|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
host ::
RSS.