|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Adaptace seniorů při nástupu do DSS
ŘENČOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá adaptací seniorů v domově sociálních služeb. Zjišťuje, jakým způsobem prožívají senioři svůj nástup do DSS a jakým problémům při nástupu čelí. Nejdříve popisuje stáří a změny, které toto období doprovází. Představuje sociální služby, jež senioři mohou využít. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace na stáří a proces adaptace seniora v DSS. Také se zabývá otázkou osamění a zájmem seniorů o samostatný pokoj. Bakalářská práce v praktické části obsahuje kvalitativní výzkum. Jedná se o zpracování polostrukturovaných rozhovorů se 7 klienty domova sociálních služeb. Rozhovory nám nabízí pohled na první den klientů v DSS a počátky jejich adaptace. V diskusi a závěru dochází k vyhodnocení adaptací a faktorů pomáhajících, nebo znesnadňujících tento proces.
|
|
|
Etická dilemata sociálního pracovníka v domově seniorů
TONAROVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata sociálních pracovníků v domovech pro seniory. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný v domovech seniorů. Teoretické kapitoly, které vycházejí z problematiky stáří, druhů poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory, jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých sociálních pracovníků, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, jsou opakující se situace sociálních pracovníků, které vnímají jako obtížné ve vztahu ke klientovi, dále jeho vztahy s okolím a rodinou. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Artefiletika v domově pro seniory
Zíková, Kateřina ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je navrhnout a ověřit soubor aktivit pro seniory metodami artefiletiky. Součástí práce bylo vytvořit aktivizační činnosti zaměřené na posílení sebedůvěry a uvědomění sebe sama za pomoci výtvarného vyjádření. V teoretické části je objasněno terminologické zázemí z oblasti gerontologie, gerontopedagogiky a artefiletiky. Následuje přiblížení obou sociálních zařízení, kde byl projekt uplatněn a ověřen. Obsahem praktické části jsou medailonky klientů, na které byl projekt aplikován. Následuje návrh aktivit, s ohledem na individuální psychické a motorické schopnosti klientů. Dále je zdokumentována samotná aplikace projektu, včetně záznamu průběhu, autoevaluace s návrhy na změny a dílčím vyhodnocením každé aktivity. Na závěr práce je uvedeno celkové vyhodnocení projektu a sebereflexe. Hlavní cíl práce byl naplněn, navržený projekt byl ověřen u dvou skupin seniorů. Dle reakcí klientů se projekt ukázal jako smysluplný. KLÍČOVÁ SLOVA Senior, stáří a stárnutí, aktivizační činnosti, artefiletika, výtvarné umění, reflektivní dialog.
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
| |
|
|
Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb
Němcová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Úvodní tři kapitoly se věnují problematice stáří a stárnutí, dále potřebám seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb a konceptu dlouhodobé péče v České republice. Čtvrtá kapitola je stěžejní a věnuje se vybraným konceptům a modelům péče o seniory, které se k nám dostaly zejména ze západní Evropy a můžeme se s nimi setkat i u nás v některých pobytových zařízeních sociálních služeb pro seniory. V rámci praktické části diplomové práce byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož respondenty byli sociální pracovníci registrovaných pobytových sociálních služeb pro seniory. Cílem šetření bylo zjistit, jaká je znalost jednotlivých konceptů a modelů péče o seniory v dotazovaných zařízeních sociálních služeb a zda jsou v těchto zařízeních nové koncepty a modely péče aplikovány. Jelikož se nové koncepty a modely péče snaží individualizovat a celkově zlepšit péči, jejich užití patří do moderní péče o klienty v seniorském věku. Ze závěrů výzkumného šetření vyplývá, že podle 95,3 % oslovených zařízení aplikace nových konceptů a modelů péče o seniory skutečně zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb.
|
|
|
Význam pečovatelské služby pro seniora žijícího v domácím prostředí
ŠLEJHAROVÁ, Marta
Tato bakalářská práce se věnuje významu pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby a poukázat na rozdíl ve vnímání potřeb seniorů. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje stáří, a to konkrétně demografii stárnutí, definici stáří, věkovému členění stáří a změnám ve stáří. Druhá kapitola teoretické části se věnuje potřebám člověka a jejich klasifikaci. Jsou zde popsány potřeby biologické, psychické, sociální a spirituální. Třetí kapitola se zabývá vztahem seniorů a jejich rodiny. Dělí se na tři podkapitoly: rodina seniora a její funkce, pomoc a péče o seniory v domácím prostředí a výhody a nevýhody spojené s domácí péčí o seniory. Čtvrtá kapitola se věnuje službě pro seniora a pečovatelské službě. Výzkumná část se zabývá významem pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka byla: Jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do čtyř dílčích výzkumných otázek: Jak jsou naplňovány biologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány psychologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány sociální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen pěti informanty, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum.Poslední výzkumná otázka: "Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby", byla vyhodnocena tak, že spirituální potřeby informantů se sníženou pohyblivostí nejsou dostatečně naplňovány. I přes vůli a snahu pracovníků pečovatelské služby toto není možné, ať už vzhledem k pracovní náplni pečovatelek či k jejich vzdělání. Duchovní nestíhají pokrýt veškeré potřeby seniorů. Objevují se případy, kdy senioři zdůrazňují úplnou absenci duchovní služby. Často jsou případy, kdy by senioři uvítali více duchovní služby. Závěrem lze tedy říci, že pečovatelská služba má pro seniory největší význam v naplňování biologických potřeb, a že dostatečně naplňuje i jejich psychologické a sociální potřeby. Spirituální potřeby seniorů se sníženou pohyblivostí nejsou, dle výzkumu, naplňovány.
|
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologických asistentů k vyšetření seniorů
KÁPLOVÁ, Kateřina
V České republice stoupá počet seniorů, lze proto předpokládat, že v budoucnu bude tento nárůst starší populace kopírovat nárůst radiodiagnostických vyšetření seniorů. V době, kdy člověk dosáhne seniorského věku, trpí různými neduhy a dost často vyhledává odbornou pomoc. Starý člověk je velmi citlivý na jednání s ním, a proto můj cíl práce bylo vymezit, jak by se měl radiologický asistent chovat k seniorům. Dnešní populace lidí je zrychlená a moderní. Musíme si uvědomit, že s námi žijí i tací, kteří jsou pomalejší, hůř koordinují své pohyby a pomaleji myslí. V teoretické práci se zabývám pojmy stáří a stárnutí. Starý člověk prochází různými změnami ve stáří. Seniorovi se mění stránka psychická, fyzická, ale i stránka emocionální. Důležité je, aby se senior s těmito změnami vyrovnal a zadaptoval se na ně. Těmito všemi změnami se zabývá gerontologie. Je to vědní obor zabývající se stárnutím, sociálními vztahy ve společnosti k seniorům a samozřejmě člověkem v pokročilém věku jako jedincem s jeho individuálními potřebami a problémy. Tento obor se zabývá hlavně zvláštnostmi chorob ve stáří. Dalším tématem jsou nejčastější nemoci, které postihují seniora. A dále se zabývám komunikací a chováním k seniorovi. V praktické části jsem chtěla zjistit, zda je komunikace mezi seniorem a zdravotníkem na dobré úrovni, dále zda jsou senioři informováni od svého lékaře, na jaké vyšetření jdou a pokud ne, tak jestli jim laborant alespoň řekne, co mu bude snímkovat. Z výsledku vyplývá, že 60% seniorů si myslí, že mají dobré zkušenosti s přístupem radiologického asistenta, ale už méně dobré zkušenosti s předáváním informací. Asi 58% seniorů vůbec nedostává informace od odesílajícího lékaře a od laboranta také ne. Zde je nutná změna jak ze strany lékaře, tak i ze strany asistenta.
|
|
| |
host ::
RSS.