|
|
Přínos Josefa Zemana pro spolkový život lidí se zdravotním postižením
Klvaňová, Jana ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
Cílem mé diplomové práce "Přínos Josefa Zemana pro spolkový život lidí se zdravotním postižením" je blíže obeznámit s přínosem Josefa Zemana k rozvoji péče o jedince s postižením, se zřetelem k jeho účasti na spolkovém hnutí. Dostupné prameny z archivů, dobové literatury a pozůstalosti Josefa Zemana jsem zpracovala historicko-analytickou metodou. Úvodní kapitola mapuje historický kontext doby se zaměřením na právní aspekty spolkové činnosti. Další část je věnována životním etapám a bibliografii Josefa Zemana. Třetí kapitola se zaměřuje na jeho aktivní účast při zlepšování životních podmínek člověka s postižením prostřednictvím spolkové činnosti. Závěrečná část dokládá přínos Josefa Zemana v oblasti speciálního školství.
|
|
|
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
|
|
| |
|
|
Spolkový život v Lounech v letech 1861 - 1914
Vostřel, Martin ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Cílem mé práce bylo zmapovat spolkový život v Lounech v letech 1861-1914. Časově jsem práci vymezil rokem vydání Říjnového diplomu na jedné straně a vypuknutím světové války na straně druhé. V úvodních pasážích jsem nastínil rozvoj Loun ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století po stránce urbanistické, demografické, průmyslové a politické, neboť všechny tyto aspekty měly vliv na rozvoj spolkového života. Po načrtnutí celkového vývoje spolkového života v monarchii jsem se věnoval jeho rozvoji v Lounech. V medailonech čtyř významných osobností - vlastence a představitele počátků spolkového života Jana Havránka, dlouholetého starosty JUDr. Petra Hilberta, majitele lázní Josefa Krýzla a společensky činné ženy Kristýny Ehrlichové jsem představil různé typy aktivních lounských osobností. Poté jsem se zaměřil na spolkovou činnost ve městě. Desítky spolků jsem rozdělil do podkapitol podle převládajícího zaměření činnosti (pěvecké spolky, divadelnické spolky, vzdělávací činnost, výlety a turistika, sportovní činnost, ženy ve spolkovém životě, spolkový život Židů a stolní a zábavní společnosti). Spolkový život ve městě ovlivňovala jeho geografická poloha na česko-německé jazykové hranici. Louny se staly "baštou češství" a spolky podporovaly české menšiny v okolních převážně německých obcích. Důležitým...
|
|
|
Sdružení premiérových biografů (1928-1938)
Surová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
V prvních desetiletích 20. století se kinematografie v českých zemích vyvíjela velmi dynamicky. Původní kočovná kina a vaudevilly brzy vystřídaly biografy stacionární - první podnik tohoto druhu na našem území zahájil svůj provoz v roce 1907 v Brně. Z filmu se rychle stal jeden z nejčastějších způsobů trávení volného času, neboť byl svou dostupností a demokratičností přístupný všem diváckým vrstvám. Největší množství kin bylo, podobně jako zbytek filmového průmyslu, soustřeďováno do větších aglomerací, nejvíce biografů na našem území mělo hlavní město Praha. Zde se také začaly stavět honosné velkokapacitní kinosály již projektované výhradně k provozu kinematografu. Nejčastěji byly situovány do objektů obchodních paláců, budovaných během dvacátých let 20. století na Václavském náměstí. Tyto reprezentativní biografy s moderním technickým vybavením se stávají podniky premiérovými, mezi jejich návštěvníky patří též zástupci vyšších vrstev a společenské elity. Vlastníci premiérových biografů se na konci roku 1928 zorganizovali do specifického spolku, aby společným jednáním omezili konkurenci a dopady sporů s půjčovnami. V první části této diplomové práce je popsán společensko kulturní kontext vymezeného časového období se zacílením na život společnosti ve velkoměstech, souvislosti s rozvojem spolkového...
|
|
|
Přínos Josefa Zemana pro spolkový život lidí se zdravotním postižením
Klvaňová, Jana ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
Cílem mé diplomové práce "Přínos Josefa Zemana pro spolkový život lidí se zdravotním postižením" je blíže obeznámit s přínosem Josefa Zemana k rozvoji péče o jedince s postižením, se zřetelem k jeho účasti na spolkovém hnutí. Dostupné prameny z archivů, dobové literatury a pozůstalosti Josefa Zemana jsem zpracovala historicko-analytickou metodou. Úvodní kapitola mapuje historický kontext doby se zaměřením na právní aspekty spolkové činnosti. Další část je věnována životním etapám a bibliografii Josefa Zemana. Třetí kapitola se zaměřuje na jeho aktivní účast při zlepšování životních podmínek člověka s postižením prostřednictvím spolkové činnosti. Závěrečná část dokládá přínos Josefa Zemana v oblasti speciálního školství.
|
|
|
Spolkový život v Třeboni a jejím okolí v první polovině 20. století
DUŠÁKOVÁ, Veronika
Diplomová práce Spolkový život v Třeboni a jejím okolí v první polovině 20. století je zaměřena na problematiku kulturně-společenských aktivit v jihočeské Třeboni. Z obsahového hlediska ji lze rozdělit do čtyř stěžejních celků. První část se věnuje spolkové činnosti v obecné rovině a zmiňuje vývoj příslušné legislativy. Navazující kapitoly směřují pozornost k dějinám, obyvatelstvu a správě města Třeboň. Patřičný prostor je věnován městským lázním a osobě Václava Hucka, který se svým působením nesmazatelně zapsal do třeboňských dějin. Pozornost je věnována třem základním sférám jeho aktivit - pedagogické činnosti, angažovaní v regionálních spolcích a lázeňství. Následuje hlavní část věnovaná osmi místním spolkům. Cílem práce je především vypracovat obraz jednotlivých spolků a jejich následná komparace. Velký důraz bude kladen na okolnosti vzniku, počty členů, zaměření činnosti a finanční záležitosti vybraných spolků. Dalším záměrem diplomové práce je zhodnocení přínosu spolkové aktivity v každodenním životě na regionální úrovni. Třeboň takovou oblastí bezesporu byla.
|
|
|
Kulturní a spolkový život v Pacově 1859-1914 (1918)
DAVID, Josef
Předmětem zájmu bakalářská práce je "Kulturní a spolkový život v Pacově 1859- 1914 (1918)". Práce je rozvržena do pěti kapitol. V úvodu rozebírám použitou literaturu, archivní materiál a použité tiskoviny. První dvě kapitoly představují samotné město Pacov. Nejdříve jeho charakteristiku z několika hledisek, následně jeho architektonické rozvržení a každodenní život. Třetí kapitola je tvořena rozborem pojmů, které tvoří tuto práci. Další kapitoly, jenž tvoří jádro této práce, se zabývají nejdříve počátky spolkové činnosti a vývojem spolkové legislativy, zbytek tvoří už konkrétní vybrané spolky, jimiž jsou Jednota divadelních ochotníků, Zpěvácký spolek Čech a Zpěvácký spolek Slavík. Důraz jsem kladl především na jejich historii a vývoj, organizaci, vzájemné propojení osobností, místních elit a jejich členů. Závěr práce obsahuje soupis spolků činných v Pacově mezi léty 1859-1918.
|
|
|
Jaroslav Maňák - profesor v oblacích
MLČÁK, Martin
Předkládaná diplomová práce se zabývá životem a veřejnou činností středoškolského profesora Jaroslava Maňáka. Svou aktivitou a pílí se zasloužil o vzkvétání spolkového života v Českých Budějovicích. Dále mu vděčíme za rozvoj sportovního letectví v jižních Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola stručně pojednává o celém životě Jaroslava Maňáka. Druhá kapitola popisuje stav středoškolského školství ve městě a pedagogické působení pana profesora. Následuje nejobsáhlejší kapitola věnovaná letectví. Člení se do šesti podkapitol a přibližuji zde oblast největšího zájmu Jaroslava Maňáka. Další kapitola si všímá meteorologických pozorování a rekapituluje stav pozorování ještě před Maňákovým působením. Poslední pátá kapitola pojednává o působnosti profesora Maňáka v méně významných spolcích ve městě. Každému spolku je věnována samostatná podkapitola. Po závěru, který rekapituluje životní osud a činnost osobnosti, následuje seznam použitých pramenů, literatury a prezentace příloh.
|
|
|
Spolkový život v Třeboni a jejím okolí v první polovině 20. století
DUŠÁKOVÁ, Veronika
Diplomová práce Spolkový život v Třeboni a jejím okolí v první polovině 20. století je zaměřena na problematiku kulturně-společenských aktivit v jihočeské Třeboni. Z obsahového hlediska ji lze rozdělit do čtyř stěžejních celků. První část se věnuje spolkové činnosti v obecné rovině a zmiňuje vývoj příslušné legislativy. Navazující kapitoly směřují pozornost k dějinám, obyvatelstvu a správě města Třeboň. Patřičný prostor je věnován městským lázním a osobě Václava Hucka, který se svým působením nesmazatelně zapsal do třeboňských dějin. Pozornost je věnována třem základním sférám jeho aktivit - pedagogické činnosti, angažovaní v regionálních spolcích a lázeňství. Následuje hlavní část věnovaná osmi místním spolkům. Cílem práce je především vypracovat obraz jednotlivých spolků a jejich následná komparace. Velký důraz bude kladen na okolnosti vzniku, počty členů, zaměření činnosti a finanční záležitosti vybraných spolků. Dalším záměrem diplomové práce je zhodnocení přínosu spolkové aktivity v každodenním životě na regionální úrovni. Třeboň takovou oblastí bezesporu byla.
|
host ::
RSS.