s dopady přenosu na chuť a aroma výsledného produktu. Následně jsou v práci sledovány změny profilu těchto senzoricky aktivních látek v souvislosti se stárnutím studeně chmeleného piva a korelovány s výsledky senzorické analýzy. V závěru se autor věnuje senzorickému zhodnocení těchto piv. Studium silic v této práci je realizováno na výběru piv z Volby Sládků, a to zejména díky Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému, ve spolupráci se sládkovou Plzeňského prazdroje Lenkou Strakovou.
Vliv základních surovin na kvalitativní ukazatele různých typů craft beer
HEJTMÁNKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá základními surovinami, které jsou nezbytné k výrobě piva. V první části práce jsou popsány suroviny, jako je chmel, pivovarské kvasinky, voda, slad a náhražky sladu. U chmele je rozebrána chmelová hlávka a její chemické složení. Dále jsou zmíněny významné odrůdy, které se pěstují v České republice a vybrané zahraniční odrůdy chmele. V neposlední řadě je popsáno balení a skladování chmele. Obdobné je to i u sladu, kde jsou vyjmenovány typy sladů a hodnocení jakosti. V práci jsou zahrnuty i typy vod, které jsou vhodné pro vaření piva. Nepostradatelnou složkou při výrobě jsou pivovarské kvasinky, rozdělené na svrchní a spodní. Okrajově je zmíněno i chemické složení a rozmnožování kvasinek. V poslední části jsou rozebrány druhy craft beer, se snahou se zaměřit na kvalitativní ukazatele určitých druhů piv.
Farmakologicky aktivní účinné látky chmele
Pýchová, Kateřina ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se využívá mimo pivovarnictví i ve fytofarmakologii a fytoterapii. Mezi látky, které se za účelem léčby izolují nebo i chemicky vyrábějí, patří xanthohumol, 8-prenylnaringenin a α a β-hořké kyseliny. Mnoho pozornosti se věnuje jejich účinkům na lidský organismus - v dnešní době hlavně protirakovinným účinkům -, ale málo se toho ví o jejich významu pro produkující rostlinu. Většina sekundárních metabolitů rostlin je produkována za účelem ochrany rostliny samé proti patogenům a herbivorům, tyto vybrané sekundární metabolity chmele nejsou výjimkou. Cílem této práce bylo shrnout publikované údaje o biologickém významu vybraných chmelových sekundárních metabolitů a jejich účincích na nerostlinné organismy, především člověka.
Porovnání kvalitativních ukazatelů odrůd chmele otáčivého (Humulus lupulus) z různých typů chmelnic
KORCOVÁ, Žaneta
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah - a -hořkých kyselin ve vzorcích chmele získaných z různých typů chmelnic a pěstitelských oblastí. Předmětem hodnocení byly odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant sklizené ve třech pěstitelských oblastech (Žatecko, Úštěcko, Tršicko) roku 2015. Bylo zkoumáno 9 vzorků chmele z konvenčního pěstování a 1 z ekologického způsobu pěstování. U všech oblastí pěstování, ze kterých byly odebrány chmelové hlávky, byla zjištěna nadmořská výška, množství srážek a průměrné teploty za vegetaci. Množství hořkých kyselin bylo měřeno metodou HPLC. Z našeho vypočítaného korelačního koeficientu vyplynulo, že u všech odrůd obsah - a -hořkých kyselin s větším množstvím srážek stoupá, s rostoucí nadmořskou a s vyššími teplotami za vegetaci klesá.
Technologie pěstování chmele (Humulus lupulus L.). Vliv elicitorů na výnos a kvalitu produktu. Jeho potravinářské a nepotravinářské využití.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá technologií pěstování chmele, jeho využitím, použitím elicitorů a rostlinných přípravků na zemědělských plodinách. Obecná část bakalářské práce pojednává o historii chmele, morfologii chmelové rostliny, technologii pěstování chmele, výživě a hnojení, ochraně před škůdci a proti chorobám, o sklizni a chemickém složení chmele. Česká republika patří tradičně mezi největší světové producenty chmele. Český chmel je světově proslulý svou kvalitou, danou naprosto převažující jemnou aromatickou odrůdou Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). Dále jsou v této části uvedeny informace o vlivu elicitorů na zemědělské plodiny, vliv rostlinných preparátů a využití chmele. V závěru práce jsou shrnuty základní údaje o chmelu otáčivém.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.