Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny rodinného chování v České republice od 90. let 20. století
Polesná, Helena ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat změny v rodinném chování v České republice zvláště z pohledu druhého demografického přechodu. Pozornost byla zaměřena na analýzu postojů k novým formám společného života a rodičovství a také na vývoj reprodukčního chování v České republice. K tomuto účelu bylo využito dat z dvou výběrových šetření ISSP (1994, 2002, 2012) a EVS (1990, 1999, 2008). Průběh změn v České republice byl komparován s průběhem ve vybraných postkomunistických zemích. Analýza identifikovala různé trajektorie transformací ve vybraných postkomunistických zemích. Výsledky analýzy pro Českou republiku v mnoha ohledech ukazují přiblížení k situaci v severozápadní Evropě. Nicméně, výsledky analýzy také naznačují, že Česká republika je pravděpodobně dále v procesu druhého demografického přechodu ve srovnání s mnoha postkomunistickými zeměmi. Klíčová slova rodinné chování, postoj, rodina, druhý demografický přechod, postkomunistické země
Mimomanželská plodnost a děti žijící v nesezdaných soužitích v České republice
Kotrbatá, Alena ; Nývlt, Ondřej (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Cílem práce je analyzovat vývoj mimomanželské plodnosti mezi lety 2000-2015 a nesezdaných soužití s dětmi v České republice na základě výsledků ze Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 a 2011. Vedle zkoumání vývoje je práce zaměřena i na porovnání demografických charakteristik žen, které porodily dítě mimo manželství a žen při porodu vdaných. Podobně je dáváno do relace i zkoumání nesezdaných soužití s dětmi a sezdaných párů, ve kterých žijí děti. Pro tuto část analýzy byla použita komparativní metoda. Při popisu historického vývoje a vývoje ve sledovaném období se práce pokouší upozornit na faktory ovlivňující ať už mimomanželskou plodnost, nebo zvýšený počet nesezdaných soužití. Výsledky analýz přispívají k názorům o zmenšování rodin a posunu mateřství do vyššího věku žen. Bylo také prokázáno, že mimomanželská plodnost a život v nesezdaném soužití s dítětem je typičtější pro ženy s nižším vzděláním.
Proměny rodinného chování v České republice od 90. let 20. století
Polesná, Helena ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat změny v rodinném chování v České republice zvláště z pohledu druhého demografického přechodu. Pozornost byla zaměřena na analýzu postojů k novým formám společného života a rodičovství a také na vývoj reprodukčního chování v České republice. K tomuto účelu bylo využito dat z dvou výběrových šetření ISSP (1994, 2002, 2012) a EVS (1990, 1999, 2008). Průběh změn v České republice byl komparován s průběhem ve vybraných postkomunistických zemích. Analýza identifikovala různé trajektorie transformací ve vybraných postkomunistických zemích. Výsledky analýzy pro Českou republiku v mnoha ohledech ukazují přiblížení k situaci v severozápadní Evropě. Nicméně, výsledky analýzy také naznačují, že Česká republika je pravděpodobně dále v procesu druhého demografického přechodu ve srovnání s mnoha postkomunistickými zeměmi. Klíčová slova rodinné chování, postoj, rodina, druhý demografický přechod, postkomunistické země
Vliv náboženství na demografické ukazatele v České republice
Juříková, Kristýna ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Cílem této práce je analyzovat současný vztah mezi náboženským vyznáním obyvatel a vybranými demografickými ukazateli souvisejícími s rodinným chováním, které se náboženské společnosti snaží ovlivňovat v dnešním nazírání pozitivně - kvůli aktuálnímu problému s nízkou plodností, vysokou rozvodovostí a rostoucím podílem nesezdaných rodin. V České republice mají kvůli historickému vývoji největší náboženský vliv zejména křesťanské církve. Vztah je analyzován pomocí regresního modelu, do kterého jsou zahrnuty kromě náboženství i jiné sociodemografické a ekonomické proměnné, aby se případné zkreslení výsledků minimalizovalo. Z výsledků vyplývá, že náboženství plodnost pozitivně ovlivňuje pouze z pohledu historického (současného počtu dětí všech žen v kategorii 15-49 let), ne v aktuálním pohledu ve vyšších územních celcích. Pozitivní vztah víry se nepodařilo prokázat ani u sňatečnosti, vzhledem k její obtížné vyjádřitelnosti pomocí použitých vysvětlujících proměnných. Kde však religiozita působí i po zevšeobecnění na úroveň obcí s rozšířenou působností, je indukovaná potratovost, rozvodovost a podíl dětí narozených mimo manželství.
Podobnosti a odlišnosti rodinného chování v mezinárodním srovnání
Lončíková, Kateřina ; Nývlt, Ondřej (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a změnami v rodinném chování v České republice a vybraných evropských zemích. Práce nejprve vysvětluje pojmy populační a rodinná politika. V pohledu na vymezení těchto pojmů i vztahu populační politiky a rodinné politiky existují velké rozdíly. Někteří autoři považují populační a rodinnou politiku za totožné, jiní je striktně oddělují. Další část práce popisuje změny v rodinném chování v České republice po roce 1989. Stěžejní část práce představuje třetí kapitola, která se zabývá vývojem a popisem nejprve vybraných demografických indikátorů charakterizujících rodinné chování a poté ukazatelů popisujících rodinné chování z dat VŠPS a SILC. Všechny ukazatele jsou sledovány u 21 evropských států včetně České republiky. Na základě získaných dat je pro každou skupinu ukazatelů (tj. pro demografické indikátory popisující rodinné chování a pro ukazatele popisující rodinné chování z dat VŠPS a SILC) vytvořena shluková analýza.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.