|
|
Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?
Makovcová, Jana
Makovcová, J. Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Tato bakalářská práce analyzuje soudobou hospodářskou politiku Ruské federace v kontextu současných teorií politické ekonomie. Hledá spojitosti těchto teorií a reálných rozhodnutí Ruska na poli hospodářské politiky. Teoretický text se zaměřuje na klasifikaci politických režimů a jejich vlivem na hospodářský vývoj. Analytická část analyzuje konkrétní kroky v hospodářské politice Ruské federace, které jsou motivovány politickými faktory.
|
|
|
Vývojové trendy modelu rentiérského státu v Saudské Arábii
Tomaštík, Karel ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Saúdská Arábie spolu s dalšími ropnými monarchiemi Zálivu reprezentuje svébytný politicko-ekonomický systém. Obrovské příjmy ve formě ropné renty, proudící od ropného boomu na počátku 70. let do státní pokladny, podstatně změnily společensko-ekonomickou strukturu, která dostala v odborné literatuře pojmenování rentiérský stát. Vznik, vývoj a popis typických znaků rentiérského státu jsou hlavním tématem této diplomové práce. V prvním oddíle se věnuji teoretickým východiskům a přístupům k problematice. Druhá kapitola poskytuje historické pozadí pro zasazení hlavního tématu práce do souvislostí s předchozím politickým, ekonomickým a ideologickým vývojem. V rámci analýzy formování státních struktur se práce zabývá vztahy mezi členy vládnoucí dynastie Sac údů, mezi vládou a společenskými elitami, fungováním klientelistických struktur a interakcemi v byrokratickém aparátu. Na základě studia těchto vztahů jsou definována specifika saúdského politicko- ekonomického systému, která jej odlišují od klasického pojetí modelu rentiérského státu. Hlavním distinktivním rysem je oslabená autonomní schopnost státu regulovat fungování státních institucí či přimět jednotlivé agentury k aktivní spolupráci na reformách. Kořeny těchto jevů je možné vidět v klientelistických vazbách, jež jsou příliš rozvětvené a mají...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Vznik týdeníku The Economist
Váňa, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Vznik týdeníku The Economist" pojednává o vzniku a vývoji týdeníku The Economist. A to od roku 1843, kdy byl založen, až do roku 2007, kdy na místo editora nastoupil John Micklethwait. Hlavní důraz je v práci kladen na vznik The Economist. Za účelem lepšího popisu jeho vzniku je popsána také atmosféra doby, společenské podmínky v Anglii v polovině 19. století, přijetí obilních zákonů a následky jejich přijetí a jejich zrušení. Dále je popsána situace na mediálním trhu v tomto období. Část práce se věnuje ekonomickému myšlení Adama Smitha, Thomase R. Malthuse a Davida Ricarda, a zejména doktrínám laissez-faire a volného obchodu, které se staly, respektive jejich prosazování, jedním z hlavních motivů vzniku The Economist. Rozsáhlejší část práce je věnována osobnostem zakladatele The Economist Jamese Wilsona a jeho zetě a v pořadí třetího editora The Economist Waltera Bagehota, kteří se stali nejvýznamnějšími osobnostmi v historii The Economist a vysokou měrou se zasloužili o jeho rozvoj. Součástí práce je také stručná analýza prvních čísel The Economist a popis čtenářů, podporovatelů i odpůrců The Economist. Poslední část práce je věnována zběžnému popisu vývoje The Economist od svého vzniku do dnešní doby.
|
|
|
Teoretické koncepce československé transformace: Faktory, které ovlivnily tvorbu transformační strategie
Krausová, Tereza ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Teoretické koncepce československé transformace: Faktory, které ovlivnily tvorbu transformační strategie se věnuje československé ekonomické transformaci na počátku 90. let 20. století a přibližuje proces tvorby československé transformační strategie. Práce odpovídá na otázku, zda se vybraná témata a jejich diskuze vedené na stránkách odborného časopisu Politická ekonomie promítly do finální transformační strategie a do provedených reformních opatření mezi lety 1991-93. K analýze byla zvolena témata produktivita práce a ekonomický růst, nerovnováha, cenový systém a liberalizace cen. Nejprve se práce věnuje deskriptivní analýze příspěvků časopisu z let 1989-93, které diskutují vybraná témata, a detailně mapuje vývoj jejich obsahu a stanovisek jednotlivých autorů. V následující kapitole srovnává práce poznatky z deskriptivní analýzy s opatřeními představenými ve finálním československém transformačním scénáři a s praktickou politikou v letech 1991-93. Na základě srovnání dochází práce k závěru, že v případě tématu nerovnováhy se názory autorů shodovaly s připravovanými opatřeními, a existuje tedy možnost, že proběhla diskuze tvůrců strategie s odborníky. V případě tématu liberalizace cen došla práce k opačnému závěru. Pojetí liberalizace cen čs. reformátory se lišilo od stanovisek...
|
|
|
Washingtonský konsensus v zemích Latinské Ameriky
Volfová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Ve snaze nastartovat ekonomický růst Latinské Ameriky po tzv. "ztracené dekádě", začala na konci 80. let většina latinskoamerických států realizovat pod dohledem washingtonských institucí neoliberální reformy, jejichž cílem byla ekonomická transformace. Základní hospodářská pravidla, která britský ekonom John Williamson shrnul do deseti obecných bodů pod názvem Washingtonský konsensus, měla za cíl zemím zajistit makroekonomickou stabilitu a potřebný ekonomický růst. Zprvu se zdálo, že přechod k tržnímu hospodářství opravdu vyřeší ekonomické problémy regionu. Ekonomika začala po letech stagnace opět růst, ve většině zemí se podařilo snížit inflaci, privatizace zajistila státním pokladnám potřebné finanční prostředky a pozornost zahraničních investorů se obrátila směrem k regionu. Prvotní úspěch však netrval dlouho. Ekonomický růst nebyl zdaleka takový, jak se původně očekávalo, v mnoha zemích se navíc nedařilo řešit problémy s nezaměstnaností, chudobou a rostoucí nerovností v rozdělování příjmů. Narůstající skepsi pak podpořila série ekonomických krizí, kterými Latinská Amerika v druhé polovině 90. let prošla. Porovnávat vliv neoliberálních reforem na ekonomiky jednotlivých zemí je problematické, protože jejich realizace se v mnoha zemích lišila. Jednotlivé země prošly reformami v jiném časovém...
|
|
|
Inherentní nestabilita finančních trhů
Hladík, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit integrativní přístup k zachcení postkrizových transformačního procesů, a to historizací společenských a mocenských fundamentů finančních trhů, jejich operací a následných dopadů na globální mocenské záležitosti. Zejména pak zdůrazňuje teoretické přístupy dynamicky komplexních systémů aplikované v souvislosti s globální finanční krizí a rozvíjené v intra- a inter-sociálním kontextu následných dějů. Instrumentálně k tomu využívá kritiky normativních postulátů konceptu volného trhu a související neoklasické ekonomie, a to zhodnocením hypotézy efektivních trhů kritickou perspektivou hypotézy finanční nestability Hymana Minskyho. Kombinací s komplexní dynamikou nabízí unikátní porozumění finanční krizi coby inherentně endogennímu procesu soudobého finančnícho kapitalismu, rozuměného coby soudobého společenského systému. Argumentuji, že finanční trhy vnášejí inherentní nestabilitu do všech společenských dějů. Po této historicko-teoretické exkurzi práce nabízí zhodnocení intra- sociální reakce v podobě režimů austerity, s návaznými společenskými důsledky. Linie argumentu poté na tomto základě staví další návazné kritiky intra-sociálních dějů, provázených intenzifikací hospodářské a mezistátní konkurence, resp. militarizací těchto konfliktů. Za účelem...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
| |
|
|
Vývojové trendy modelu rentiérského státu v Saudské Arábii
Tomaštík, Karel ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Saúdská Arábie spolu s dalšími ropnými monarchiemi Zálivu reprezentuje svébytný politicko-ekonomický systém. Obrovské příjmy ve formě ropné renty, proudící od ropného boomu na počátku 70. let do státní pokladny, podstatně změnily společensko-ekonomickou strukturu, která dostala v odborné literatuře pojmenování rentiérský stát. Vznik, vývoj a popis typických znaků rentiérského státu jsou hlavním tématem této diplomové práce. V prvním oddíle se věnuji teoretickým východiskům a přístupům k problematice. Druhá kapitola poskytuje historické pozadí pro zasazení hlavního tématu práce do souvislostí s předchozím politickým, ekonomickým a ideologickým vývojem. V rámci analýzy formování státních struktur se práce zabývá vztahy mezi členy vládnoucí dynastie Sac údů, mezi vládou a společenskými elitami, fungováním klientelistických struktur a interakcemi v byrokratickém aparátu. Na základě studia těchto vztahů jsou definována specifika saúdského politicko- ekonomického systému, která jej odlišují od klasického pojetí modelu rentiérského státu. Hlavním distinktivním rysem je oslabená autonomní schopnost státu regulovat fungování státních institucí či přimět jednotlivé agentury k aktivní spolupráci na reformách. Kořeny těchto jevů je možné vidět v klientelistických vazbách, jež jsou příliš rozvětvené a mají...
|
host ::
RSS.