|
|
Specifika výživy a pohybových aktivit v období šestinedělí a kojení
Piklová, Lenka ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Tomešová, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výživy a pohybových aktivit v období šestinedělí a kojení. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části práce je poskytnout na toto téma ucelený přehled informací, proto obsahuje kapitoly týkající se fyziologických změn v těle ženy po porodu (včetně změn metabolických), kojení a mateřského mléka a okrajově také výživy dítěte. V kapitole věnované výživě ženy je popsán příjem energie, makro a mikroživin, pitný režim, vývoj hmotnosti po porodu a její redukce a několik mýtů ve výživě kojících žen. Posledními dvěma kapitolami jsou pohybová doporučení dle významných časových milníků po porodu a odpočinek a spánek. Praktická část je tvořena kvantitativním výzkumem a brožurou. Cílem výzkumu bylo zjistit procento kojících žen a délku období kojení, výskyt alergií u dětí a jejich vliv na stravu matky i informovanost o potřebných úpravách jídelníčku, charakter stravování kojících matek, informovanost o specifikách výživy a pohybových aktivit při kojení, rozšířenost mýtů ohledně stravy kojících žen a období a způsob redukce hmotnosti po porodu, to vše v posledních třech letech. Prostředkem k naplnění tohoto cíle byl nestandardizovaný dotazník distribuovaný v online prostředí. Brožura obsahuje stručný souhrn základních informací o výživě a...
|
|
|
Fyziologické předpoklady kojení nedonošených novorozenců
Dvořáková, Martina ; Zlatohlávková, Blanka (vedoucí práce) ; Burianová, Iva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na fyziologické předpoklady kojení nedonošených novorozenců. Kojení nedonošených novorozenců představuje značné výzvy z důvodu fyziologických, neurologických a vývojových omezení, která ovlivňují jejich schopnost efektivně sát, polykat a dýchat. Mým hlavním cílem bylo zjistit, kdy dosahují děti hospitalizované na jednotce intenzivní péče a intermediálního oddělení milníků v kojení. Mezi důležité sledované milníky řadím první nonnutritivní sání, první nutritivní sání a dosažení plného orálního příjmu. Dále jsem zjišťovala, s jakým typem výživy jsou děti propouštěni z nemocnice. Má práce byla rozdělena do části teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám významem mateřského mléka kojení pro nedonošené děti, vývojem sání, vývojem polykání a vývojem dýchání. Dále řeším koordinaci sání, polykání a dýchání. Věnuji se i přechodu ze sondové výživy na orální stravu. Popisuji práci laktační poradkyně. V praktické části jsem zpracovala data 26 hospitalizovaných předčasně narozených dětí. Tyto děti dosáhly průměrně 1. nonnutritivního sání v 31+4 PMT (rozmezí hodnot 30+0 až 33+5). První nutritivní sání zvládly děti průměrně v 34+0 PMT (rozmezí hodnot 31+6 až 38+4). Plný orální příjem byl průměrně v 38+0 PMT (hodnoty v rozmezí 35+0-48+5). Klíčová slova: nezralý...
|
|
|
Vliv sociálních sítí na rodiče ve vztahu k výživě kojenců a batolat
Hromadová, Lenka ; Weidenthalerová, Edita (vedoucí práce) ; Honzejková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv sociálních sítí při rozhodování rodičů ohledně výživy kojenců a batolat. Raná výživa je zásadní pro dětský vývoj a ovlivňuje jejich budoucí zdraví. Rodičovství je výzvou plnou rozhodování, obzvláště při tak obrovském množství informací z různých zdrojů, včetně sociálních médií, což může způsobovat zmatek a nejistotu ohledně péče o děti. Cílem práce je posoudit, nakolik rodiče důvěřují informacím od influencerů ve srovnání s odbornými doporučeními, a jak sociální média ovlivňují jejich preference ohledně výživy jejich dětí. Teoretická část pokrývá základy výživy v prvních třech letech života, včetně kojení, náhradní kojenecké výživy, a přechodu na pevnou stravu. Praktická část zkoumá, jak rodiče využívají sociální sítě jako zdroj informací o výživě kojenců a batolat a jak tyto informace ovlivňují jejich rozhodování. Tato část také analyzuje trendy a mýty na sociálních sítích. Výsledky ukazují, že rodiče silně důvěřují pediatrům a považují je za spolehlivý zdroj informací o výživě dětí, na rozdíl od nízké důvěry v rady a doporučení od influencerů. Tento výsledek naznačuje, že rodiče mají sklon se spoléhat na ověřené odborníky. Doporučeno je poskytování přesných a vědecky podložených informací na sociálních sítích, aby rodiče mohli činit informovanější rozhodnutí o...
|
|
|
Správná manipulace s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních
Čadová, Nikol ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice související s manipulací s kojeneckou výživou ve zdravotnických zařízeních. Teoretická část této práce se zabývá mateřským mlékem, umělým mlékem a jeho specifikami, podáváním kojenecké stravy, dále také manipulací s kojeneckou výživou na dětských odděleních a v mléčné kuchyni. Cílem empirické části této práce bylo za pomoci výzkumného šetření ověřit znalosti sester a zjistit možné rozdíly v manipulaci s kojeneckou výživou na různých pracovištích. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 otázek. Z toho 21 otázek bylo zaměřeno na ověření znalostí sester a zjištění rozdílů v manipulaci s kojeneckou výživou na dětských odděleních FN Motol. Analyzováno bylo celkem 74 dotazníků z původních 130 distribuovaných, 3 dotazníky byly pro neúplnost vyřazeny, návratnost dotazníků činila 59,2 %. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že znalosti sester a jejich postupy při manipulaci s kojeneckou výživou nejsou jednotné. Největší statisticky významný rozdíl v odpovědích respondentů byl v souvislosti s pracovištěm, na kterém jsou zaměstnaní. Nebyl zjištěn žádný staticky významný rozdíl v odpovědích respondentů v souvislosti s jejich vzděláním. Závěrem je potřeba zmínit, že výzkumné šetření odhalilo...
|
|
|
Hodnocení tvorby mateřského mléka ve vztahu k tělesné kompozici u českých kojících žen.
Bugošová, Andrea ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnotit tvorbu mateřského mléka ve vztahu k tělesné kompozici českých kojících žen a výsledky porovnat s podobnými studiemi. Této konkrétní části longitudinální studie se účastnilo 6 kojících žen, které absolvovaly 4 vyšetření během 9 měsíců období laktace. K měření základních tělesných parametrů se využívaly antropometrické metody. Dále bylo tělesné složení hodnoceno pomocí metody duální bioimpedanční analýzy za použití digitální váhy a metody spektroskopické bioimpedanční analýzy za použití přístroje Body Composition Monitor. Jako statisticky významně odlišné hodnoty podle Friedmanova neparametrického párového testu mezi vyšetřovanými obdobími byly zjištěny hodnoty BMI (p = 0,029), BSA (p = 0,019), obvodu pasu (p = 0,048) a obvodu boků (p = 0,031). Tyto hodnoty spadají pod hladinu významnosti 0,05. Tvorba mateřského mléka podle Spearmanovy korelace pozitivně korelovala s váhou před graviditou (p = 0,003, r = 0,817), BMI před graviditou (p = 0,002, r = 0,847), váhou v graviditě (p = 0,044, r = 0,624), hmotností kostí BIA (p = 0,020, r = 0,697), basálním metabolismem dle BIA (p = 0,028, r = 0,670), hmotností FM BIA (p = 0,034, r = 0,651), obvodem hrudníku (p = 0,003, r = 0,825), obvodem pasu (p = 0,025, r = 0,680), obvodem předloktí (p = 0,009, r = 0,757), obvodem středu...
|
|
|
Edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost
BEŇOVÁ, Aneta
Úvod: Tato bakalářská práce se zabývá edukací matek o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost. Mateřské mléko je nejpřirozenější strava pro dítě v případě, že matka má správnou životosprávu. Rovněž obsahuje všechny podstatné vitamíny, živiny a minerální látky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Kojení je složitý proces a matky jsou propouštěny do domácího prostředí velmi brzy, tudíž je málo času na edukaci v rámci hospitalizace. Po propuštění z porodnice je předáván edukační proces o novorozenci dětské sestře a praktickému lékaři pro děti a dorost, který zahrnuje i kojení. Cílem edukace je, aby matka byla informována jak o teoretických poznatcích, tak i o vhodných praktických postupech o kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry u praktického lékaře pro děti a dorost edukují matky o kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou matky spokojeny s edukací sestrou praktického lékaře pro děti a dorost. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejčastěji edukují matky slovní, praktickou a písemnou metodou. Matky jsou nejčastěji edukovány při preventivních prohlídkách dítěte, v kojeneckých poradnách anebo individuálně dle potřeby matky. Dále z výzkumu vyplynulo, že čtyři matky z jedenácti nebyly spokojeny s edukací. Poté z výzkumu vyplynulo, že reedukace matek, které mají druhé dítě chybí anebo je nedostačující, protože sestry předpokládají, že vše již umí, ale dvěma matkám to tak vyhovovalo. Vystačila jim poskytnutá jistota od sester. Jedna matka nebyla reedukována a další matka dvou dětí byla částečně reedukována. Dále z výzkumu vyplývá, že dvě prvorodičky byly spokojeny s edukací sestrou v oblasti kojení a další matka, která má první dítě svoji edukaci hodnotí jako dostačující. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují rozdíly v tvrzeních obou výzkumných skupin ohledně edukace matek sestrou u praktického lékaře pro děti a dorost. Tato záležitost by měla být nadále řešena, aby se předešlo negativním zkušenostem s edukací sestrou o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost, a aby více matek pokračovala v kojení po propuštění z nemocnice. Tato bakalářská práce může přispět ke zkvalitnění edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost a její výsledky budou prezentovány na konferenci Laktační ligy.
|
|
|
Porodní asistentka v roli laktační poradkyně žen
ŽIROVNICKÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem porodní asistentky v roli laktační poradkyně žen. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno období šestinedělí, tvorba mateřského mléka, fyziologie laktace, včetně složení mateřského mléka, a výhod které kojení přináší ženě i dítěti. Dále jsou v práci popsány komplikace spojené s kojením, jejich řešení a role porodní asistentky v laktačním poradenství. V bakalářské práci je dále věnován prostor laktačnímu poradenství v předporodní přípravě a vzdělání laktačních poradkyň. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna technika kojení, polohy při kojení a nejčastěji využívané pomůcky. V praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit, zda ženy, které mají problém s kojením, vyhledávají péči porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem poskytují porodní asistentky ženám laktační poradenství. Kvalitativní výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2024 prostřednictvím hovorů, videohovorů či osobního setkání. Výzkumné soubory byly dva. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím a druhý výzkumný soubor tvořily ženy, které kojily. Rozhovory s informantkami byly vedeny na základě jejich souhlasu a data získaná během rozhovorů jsou zcela anonymní. Získaná data byla přepsána a poté analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, jež jsou popsány v praktické části bakalářské práce. U porodních asistentek byly na základě získaných odpovědí vytvořeny hlavní kategorie (Profese laktační poradkyně, Laktační poradenství), které obsahují podkategorie (Vzdělávání v oblasti laktačního poradenství, Propagace služeb, Nejčastěji řešené problémy s kojením, Forma poskytované péče, Přístup k laktačnímu poradenství a Řešení akutních problémů). U kojících žen byly stanoveny hlavní kategorie (Informace o kojení, Začátek kojení a Komplikace při kojení), dělící se do podkategorií (Informovanost žen o kojení před porodem, Zájem o kojení, První přiložení, Edukace na stanici šestinedělí, Podpora laktace, Problémy při laktaci, Využití péče laktační poradkyně, Ukončení kojení). První výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími problémy, které vedou ženy k vyhledání péče porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím. Dle odpovědí bývá nejčastějším důvodem ke kontaktování porodní asistentky dokrmování dítěte umělým mlékem a problémy s prsy, například bolestivost, ragády a potíže s přisátím dítěte k prsu. Informantky také sdělily, že ženy laktační poradkyně kontaktují, protože potřebují při kojení ujistit a zkontrolovat techniku kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem poskytují porodní asistentky laktační poradenství. Všechny informantky navštěvují ženy v domácím prostředí, kde jim pomáhají s kojením, kontrolují správnou techniku kojení a pomáhají s případnými komplikacemi. Většina informantek poznamenala, že otázky ohledně kojení se ženami probírají i v rámci předporodního kurzu či kurzu o kojení, kde se porodní asistentky snaží ženy na kojení připravit.
|
|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
|
|
Stanovení antiepileptik v mateřském mléce pomocí chromatografických metod
Ernestová, Viktoria ; Hložek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vývoji nové metody pro stanovení vybrané skupiny antiepileptických léčiv (brivaracetam, eslikarbazepin, felbamát, gabapentin, lakosamid, perampanel, pregabalin, rufinamid) v lidském mateřském mléce. Důvodem stanovení antiepileptických léčiv v této poměrně komplexní matrici je posouzení a optimalizace užívání uvedených léků u kojících matek, aby nedošlo k zbytečné a rizikové expozici kojenců. Výše uvedené léky mají různé nežádoucí vedlejší účinky, které mohou mít negativní vliv nejen na matku, ale i na kojené dítě. Pro přípravu vzorků byla použita metoda proteinové precipitace pomocí směsi acetonitril/methanol. Ke stanovení koncentrací uvedených léčiv byla vyvinuta a testována metoda založená na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí. V průběhu testování byly vyzkoušeny různé chromatografické kolony s odlišnými stacionárními fázemi, aby byly dosaženy optimální separační podmínky a experimentální nastavení pro celou paletu testovaných antiepileptik. Celá metodika bude následně validována podle všeobecných doporučených pokynů pro validaci klinických a toxikologických metody dle mezinárodního standardů a bude zamýšleno její užití v rutinní laboratorní praxi.
|
|
|
Mikrobiální diverzita mateřského mléka a její vliv na střevní mikrobiom kojenců
Novotná, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Mateřské mléko je považováno za nejdůležitější zdroj výživy pro kojence a novorozence díky svému obsahu všech potřebných živin a bioaktivních složek, které pozitivně ovlivňují imunitní systém dítěte. V teoretické části mé práce se pojednává o mikrobiálním složení mateřského mléka a jeho proměně v závislosti na fázích kojení a dalších faktorech. Experimentální část je zaměřena na identifikaci vybraných bakteriálních kmenů v mateřském mléce a stolici kojeného dítěte a dítěte krmeného umělou mléčnou stravou. Pro analýzu byly použity sbírkové kmeny bakterií patřící do rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Candida. DNA byla izolována pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických nosičů a komerčním kitem. Přítomnost bakteriální DNA byla prokázána analýzou qPCR s použitím rodově specifických primerů pro vybrané bakterie.
|
host ::
RSS.