|
|
Supervize odborných praxí u studentů sociálních oborů na ZSF JU
PĚTIVLASOVÁ, Šárka
Budoucí sociální pracovníci se setkávají se supervizí již během svého studia. Účelem zavedení supervize do praktické výuky je podpora studentů v naplňování cílových charakteristik profilu absolventa. Student získává vlastní zkušenosti se supervizí jako s jedním z klíčových prostředků rozvoje svých odborných kompetencí. Cílem práce je zmapovat názory studentů sociálních oborů ZSF JU na supervize odborných praxí realizovaných během studia. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup, se stratifikovaným výběrem, kdy studenti byli oslovováni přes mluvčí ročníku, a metoda ohniskové skupiny se studenty sociálních oborů na ZSF JU. Vyhodnocování dat proběhlo metodou otevřeného kódování a následnou kategorizací dat. Studenti vnímají školní supervizi jako užitečnou pro jejich další rozvoj. Bylo zjištěno, že zkušenosti studentů jsou velice rozdílné. Jedna skupina studentů by ráda, aby se jim měnili supervizoři během studia a aby měli před začátkem nástupu na praxe výuku předmětu supervize. Druhá skupina studenů by byla naopak ráda, aby se jim supervizoři tolik neměnili a dokázali si vytvořit se supervizorem důvěru. Všichni studenti se shodli na tom, že supervize mají smysl již během studia. V případě, že by jim supervizor neuděloval zápočet, ale uděloval by jim ho například koordinátor praxe, by pro ně měly supervize větší smysl, neboť by neměli ze supervizora respekt a mohli se mu svěřit s případnou situací, která je zarazila nebo rozhodila na praxi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Formy výuky na vyšších odborných školách
Slunečková, Zdena ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá organizačními formami výuky na vyšších odborných školách. Cílem práce je vymezení těchto škol v českém vzdělávacím systému. Studium problematiky organizačních forem výuky vede přes kategorizaci škol a oborů ke vzdělávacím cílům. Důležitou etapu ve studiu před samotným výzkumem zaujímají teorie týkající se forem výuky ve své obecné rovině. Tyto teorie jsou doplněné o poznatky spojené s formami výuky na vysokých školách. Cílem výzkumu je zjistit, jaké organizační formy výuky jsou skutečně využívané na vyšších odborných školách z hlediska času a způsobu interakce studentů ve výuce. Předmětem výzkumu je i vzdělávání mimo školu. Pro zpracování výzkumné části jsem zvolila kvalitativní výzkum ve dvou pražských školách poskytujících vyšší odborné vzdělání. Designem výzkumu je případová studie. Klíčová slova terciární vzdělávání, vyšší odborná škola, legislativa vyšších odborných škol, formy výuky, cíle vzdělávání, odborná praxe, modulová výuka
|
|
|
Historie porodní asistence v Jihočeském kraji
NEUBERGOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zpracována jako teoretická práce a zabývá se vzděláváním porodních asistentek v Jihočeském kraji od 50. let minulého století do současnosti. Na začátku bakalářské práce je krátce popsána situace v porodnictví a vzdělávání porodních asistentek od starověku do první poloviny dvacátého století. Bakalářská práce se hlouběji zaměřuje na vzdělávání porodních asistentek od 50. let minulého století na jihu Čech. Jelikož v tomto období poměrně často docházelo ke měnám legislativy ve zdravotnictví, jsou nedílnou součástí práce také zákony, které byly tehdy platné pro vzdělávání porodních asistentek a součástí jsou i kapitoly, které nastiňují společenskou situaci v České republice. V bakalářské práci jsou podrobně zpracované učební osnovy od roku 1972, které byly platné pro vzdělávání porodních asistentek. Součástí tohoto pojednání jsou i kapitoly, které se zabývají profesními organizacemi porodních asistentek a časopisy, které se věnují porodním asistentkám. V příloze č. 1 a č. 2 je přiložen narativní rozhovor s pamětnicí. Závěr bakalářské práce je věnován současnosti porodních asistentek, informacím o tom, kde mají možnost studovat v bakalářských a magisterských programech a také jaké specializace mohou získat v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Cílem bakalářské práce je zmapovat vzdělávání a profesní vývoj porodních asistentek v jižních Čechách od druhé poloviny dvacátého století, vylíčit všechny důležité změny, které se týkaly porodních asistentek.
|
|
|
Přínos odborné praxe pro studenty středních odborných škol
Sirotková, Radka ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá sledováním přínosu odborné studijní praxe studentů středních odborných škol, především oboru sociální činnost a veřejná správa. Popisuje různé způsoby realizování a hodnocení odborných praxí na třech středních školách a vyhodnocuje názory studentů těchto škol na přínos praxe a propojení praxe se školní teorií. Hledá východiska pro zvýšení přínosu odborné praxe tak, aby během ní studenti získali co nejvíce praktických kompetencí pro výkon budoucího povolání.
|
|
|
Sebereflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe
POSTRÁNECKÁ, Hana
Sebereflexe studentů je nedílnou součástí profesní přípravy tedy i odborné praxe. Sebereflexi můžeme chápat jako rozvoj profesní i vlastní osobnosti. Cílem diplomové práce je charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe. V teoretické části se autorka věnuje právě pojmu sebereflexe, reflexe a sebepoznání. Dále stručně popisuje co je sociální práce, kompetence jež jsou pro výkon sociální práci potřebné a význam odborné praxe. Zabývá se také tím, jak dochází k propojení teoretických poznatků a praktické zkušenosti, jak může být vlastní praxe reflektována. V dalších kapitolách se autorka věnuje supervizi, neboť jedním z jejich cílů je sebereflexe. Zaměřuje se hlavně na autosupervizi a rozvojovou supervizi. V poslední kapitole se snaží nastínit vliv etiky, jejich pravidel a dilemat, která sociální práci ovlivňují. V praktické části je stanoven hlavní cíl: ?Charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe? Autorka dále stanovuje dva dílčí cíle: ?Zjistit charakter reflexe studentů sociální práce v souvislosti s délkou studia.? a ?Zjistit míru využívání reflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. Struktura interview měla strukturu šířeji formulovaných otázek, které směřovali k poznání problému. Výzkumný soubor tvoří studenti Zdravotně sociální fakulty, kteří absolvovali bakalářské studium a navazující magisterské studium v oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Charakter reflexe v souvislosti s délkou studia a míru využívání reflexe je definován v rámci navrhovaných hypotéz. Získané poznatky mohou být využity ke zkvalitnění sebereflexe studentů sociální práce a k rozvoji odborných praxí.
|
host ::
RSS.