|
|
Příprava transgenní kultury testikulárních kmenových buněk Xenopus tropicalis.
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Drobná Krejčí, Eliška (oponent)
Testikulární kmenové buňky (TSCs) představují relativně dostupný zdroj potencionálně pluripotentních buněk, které jsou významné zejména pro své uplatnění v regenerativní medicíně. Pro studium migračního a diferenciačního potenciálu kmenových buněk je vhodným modelovým organismem Xenopus tropicalis. Tento obojživelník se vyznačuje vnějším oplozením a embryonálním vývojem značného množství zárodků v rámci jedné snůšky. Oocyty a embrya jsou dostatečně velká (kolem 1 mm) a tím i vhodná pro mikromanipulační zásahy. Laboratoř vývojové biologie PřF UK uspěla v založení smíšené buněčné kultury TSCs rostoucích na podkladové vrstvě pre-Sertoliho buněk. Tato kultura byla odvozena z varlat juvenilního samce X. tropicalis. V rámci studia jejich diferenciačního potenciálu bylo zjištěno, že rozhodujícím faktorem umožňujícím rychlou proliferaci kmenových buněk a jejich formování do charakteristických kolonií je leukemický inhibiční faktor (LIF). Tento protein je produkován oběma typy buněk přítomných v kultuře. Stejný pozitivní vliv na proliferační potenciál kmenových buněk má i myší LIF, což ukazuje na evoluční konzervovanost metabolických drah souvisejících s udržením kmenového charakteru. RT-PCR analýza dále odhalila téměř identický expresní profil u TSCs a podkladových pre-Sertoliho buněk. Na základě těchto...
|
|
|
Organizace a mobilita receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně
Merta, Ladislav ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou membránové organizace receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) a δ- opioidního receptoru (DOR) ve vztahu k membránovým doménám, neboli membránovým raftům. Pro tyto účely jsou využity moderní techniky fluorescenční mikroskopie FLIM, FRAP a RICS. Jedná se o studii na živých buňkách odvozených od buněčné linie HEK293. K výzkumu membránových domén je využívána deplece cholesterolu z plasmatické membrány pomocí β-cyklodextrinu. Práce ukazuje, že naprostá většina TRH-R je v plasmatické membráně lokalizována mimo membránové rafty. Práce rovněž porovnává různé módy měření metodou FRAP a srovnává výsledky získané metodou FRAP s výsledky získanými metodou RICS, protože oba přístupy jsou do jisté míry analogické. Jedná se o jednu z prvních prací, která charakterizuje mobilitu receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně s použitím metody RICS. Ve druhé části práce byl vypracován postup pro transientní transfekci buněk HEK293 konstrukty DOR-ECFP a DOR-EYFP a současně byla ověřována funkčnost těchto fúzních bílkovin, tedy jejich schopnost aktivovat příslušný G protein. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293
Bačovská, Kristýna ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Plasmidová DNA je hojně využívána v oblastech molekulární biologie a genového inženýrství. Tato práce pojednává o metodách její izolace a tématech spjatých s tímto procesem. V experimentální části je k izolaci použita metoda fenol-chloroformové extrakce, které předcházela amplifikace plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1 v bakteriích buněčné linie DH5. Celkem bylo provedeno 22 izolací a jejich úspěšnost byla ověřena gelovou elektroforézou a transfekcí do buněčné linie HEK293. Nejúspěšněji dopadla izolace plasmidu ASAP1, souhrnná procentuální úspěšnost pro všechny plasmidy činila 30 %.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití magnetických nanočástic pro transfekci plasmidu do HEK293 buněk
Bílek, Ondřej ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím magnetických nanočástic, SPIO nanočástic a nanočástic komerčního produktu MATra pro transfekci plasmidu ASAP do HEK293 buněk a následnou optimalizací tohoto procesu. K experimentální části je přiložena teoretická část shrnující poznatky z oblasti syntézy magnetických nanočástic, jejich využití v biomedicíně, teorii zabývající se možnostmi vložení cizorodé DNA či plasmidu do buňky a způsoby vyhodnocování úspěšnosti těchto experimentů.
|
|
|
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčných linií HEK293
Skala, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Izolace DNA patří mezi základní metody molekulární biologie. Pro izolaci a amplifikaci DNA existují různé metody. V této práci je použita fenol-chloroformová extrakce pro izolaci plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1. Bylo provedeno 22 izolací plasmidů s celkovou úspěšností 27 %. Správnost izolace byla ověřena gelovou elektroforézou. Úspěšně izolované plasmidy byly následně transfekovány do buněčné linie HEK293 a snímány konfokálním mikroskopem 24, 48 a 72 hodin po transfekci.
|
|
|
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Sanetrníková, Dominika ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje seznámení s plasmidovou DNA, která se v podobě vektoru využívá v molekulární biologii. Ve formě fluorescenčních sond lze plasmidy využít pro měření změn membránového potenciálu. Do jejich struktury se přidává barvivo fluorofor. Důležitým zástupcem této práce je fluorescenční sonda ASAP1, která obsahuje zelený fluorescenční protein, jehož reakcí na změnu membránového potenciálu je pokles intenzity emitovaného světla. Cílem práce bylo provést chemickou transfekci tohoto plasmidu do buněčné linie HEK293 a provést jeho charakterizaci. V práci je rovněž navržena metoda pro analýzu časového průběhu změn fluorescence v závislosti na depolarizaci buněčné membrány. V závěru práce je popsán uskutečněný experiment včetně diskuze získaných výsledků.
|
|
| |
|
|
Monitorování úspěšnosti transfekce buněčné linie 293 HEK
Dvořák, Tomáš ; Španová, Alena (oponent) ; Ševčík, Mojmír (vedoucí práce)
Diplomová práce je založena na monitorování úspěšnosti transfekce buněčné linie 293HEK. V teoretické části je popsán princip transfekčních metod, buněčné linie, vektory a reportérové geny. V praktické části byly použity buňky HEK293 EBNA1. Byl zkoumán rozdíl mezi plasmidy GFP a EGFP. Dále byly použity různé transfekční regenty za různých kultivačních podmínek.
|
host ::
RSS.