Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv amyloidu beta na viabilitu vybraných neuropatogenů v kontextu infekční hypotézy vzniku Alzheimerovy nemoci
Vosála, Ondřej ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Alzheimerova nemoc je nejrozší en jší formou demence s miliony postižených lidí. Bylo dokázáno, že amyloid beta (A ) je hlavním p vodcem cytotoxických a neurodegenerativních jev , d vody zvýšené produkce tohoto peptidu však nejsou doposud spolehliv popsány. Infek ní hypotéza spojuje nadprodukci A s jeho fyziologickou funkci antimikrobiálního peptidu produkovaného v rámci vrozené imunitní odpov di. P edpokládá p erod akutní, fyziologické imunitní odpov di proti patogen m na patologický, chronický jev ni ící jak patogena, tak i vlastní nervovou tká . Experimenty v tomto oboru probíhaly však v tšinou pouze s viry i prokaryotickými patogeny. Cílem této práce bylo ov ení schopnosti eukaryotických parazit vyvolat v napadeném mozku nadprodukci A jakožto i schopnost tohoto antimikrobiálního peptidu patogena ni it. Proto byla v této práci vybrána v první ad psí škrkavka Toxocara canis. A koliv infekce myší kmene BALB/c prob hly úsp šn , ani po šestnácti týdnech nebyly nam eny markantn jší zm ny koncentrace A a ani larvy nalezené v mozcích nevykazovaly vážn jší zm ny viability. Kv li otestování schopnosti larev T. canis p ežít v prost edí s vyšší koncentrací A in vivo byly nakažovány i myši kmene APP/SEN, jež p irozen tento peptid produkují ve zvýšené mí e - bohužel doposud nebyl sesbírán dostatek dat, aby...
Biomarkery mitofagie v kontinuu Alzheimorovy nemoci
Katonová, Alžbeta ; Veverová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bohačiaková, Dáša (oponent)
Objavy posledných rokov ukazujú, že porucha mitofágie sa podieľa na patofyziológii Alzheimerovej choroby (ACH) a ostatných neurodegeneratívnych ochorení. Štúdie na mozgových biopsiách pacientov s ACH, bunkových aj zvieracích modeloch ACH ukazujú, že na veku závislý pokles kapacity mitofágie významne prispieva k patológií ACH, a že hladiny proteínov súvisiacich s mitofágiou sú zmenené. Či sa však tieto zmeny odrážajú v biofluidoch jedincov s ACH, a či by proteíny účastniace sa mitofágie mohli byť potencionálnymi biomarkermi ACH, nie je známe. Cieľom diplomovej práce bolo porovnať hladinu markerov mitofágie v krvnom sére a mozgovomiechovom moku (CSF) pacientov v rôznych štádiách ACH s kognitívne zdravými kontrolami (CU) a určiť ich vzťah k miere postihnutia kognície a štandardným biomarkerom ACH (amyloid beta 42 (Ab42), celkového tau (T-tau) a tau fosforylovaného na threoníne 181 (P-tau181)). Preukázali sme, že u jedincov s ACH je narušená mitofágia, ktorá sa prejavuje zvýšenými hladinami PINK1 a BNIP3L (aktivátory mitofágie) a zníženými hladinami TFEB (hlavný regulátor lyzozomálnej biogenézy) v porovnní s CU. Tieto zmeny boli navyše spojené s pokročilejšou patológiou ACH, ktorá sa prejavila zvýšenou pozitivitou biomarkerov ACH a postihnutím kognície. Tieto výsledky naznačujú, že pri ACH dochádza k...
Významy demence v představách profesionálních pečujících
Osúchová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na profesionální pečující, což jsou proškolení odborníci zaměstnaní ve specializovaných institucích, kteří pečují o více osob s demencí najednou. Na profesionální pečující je v této době vynakládán tlak a vzniká zde určitá tenze mezi dosahováním maximální možné a kvalitní péče a na druhé straně rostoucím počtem klientů v institucích specializovaných se na demenci a diskurzem demence, v jehož rámci jsou vyzdvihovány především negativní konotace. Právě postoj pečujících hraje v této problematice důležitou roli. Práce s diskurzem demence a vypořádávání se pečujících s výše popsanou problematikou, jež je zahrnuta v péči, má velký dopad na samotné fungování, zdravotní stav a kvalitu života jednotlivých osob s demencí. Jejich vypořádávání se s problematikou může razantně ovlivňovat a směrovat chod instituce a podobu života klientů v této instituci. Nelehká situace profesionálních pečujících ale také působí na ně samotné, na jejich představy o demenci a představy o jejich vlastním stárnutí. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat, jak jsou konstruovány obrazy demence profesionálními pečujícími, kteří dlouhodobě pečují o klienty s různými formami demence. V rámci této práce je zkoumán jejich subjektivní postoj k osobám s demencí a k jejich specifickému zaměstnání...
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří
Matušková, Veronika ; Vyhnálek, Martin (vedoucí práce) ; Kopeček, Miloslav (oponent) ; Mitterová, Kristína (oponent)
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří Abstrakt Časná diagnostika Alzheimerovy nemoci (AN) je v současnosti zaměřená na stádia předcházející syndrom demence, tedy na stádium preklinické, a stádium mírné kognitivní poruchy (MCI). Průkaz AN pomocí specifických biomarkerů přítomnosti beta amyloidu a tau proteinu je však v klinické praxi omezeně dostupný a mnohdy nákladný či invazivní. Zjišťování časných klinických známek AN má tedy nadále své nezastupitelné místo. Cílem této disertační práce je přispět k časné diagnostice AN zkoumáním specifických kognitivních markerů a neuropsychiatrických symptomů (NPS), kterým se dosud nevěnovala dostatečná výzkumná i klinická pozornost. První studie představuje kritéria pro tzv. mírnou behaviorální poruchu (MBI), syndrom analogický mírné kognitivní poruše (MCI) popisující nově vzniklé a přetrvávající NPS ve starším věku, a mapuje příznaky MBI napříč kognitivním spektrem prostřednictvím dotazníku mírné behaviorální poruchy (MBI-C), přeloženého a adaptovaného v rámci studie. Druhá studie ukazuje, že závažnost příznaků dle MBI-C, zejména poruch kontroly impulzů a motivace u nedementních starších osob, souvisí s nižším objemem či tloušťkou struktur v mediálním temporálním laloku (tj....
Early stages of neurodegenerative diseases and their diagnosis using experimental cognitive tests with a specific focus on spatial cognition
Laczó, Martina ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika pomocí experimentálních kognitivních testů se specifickým zaměřením na prostorovou kognici Abstrakt Tato disertační práce je zaměřena na časnou a diferenciální diagnostiku Alzheimerovy nemoci (AN) pomocí experimentálních kognitivních testů. AN začíná jako preklinické stadium, poté přechází do mírné kognitivní poruchy (MCI) a nakonec do stadia demence. Pro zpomalení progrese AN je zásadní časná diagnostika. Využití specifických biomarkerů AN, jako jsou amyloidová a tau pozitronová emisní tomografie a biomarkery AN v likvoru, je velmi limitované. Experimentální testy prostorové navigace a separace prostorových informací jsou závislé na oblastech mozku postižených v časných stadiích AN, a proto mají na rozdíl od tradičních kognitivních testů velký potenciál diagnostikovat AN. První studie ve virtuální realitě ukázala, že kognitivně zdraví starší senioři preferují navigaci závislou na okolním prostředí, zatímco účastníci s časnou AN preferují strategii závislou na poloze těla, čímž si kompenzují neurodegenerativní změny. Druhá studie používající navigační test ve virtuální realitě prokázala rozdílné profily poruch navigace u účastníků s MCI při AN a v důsledku jiné etiologie (tj. non- AN) a také prokázala, že vyšetření navigace odliší účastníky s...
Porovnání terénních služeb sociální a zdravotní péče o lidi s demencí v České republice a Nizozemí
Rooijakkers, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou péče, která je poskytována lidem s demencí a jejich neformálním pečujícím. Cílem je porovnat pro tuto skupinu pacientů zdravotní péči a nabídku sociálních služeb ve dvou zemích - v České republice a v Nizozemí. V první části je definován syndrom demence, jeho diagnostika, příznaky, léčba a management demence. Navazuje téma paliativní, hospicové péče a eutanazie. Práce také pracuje s pojmem dlouhodobá péče, která je v této práci omezena pouze na terénní část, tedy tu, která je poskytována buďto poskytovatelem zdravotnických služeb anebo sociální službou v prostředí domova pacienta/uživatele služeb. Další část odkazuje na zákony, nařízení a strategické dokumenty, které se k tématu péče o lidi s demencí vztahují. Poslední část teoretického vymezení této diplomové práce popisuje systém zdravotnických a sociálních služeb v Nizozemí včetně odkazu na strategické dokumenty, které péči o lidi s demencí a jejich neformální pečující formují. Empirická část obsahuje zpracování a analýzu kvalitativního výzkumu, který jsem realizovala prostřednictvím rozhovorů přímo s neformálními pečujícími.
Využití pokročilých zobrazovacích metodk hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerativních onemocnění mozku
Lerch, Ondřej ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Využití pokročilých zobrazovacích metod k hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerativních onemocnění mozku Abstrakt Neurodegenerativní onemocnění tvoří nesourodou skupinu chorob, charakterizovanou zánikem specifických neuronálních populací na podkladě ukládání depozit patologicky změněného proteinu do mozkové tkáně. Strukturálním korelátem těchto patologických změn je mozková atrofie. Nejčastějším neurodegenerativním onemocněním je Alzheimerova nemoc (AN). Mezi charakteristické znaky AN patří cholinergní deficit, podmíněný atrofií bazálního telencefala (BF), a atrofie mediálního temporálního laloku (MTL). Recentní pokroky v zobrazovacích metodách a technikách zpracování obrazu umožňují měření atrofie jednotlivých struktur na úrovni podjader. Cílem této disertační práce bylo zkoumat možnosti využití zobrazovacích metod k hodnocení strukturálních změn a jejich kognitivních korelátů v časné diagnostice neurodegenerací, zejména zhodnocení přínosu segmentace podstruktur BF a MTL v časné a diferenciální diagnostice AN, jejich vzájemných vztahů a kognitivních korelátů. Potvrdili jsme, že rozdíly v atrofii jednotlivých podstruktur BF a MTL a mohou přispět k diagnostice časných stadií AN, a že hodnocení atrofie zadního hipokampu a posteromediálního entorhinálního...
Biofluidní biomarkery Alzheimerovy nemoci a nemoci s Lewyho tělísky a jejich vztah ke kognitivním a strukturálním markerům
Jurášová, Vanesa ; Veverová, Kateřina (vedoucí práce) ; Chmátalová, Zuzana (oponent)
Diagnostika Alzheimerovy nemoci je v současné době založena na stanovení přítomnosti specifických proteinů v cerebrospinální tekutině (CSF), případně jejich zobrazení pomocí pozitronové emisní tomografie. Obě tyto metody jsou invazivní a mohou pacienta vystavit jistému riziku a diskomfortu. Krevní biomarkery proto představují naději pro včasnou diagnostiku a monitoraci jedinců ve zvýšeném riziku rozvoje Alzheimerovy nemoci. Cílem diplomové práce bylo stanovit biomarkery v krvi pomocí ultrasenzitivní Simoa TM (Single molecular assay) technologie a ověřit jejich vztah k hodnotám v CSF. Druhým cílem bylo vysledovat vztah mezi krevními biomarkery a kognitivními markery Alzheimerovy nemoci. Prokázali jsme, že mezi sérovými, plazmovými a CSF koncentracemi p-tau 181 existuje pozitivní vztah. Negativní korelace byla sledována mezi koncentracemi p-tau 181 v krvi a výsledky MMSE testu, který je považován za standardní nástroj kognitivního hodnocení. Tato zjištění naznačují, že plazmatický a sérový p-tau 181 může výrazně pomoci ke klinické identifikaci neurodegenerativních onemocnění v primární péči. Negativní korelace plazmatického a sérového p-tau 181 s výsledky MMSE testu naznačuje, že by mohl být krevní p-tau 181 používán v populačních studiích k detekci jedinců s vysokým rizikem rozvoje Alzheimerovy...
LC-MS/MS studie 1. fáze in vitro biotransformace potenciálních léčiv působících v terapii Alzheimerovy nemoci.
Kuřátková, Aneta ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Váňová, Nela (oponent)
Doposud nebyla nalezena léčba, která by zcela zastavila progresi Alzheimerovy nemoci. Dříve používaný takrin měl v terapii Alzheimerovy choroby dobré výsledky, nicméně dlouhodobé užívání vedlo k chronické hepatotoxicitě způsobené jeho metabolity. Tato diplomová práce se zabývá sloučeninou 7-fenoxytakrin, která je jedním z nadějných substituovaných derivátů takrinu a mohla by být jedním z kandidátů pro potenciální využití v terapii Alzheimerovy choroby. Z důvodu vzniku hepatotoxických metabolitů takrinu po biotransformaci v játrech se jeví jako nezbytné u molekuly 7-fenoxytakrinu identifikovat jeho vznikající metabolity. V rámci diplomové práce byla provedena in vitro biotransformační studie 7-fenoxytakrinu za použití lidských jaterních mikrosomů. Pro stanovení parentní látky a vznikajících sedmnácti metabolitů byla využita technika vysokoúčinné kapalinové chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Výsledky ukázaly vznik šesti monohydroxylovaných a jedenácti dihydroxylovaných metabolitů 7-fenoxytakrinu. Hydroxylace je tedy hlavní metabolická reakce po in vitro mikrosomální biotransformaci. Kromě identifikace metabolitů byla v rámci této diplomové práce provedena i kvantifikační a mikrosomálně stabilitní studie zahrnující stanovení úbytku parentní látky v čase. Dále byl stanoven...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: