Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Bláhová, Monika ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Metodika formuluje odstupňovaná adaptační a mitigační opatření ke zmírnění požárního rizika a šíření požáru v krajině (les a zemědělská půda). K tomu je předkládán postup variantního posouzení požárního rizika podle datových možností uživatele. Algoritmizace požárního rizika v lesích vychází z lesnické typologie k posouzení stanoviště, a přidává charakteristiky lesní vegetace. Na zemědělské půdě pak agronomické faktory zahrnují druh plodiny, souvislost pokryvu, vlastnosti stanoviště a vodní režim. Pro obě územní kategorie jsou uvedeny předpokládané dopady změny klimatu na požární riziko stanoviště ve střednědobém horizontu (k roku 2050). Metodika závěrem na příkladové studii demonstruje možnosti uplatnění modelového nástroje FlamMap k analýze požárních charakteristik.
Vliv požáru na vegetaci vřesovišť na dopadových plochách v CHKO Brdy
Pánková, Karolína ; Adámek, Martin (vedoucí práce) ; Fabšičová, Martina (oponent)
práce Vřesoviště představují významný prvek evropské krajiny. Jedná se o sekundární vegetaci lesních stanovišť, která ve většině případů vznikla v reakci na dlouhodobé využívání těchto biotopů člověkem. V našich podmínkách se vřesoviště vyskytují poměrně vzácně a obvykle na ploškách malého rozsahu. Na dopadových plochách bývalého Vojenského prostoru Brdy a dnešní CHKO, se vlivem odlesnění s následným dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení vyvinula vřesoviště unikátního rozsahu. Po ukončení vojenského výcviku však bez zavedení vhodných managementových postupů hrozí postupný zánik těchto stanovišť, vlivem zarůstání náletovými dřevinami, hromaděním opadu bránícímu generativní obnově vřesu a odumíráním přestárlých keříků vřesu. Tato práce se zabývá vlivem požáru na vegetaci těchto stanovišť s důrazem na vitalitu a konkurenceschopnost jejich dominanty, vřesu obecného. Terénní část obnášela sledování druhového složení vegetace včetně mechorostů a lišejníků, zvlášť na úrovni dlouhodobého vývoje v řádu desetiletí (do 80 let) a na úrovni sledování trvalých ploch na recentních spáleništích. Komplementární laboratorní část této práce je zaměřena na schopnost klíčení semen vřesu na různých typech substrátů a v reakci na přítomnost přímých produktů hoření. Součástí...
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
Soil macrofauna (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) in a pine forest disturbed by wildfire
Tajovský, Karel
The effect of wildfire on the soil invertebrate assemblages was studied after a large-scale fire in 1992 in the secondary pine forests in the Záhorie Lowland, Western Slovakia. Two plots differently affected by fire and one control plot with non-burned pine plantation were investigated during 1993-1995 for soil macrofauna. Soil sampling and pitfall trapping were used and parameters of millipede, centipede and terrestrial isopod assemblages were analyzed in detail. Among the soil macrofauna no survivors were found after the fire. Animal groups possessing a higher ability of migration (e.g. ants, larvae and adults of Diptera and Coleoptera) represented the first colonizers of the completely burned out pine plots. Centipedes, the representatives of predators, migrated and recolonized the open burned out plots more rapidly than saprophagous millipedes and terrestrial isopods, even they formed specific and relatively stable populations in non-disturbed surrounding plantations. Successional development of less disturbed plot was characterized by presence of some millipede and isopod species already during the first year after the fire event. These species (esp. the millipedes Cylindroiulus boleti and Proteroiulus fuscus) represent subcorticolous inhabitants, which explain their higher ability to survive the fire. The slow restoration processes after the wildfire should be attributed more to the destruction and elimination of litter layers and the above ground vegetation cover, rather than to the immediate eradication of soil animal assemblages, since most of them were completely absent after the fire event.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.