|
|
Politické instituty v České republice - politická komunikace a manažerský vztah s mateřskými subjekty
Dolejš, Jakub ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato práce zkoumá manažerský vztah vybraných politických institutů v České republice s jejich mateřskými subjekty z hlediska teorie politického managementu, konkrétně skrze funkci politického plánování. Dále na tento vztah aplikuje teoretické koncepty týkající se politických institutů. Druhou oblastí výzkumu je komunikace politických institutů v rámci jejich činnost a cílové skupiny jejich komunikace. Práce tak sleduje, zda instituty v České republice jsou v rámci nastavení své agendy autonomní na základě dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů právě se zástupci politických institutů v České republice. Výpovědi a analýza byla doplněna o data z obsahové analýzy klíčových dokumentů politických institutů, jako jsou zakládací listiny, stanovy nebo webové stránky. Práce tím přispívá k oblasti, která je akademicky dosud neprozkoumána.
|
|
|
Image politických stran – srpen/září 2021
Červenka, Jan
Ve výzkumu Naše společnost z přelomu srpna a září CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany v té době zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou dotčené politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.
|
|
| |
|
|
Image politických stran – červenec 2020
Červenka, Jan
V červenci 2020 CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.
|
|
|
Postoj vybraných politických stran České republiky k migraci
Holbičková, Monika ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem diplomové práce je zodpovědět na výzkumné otázky, které se týkají postojů prezidenta ČR Miloše Zemana, vybraných politických subjektů a jejich předsedů k migraci. U vybraných politických subjektů je cílem zjistit, jaký postoj zastávají, zda jejich volební programy z let 2013 a 2017 téma migrační krize zahrnují, popřípadě, jak velký podíl tato problematika v programech tvoří. Pro výzkum byly vybrány politické subjekty, které alespoň v jednom případě ze zkoumaných parlamentních voleb (2013, 2017) překonaly hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Mezi dané politické subjekty patří: ANO, ČPS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPD, STAN, TOP 09 a Úsvit. Následně se analýza zabývá tím, jaké mají předsedové vybraných politických subjektů postoje k migrační krizi, jestli se ve stanoveném časovém úseku mění a zda se v postoji shodují s politickým subjektem, který reprezentují. Práce se rovněž zabývá postojem prezidenta ČR Miloše Zemana k migrační krizi, a to, jaký postoj Miloš Zeman zastává a zda se ve stanoveném časovém úseku mění. Časový úsek, kterým se práce zabývá, je od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2017. Výzkum je prováděn prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy. Pro analýzu jsou stanoveny proměnné, mezi něž patří řešení uprchlické krize, hranice EU, uprchlíci,...
|
|
|
Cílený politický marketing na českém internetu: komparativní studie
Novák, Ondřej ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Práce praktického charakteru je věnována cílenému politickému marketingu českých politických stran ve volbách v roce 2014. Zkoumána byla výhradně komunikace stran na sociální síti Facebook, přičemž komunikace vybraných politických stran byla podrobena obsahové analýze. Propagace stran v jiném prostředí, než je tato sociální síť nebyla předmětem práce, avšak segmentace sektorů elektorátu byla vypracována za pomoci průzkumu Naše společnost z června 2014. Cílem práce je určit základní metody a techniky, jakými vybrané strany ve své komunikaci cílily na své voliče. Podstatným zjištěním je, že některé etablované strany liberálně-demokratického charakteru se svou propagací dostaly i do segmentů volebního trhu, který dříve opanovaly zejména protestní strany a hnutí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.