Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
Stanovení antiepileptik v mateřském mléce pomocí chromatografických metod
Ernestová, Viktoria ; Hložek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vývoji nové metody pro stanovení vybrané skupiny antiepileptických léčiv (brivaracetam, eslikarbazepin, felbamát, gabapentin, lakosamid, perampanel, pregabalin, rufinamid) v lidském mateřském mléce. Důvodem stanovení antiepileptických léčiv v této poměrně komplexní matrici je posouzení a optimalizace užívání uvedených léků u kojících matek, aby nedošlo k zbytečné a rizikové expozici kojenců. Výše uvedené léky mají různé nežádoucí vedlejší účinky, které mohou mít negativní vliv nejen na matku, ale i na kojené dítě. Pro přípravu vzorků byla použita metoda proteinové precipitace pomocí směsi acetonitril/methanol. Ke stanovení koncentrací uvedených léčiv byla vyvinuta a testována metoda založená na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí. V průběhu testování byly vyzkoušeny různé chromatografické kolony s odlišnými stacionárními fázemi, aby byly dosaženy optimální separační podmínky a experimentální nastavení pro celou paletu testovaných antiepileptik. Celá metodika bude následně validována podle všeobecných doporučených pokynů pro validaci klinických a toxikologických metody dle mezinárodního standardů a bude zamýšleno její užití v rutinní laboratorní praxi.
Mikrobiální diverzita mateřského mléka a její vliv na střevní mikrobiom kojenců
Novotná, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Mateřské mléko je považováno za nejdůležitější zdroj výživy pro kojence a novorozence díky svému obsahu všech potřebných živin a bioaktivních složek, které pozitivně ovlivňují imunitní systém dítěte. V teoretické části mé práce se pojednává o mikrobiálním složení mateřského mléka a jeho proměně v závislosti na fázích kojení a dalších faktorech. Experimentální část je zaměřena na identifikaci vybraných bakteriálních kmenů v mateřském mléce a stolici kojeného dítěte a dítěte krmeného umělou mléčnou stravou. Pro analýzu byly použity sbírkové kmeny bakterií patřící do rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Candida. DNA byla izolována pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických nosičů a komerčním kitem. Přítomnost bakteriální DNA byla prokázána analýzou qPCR s použitím rodově specifických primerů pro vybrané bakterie.
Péče porodní asistentky o ženu při laktaci
KRYGLOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu při laktaci. Je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o anatomii prsu, laktaci, složení mateřského mléka a jeho výhodách, o zásadách správného kojení, o potížích a problémech s kojením, podpoře kojení, a nakonec i o zástavě laktace. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v období laktace potýkají nejčastěji. K uvedenému cíli byly určeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, kde vyhledávají ženy nejčastěji pomoc v případě výskytu problému při kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťuje zkušenosti žen s péčí porodní asistentky v souvislosti s laktací a třetí výzkumná otázka řešila jaké informace ženy v edukaci postrádaly. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které kojily a ukončily období šestinedělí. Všechny ženy vyjádřily slovní souhlas s rozhovorem a jeho nahráváním na diktafon. Ženy taktéž souhlasily i s následným zpracování získaných informací. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna roku 2022. Rozhovory se ženami se skládaly z 20 hlavních otázek, které byly doplněny doplňujícími otázkami, za účelem získání podrobnějších informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Byly vytvořeny tři kategorie a čtrnáct podkategorií. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky, které mohou na základě našich výsledků změnit svůj postoj k ženám a obsah edukace v oblasti laktace.
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
NOVÁKOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce. Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození přikrmovány a nebyly kojeny vůbec. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány. V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem mateřským, kravským a formulemi. Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily, požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit. Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka. Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.
Vliv informovanosti a odborné pomoci na délku výlučného kojení
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výlučného kojení - zejména vlivem informovanosti kojících žen a odborné pomoci na délku výlučného kojení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je krátce popsána fyziologie laktace, složení mateřskéhomléka, jeho porovnání s náhradní kojeneckou mléčnouvýživou a také jeho přínosy pro matku a dítě. Dále se zabývá zásadami úspěšného kojení, správnou technikou, podporou kojení, nejčastějšími obtížemi, které se během kojení mohou vyskytnout, a doporučenými postupy k jejich zvládnutí. Praktická část byla zpracována na základě anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo od prosince 2021 do března 2022 ve 4 ambulancíchpraktickéholékaře pro děti a dorost na území hlavního města Prahy a okresu Praha-východ. Dotazníkbyl určen pro matkykojenců mezi ukončeným 6. - 12. měsícem věku, kteří jsou jejichprvním dítětem. Šetření se zúčastnilocelkem 32 respondentek. Hlavním cílem práce bylo zjistit,zda odborná pomoc poskytnutá při obtížíchběhem výlučného kojení pomáhá významně prodloužit délku výlučného kojení (s porovnáním vlivu jednotlivých profesí). Sekundárními cíli bylo zjistit podíl matek, které odbornou pomoc během výlučného kojení potřebují, zjistit nejčastější obtíže, se kterými se kojící matky potýkají, a zjistit...
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.