|
|
The Role of Aquaporin 4 channels and Transient Receptor Potential Vanilloid 4 channels in astrocytic swelling
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
Astrocyty mají v mozku celou řadu funkcí. V ischemických podmínkách zvětšují svůj objem v důsledku zvýšeného příjmu osmolytů a jsou tedy z velké části zodpovědné za rozvoj cytotoxického edému mozku. Jsou ale také schopné regulovat svůj objem uvolňováním osmolytů společně s vodou. Tento proces je nazýván regulované snižování buněčného objemu (RVD). Za kanály, které se regulace objemu astrocytů významně účastní, jsou považovány Aquaporin 4 (AQP4) a Transient receptor potential vanilloid 4 (TRPV4). Cílem této diplomové práce bylo objasnit úlohu obou těchto kanálů při objemových změnách astrocytů in situ. Experimenty byly prováděny na populaci astrocytů, které byly značené zeleným flourescenčním proteinem a pocházely z AQP4-deficientních (AQP4-/- ), TRPV4-deficientních (TRPV4-/- ) a kontrolních (Ctrl) myší. Objemové změny byly vyvolány v mozkových řezech hypoosmotickým stresem a kyslíkovo-glukózovou deprivací (OGD). Data byla analyzována na základě změn intensity fluorescence v celých buňkách a v astrocytálních patkách. Při aplikaci hypoosmotického stresu jsme mezi našimi experimentálními skupinami nenašli žádné rozdíly ve zvětšování objemu buněk nebo následném snižování buněčného objemu. Naopak objemové změny vyvolané aplikací OGD se mezi jednotlivými skupinami významně lišily. Astrocyty z AQP4-/-...
|
|
|
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...
|
|
|
The role of AQP4 and TRPV4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
|
The role of AQP4 and TRVP4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells.
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
|
The Role of Aquaporin 4 channels and Transient Receptor Potential Vanilloid 4 channels in astrocytic swelling
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
Astrocyty mají v mozku celou řadu funkcí. V ischemických podmínkách zvětšují svůj objem v důsledku zvýšeného příjmu osmolytů a jsou tedy z velké části zodpovědné za rozvoj cytotoxického edému mozku. Jsou ale také schopné regulovat svůj objem uvolňováním osmolytů společně s vodou. Tento proces je nazýván regulované snižování buněčného objemu (RVD). Za kanály, které se regulace objemu astrocytů významně účastní, jsou považovány Aquaporin 4 (AQP4) a Transient receptor potential vanilloid 4 (TRPV4). Cílem této diplomové práce bylo objasnit úlohu obou těchto kanálů při objemových změnách astrocytů in situ. Experimenty byly prováděny na populaci astrocytů, které byly značené zeleným flourescenčním proteinem a pocházely z AQP4-deficientních (AQP4-/- ), TRPV4-deficientních (TRPV4-/- ) a kontrolních (Ctrl) myší. Objemové změny byly vyvolány v mozkových řezech hypoosmotickým stresem a kyslíkovo-glukózovou deprivací (OGD). Data byla analyzována na základě změn intensity fluorescence v celých buňkách a v astrocytálních patkách. Při aplikaci hypoosmotického stresu jsme mezi našimi experimentálními skupinami nenašli žádné rozdíly ve zvětšování objemu buněk nebo následném snižování buněčného objemu. Naopak objemové změny vyvolané aplikací OGD se mezi jednotlivými skupinami významně lišily. Astrocyty z AQP4-/-...
|
|
|
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...
|
|
|
The importance of the Rhine-Main-Danube Canal for Central European logistics area
Kapustová, Alena ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává využití a význam kanálu Rýn-Mohan-Dunaj jako významné vodní cesty v Evropě. Jedním z předních cílů je s použitím dostupných informací na základě hypotézy potvrdit nebo vyvrátit, zda kanál Rýn-Mohan-Dunaj splňuje požadavky, pro které byl původně vybudován. Úvod hlavního textu přibližuje vnitrozemskou vodní dopravu a hodnotí její efektivitu. Později je v práci představen konkrétní kanál Rýn-Mohan-Dunaj a analýza jeho přepravní efektivity. Na základě těchto údajů je možné dále objasnit význam kanálu RMD pro země, které jsou v jeho dostupnosti. Zaměření na jednotlivé úseky této vodní cesty dává informaci o všestranném využití vodních toků. V závěru hlavní části jsou shrnuty hlavní výhody a nevýhody spojené s využíváním kanálu Rýn-Mohan-Dunaj.
|
|
|
Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách 1896 -1931
Černá, Marcela ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách byla zřízena v roce 1896 na základě výnosu ministerstva vnitra jakožto první vodohospodářský úřad, jenž se měl soustavně zabývat problematikou splavňování českých řek kanalizační metodou. V čele Kanalisační komise stál místodržící království Českého, jemuž podléhali členové státní a zemské kurie. Výkonnou složku tvořila ústřední kancelář, sestávající z technického a administrativního oddělení. Financování její činnosti zajišťoval ze dvou třetin rakouský stát, třetina byla hrazena z české zemské pokladny. Po vzniku samostatné Československé republiky došlo k rozpuštění obou kurií a Komise byla podřízena ministerstvu veřejných prací. Jejím vedením byl pověřen prezident zemské správy politické. Obor působnosti Kanalisační komise se postupem doby rozšířil z původně svěřeného úkolu kanalizovat Vltavu a Labe v úseku Praha - Ústí nad Labem také na splavnění Vltavy v obvodu Prahy, adaptaci holešovického přístavu v Praze na moderní obchodní přístav a na vypracování studií na využití vodních sil včetně zhotovení projektů na výstavbu rentabilních vodních elektráren. Kanalisační komise zanikla v roce 1931 v souvislosti s vydáním zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.