|
| |
|
|
Narativní struktury, mytologizace a transmediální vyprávění na příběhu Hvězdných válek
Lišková, Tereza ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tématem diplomové práce byla analýza narativních struktur a transmediálního vyprávění v příběhu Hvězdných válek (Star Wars) zpracovaných do filmové podoby režisérem Georgem Lucasem. Práce se zaměřila především na narativní analýzu původních i novějších filmových zpracování tématu a dále analýzu transmediálního vyprávění, díky kterému se Star Wars rožšířily především do oblasti literatury a počítačových her. Kromě narativní analýzy byla předmětem práce také analýza fikčního světa, ve kterém se příběh odehrává a stereotypizaci hlavních postav. Dalším bodem diplomové práce je také analýza transmediálního vyprávění, díky kterému je původní příběh Star Wars přeměněn do podoby knižních zpracování, počítačových her a dalších. Celý koncept Star Wars můžeme označit za moderní narativ, jehož příběhy navíc spadají do žánru science-fiction a odehrávají se ve zcela fikčním prostředí. Při analýze narativu autorka vycházela především z klasické teoretické literatury o teorii narativity. Například Morfologie pohádky od Vladimira J. Proppa, podle jehož teorie bylo možné do jisté míry analyzovat i původní a další epizody Star Wars. Pro analýzu transmediálního vyprávění bylo kromě jiného využito také studie Mary Laure Ryanové, která rozebírá základní možnosti proměny narativu v transmediálním vyprávění. Cílem diplomové práce...
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
host ::
RSS.