Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 136 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metody úprav čistírenských kalů pro aplikaci v zemědělství s ohledem na mikropolutanty
Vítková, M. ; Komárek, M. ; Wickramasinghe, N. ; Pohořelý, Michael ; Moško, Jaroslav ; Hušek, Matěj ; Cajthaml, Tomáš ; Grasserová, Alena ; Čechmánková, J. ; Vácha, R. ; Zimová, M.
Cílem předkládané metodiky je popsat možnosti úpravy čistírenských kalů kompostováním a pyrolýzou pro aplikaci v zemědělství, a to zejména s ohledem na tzv. mikropolutanty, ale i na konvenční polutanty, a posoudit rizika upravených kalů pro půdní prostředí a vstup (mikro)polutantů do pěstovaných plodin. Metodika vychází z výsledků laboratorních a terénních experimentů tříletého projektu a z kritického přístupu ke kalům jako potenciálně nebezpečnému odpadu na straně jedné a recyklovatelného zdroje živin na straně druhé.
Mikroplasty v pevných vzorcích životního prostředí
Pospíchalová, Eliška ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Mikroplasty, jakožto plastové částice o velikostech 5 mm-1 nm, se v současné době rozšířily napříč různými ekosystémy. Zvyšující se množství kontaminace mikroplasty vodního a terestrického prostředí vyžaduje vytvoření standardizovaných metod pro jejich separaci a analýzu. Jeden z hlavních vektorů vstupu mikroplastů do terestrických ekosystémů je skrze čistírenské kaly. Ty se recyklačně využívají ke hnojení a rekultivacím díky vysokému obsahu organické hmoty. Vědcům se podařilo v čistírenských kalech již kvantifikovat a identifikovat řadu mikroplastů o různých velikostech, typu polymerů, tvarů atd. Tato diplomová práce se zaměřuje na optimalizace existujících metodik k extrakcím mikroplastů z pevných vzorků životního prostředí a jejich následné kvalitativní a kvantitativní analýze. Byly optimalizovány kroky potřebné k předúpravě vzorku před analýzou, a to redukce obsahu organických látek prostřednictvím Fentonovy reakce a separace mikroplastů flotací na základě hustoty v nasyceném roztoku NaI (1,8 g/cm3 ) pomocí centrifugace. K experimentům flotace a celkové výtěžnosti metodiky byly vyrobeny mikroplasty, které byly ve velikostních frakcích 20-40 μm a 150-300 μm vneseny do experimentů ke stanovení výtěžnosti. Pro kvantitativní analýzu byla zvolena fluorescenční mikroskopie a mikroplasty byly obarveny...
Hygienizace odvodněného čistírenského kalu při procesu vermikompostování v polních podmínkách
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Čistírenský kal je odpadní surovina, která je cenným zdrojem organické hmoty a nutrientů a v mnoho zemích světa je využíván jako hnojivo na zemědělské půdě. Aplikace čistírenského kalu však přináší rizika spojená s obsahem patogenních mikroorganismů a jiných nežádoucích látek v tomto materiálu a v mnoha zemích musí čistírenské kaly splňovat limity pro aplikaci na půdu. Vermikompostování těchto materiálů může být jedním z efektivních způsobů snížení patogenních látek v čistírenském kalu. V této diplomové práci jsem se zabývala účinností hygienizace čistírenského kalu v procesu vermikompostování v polních podmínkách. Pokus probíhal v zemním vermikompostéru o celkovém pracovním objemu 10,5 m3 u obce Hrbov, nedaleko Lhenic v Jihočeském kraji. Měření účinnosti hygienizace probíhalo pomocí testu s vneseným mikroorganismem (E. coli). Test byl modifikován pro proces vermikompostování. V rámci pokusu byla směs čistírenského kalu namíchaného s březovou štěpkou v poměru 1:1,5 (kal: štěpka) po dobu šesti měsíců i) vermikompostována, ii) pouze kompostována a iii) kompostována (po dobu jednoho měsíce) a poté vermikompostována. Kromě hodnocení účinnosti hygienizace u jednotlivých variant byla porovnána stabilita a případná fytotoxicita výsledného produktu pomocí měření enzymatické aktivity a ekotoxikologického...
Karbonizovaný čistírenský kal a jeho vliv na vybrané půdní parametry
Mikulcová, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem karbonizovaného čistírenského kalu na vybrané půdní parametry. Je zde popsána charakteristika půdy a biouhlu, která je doplněna o postup jeho výroby a význam v minulosti i současnosti. V rámci praktické části bakalářské práce byl založen nádobový experiment ve třech variantách s odstupňovanou dávkou biouhlu, který sloužil jako podklad pro stanovení vybraných analýz. Aplikace biouhlu pozitivně ovlivnila nárůst rostlinné biomasy, došlo také k nárůstu kolonizace kořenů arbuskulární mykorhizou, zvýšila se hodnota pH půdy a podílu stabilních půdních agregátů. Jako nežádoucí vliv biouhlu byl vyhodnocen pokles dehydrogenázové aktivity. K problematice inhibice mikrobiální aktivity se jako řešení nabízí aplikace biouhlu společně s jiným organickým hnojivem (hnůj, či kompost), které podporuje mikrobiální aktivitu do doby, než začnou být částice biouhlu vhodným prostředím pro kolonizaci.
Dávkování partikulárních látek v rotačních sušárnách a pecích
Kubín, Pavel ; Hudák, Igor (oponent) ; Bojanovský, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá dávkováním partikulárních látek do rotačních sušáren. V teoretické části se práce zaměřuje na mechanické vlastnosti partikulárních látek, přede-vším na jejich tokové vlastnosti. Okrajově je zmíněn také způsob měření těchto vlastností. Následující část pojednává o aktuálně používaných metodách dávkování partikulárních lá-tek. Sepsány jsou základní metody dávkování, jejichž vhodnou kombinací může být násled-ně vytvořen komplexní dávkovací systém. Praktická část obsahuje dva návrhy dávkovačů čistírenského kalu a porovnání jejich výhod a nevýhod. Práce shrnuje okrajové podmínky, které je potřeba uvažovat při návrhu konstrukce dávkovacího zařízení.
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
Organic fluorine content and change during thermal treatmen
Hušek, Matěj
We have previously described how pyrolysis affected the content of selected PFAS representatives.4,5 However, we could not determine with certainty whether they were merely cleaved or mineralised. Therefore, we focused on the change in organic fluorine content (part of PFAS) and analysed its thermal behaviour in inert (sea sand) and heterogeneous (sewage sludge) material.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Přehled technologií pro zpracování kalů a recyklaci fosforu
Pohořelý, Michael ; Moško, Jaroslav ; Hušek, Matěj ; Šyc, Michal
Tato zpráva se zabývá problematikou nakládání s čistírenskými kaly. V první části popisuje výhody a překážky pro využívání čistírenských kalů pro hnojivové účely. V další části se zpráva zabývá popisem a zhodnocením čtyř relevantních způsobů nakládání s kaly, tj. přímé zemědělské použití, kompostování, spalování a pyrolýza., včetně zhodnocení jejich výhod a nevýhod.
Porovnání vlastností biocharů na bázi různých typů čistírenských kalů
Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Hušek, Matěj ; Komárek, M. ; Vítková, M. ; Pohořelý, Michael
Používání čistírenských kalů na zemědělskou půdu je stále více diskutovaným tématem, a to zejména z důvodu principu předběžné opatrnosti vůči obsahu anorganických, organických a mikrobiálních polutantů. Jedním z postupů úpravy/zpracování kalů před použitím na půdě je jejich pyrolýza, při které \njsou produkovány biochary z čistírenských kalů, které jsou za předpokladu správného vedení procesu stabilní a prosté od organického a mikrobiálního \nznečištění. Cílem příspěvku bylo ověřit vlastnosti biocharů z čistírenských kalů, které byly podrobeny různému typu stabilizace. Kaly byly pyrolyzovány \npři teplotách v rozmezí 600–650 °C a byla zjištěna jistá korelace mezi stupněm stabilizace kalu a vlastnostmi biocharů (texturní vlastnosti, prvkové \nsložení, energetická hodnota). \n
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Možnosti využití vyhnilých kalů z městské čistírny k pyrolýze a jejich použití v sorpčních procesech na příkladu kyseliny šťavelové
PRAŽÁK, Jakub
Tato diplomová práce je zaměřena na kalové hospodářství čistíren odpadních vod. Rešeršní část práce nastiňuje problematiku kalového hospodářství v České republice a také se zabývá technologiemi a technickými řešeními, které souvisí se zpracováním a nakládáním s čistírenskými kaly pro různé účely. Dále se teoretická část věnuje popisu funkce městských čistíren a technologických metod čištění odpadních vod. Zaměřuji se také energetické využití čistírenských kalů při pyrolýzních procesech. Výsledkem těchto pyrolýzních procesů je tzv. Biochar. Biochar je uhlíková hustá pevná látka, která vzniká z pyrolýzy organických materiálů pro aplikaci do půdy a dalších využití jako např. biopaliva. Uhlík, který zůstává v pevné látce, tvoří stabilní aromatické struktury, které jsou odolnější vůči degradaci v přírodním prostředí. Obsah minerálního popela v původních organických materiálech je zachován v biocharu a těkavé složky suroviny se při procesu pyrolýzy ztrácejí. V druhé části práce jsou připravené a upravené vzorky biocharu podrobeny zjišťování, jaké mají sorpční vlastnosti, aby se zjistilo, jestli je biochar schopen předávat živiny v něm obsažené do půdy. Pokud by byl biochar schopen živiny předávat do půdy, bez jakýchkoliv nežádoucích vedlejších jevů, mohlo by to velmi značně vyřešit problém s jeho budoucím ukládáním.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 136 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.