|
| |
|
|
Obrazová žurnalistika a umělá inteligence
Kubín, Michael ; Géla, František (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá možnostmi využití umělé inteligence (AI) v obrazové žurnalistice. Jejím cílem je zmapovat, jaké úkony může v praxi tato technologie zastat a jak by potenciálně mohla pomoci usnadnit a zefektivnit práci novináře. Výzkumnou metodou je zakotvená teorie, která je stanovena na základě získaných poznatků. V tomto případě praxe v redakcích a jejich vztahu ke zmiňovaným technologiím. Zkoumá proto jak konkrétní nástroje, tak i úlohy, které by mohla umělá inteligence v redakční praxi zastat. A to sběrem dat od zástupců největších českých mediálních domů, technologických novinářů, tiskových agentur a zástupců fotobank. Sekundárním zdrojem pro výzkum jsou pak odborné i popularizační zdroje. Z těchto oblastí čerpá a analyzuje informace o možnostech práce s obrazem, od správy fotoarchivů a videoarchivů přes automatické dohledávání dat, až po strojové vidění či dokonce sestavení originální ilustrační fotografie na základě zvolených parametrů. Vedle toho však může vyvstat řada nových podnětů souvisejících se zaváděním chytrých algoritmů a automatizace procesů usnadňujících práci novinářů. A to s ohledem na stále se zvyšující rychlost, přesnost a kvalitu zpravodajství. Zjišťuje proto, jak se vedení redakcí a dalších tvůrců mediálního obsahu strategicky staví k zavádění nových...
|
|
|
Proměny mediálního obrazu smrti ve fotožurnalistice
Jarolímková, Zuzana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnou mediálního obrazu smrti ve fotožurnalismu s praktickým zaměřením na válečnou fotografii. V průběhu práce dojde k představení lidského pohledu na smrt a její uchopení v médiích. Cílem je představit změny v mediálním uchopení smrti, včetně reakce čtenářů. Důležitým aspektem bude i vliv zobrazení smrti na vývoj událostí. V praktické části bakalářské práce bude skrze vizuální a sémiotickou analýzu na vybraném vzorku novinářské fotografie ukázaná proměna mediálního obrazu.
|
|
|
Komparativní analýza obrazové složky magazínu Reportér a projektu Echo24
Weingartová, Michaela ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat obrazový obsah v projektech Echo 24 a Reportér a pomocí analýzy zjistit, jak s fotografiemi pracují. Projekty Echo24 a magazín Reportér vznikly v roce 2014 jako reakce na dramatickou proměnu vlastnictví na českém mediálním trhu. Tato proměna měla dopad i na fotožurnalisty, protože noví majitelé mají tendence na fotografiích spíše šetřit. I proto jsem se rozhodla vyzkoumat, jak s fotografií zacházejí nově vzniklé tituly. Abych problematiku zasadila do širšího kontextu, věnuji se v první části žurnalistické fotografii a popisuji český mediální trh a jeho proměny od roku 1989. V práci se také krátce věnuji vzniku podobných projektů, jako jsou Echo24 a Reportér. V druhé sekci pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, jaké typy fotografie tyto projekty ve svých tištěných verzích nejčastěji používají a v jaké míře spolupracují s fotožurnalisty. Získaná data doplňuji o dotazníkové šetření se členy redakce a s fotožurnalisty. V diplomové práci jsem zjistila, že projekty Echo24 a Reportér reprezentují dva odlišné přístupy k zacházení s novinářskou fotografií. Echo24 má spíše manažerské chování a na fotografiích šetří. Magazín Reportér by se dal naopak definovat jako ochránce novinářských a fotožurnalistických hodnot. I přes vznik nových titulů tlak na...
|
|
|
Dokumentární fotografie: Jeden rok v kapele Branko's Bridge
Verner, Jonáš ; Géla, František (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Cílem této práce je představení života studentské kapely neotřelým pohledem. Kostru její praktické části tvoří fotografický dokument o 55 snímcích, který kapelu zabírá z perspektivy jejího člena - její pevné součásti, dává nahlédnout do zákulisí celého projektu a ukazuje klíčové okamžiky, nesnáze i radosti, se kterými se kapela setkává. Popisuje situace od každodenních úkonů po ty, které k roli amatérského hudebníka přidružila až současnost. Teoretická část práce nastiňuje dokumentární fotografii jako žánr a blíže přibližuje hudební fotografii. Součástí teoretické části práce je i rozhovor s Ondřejem Bezrem, autorem knihy Fotografie, které hrají.
|
|
| |
|
|
Tropy a úspěšné fotografické strategie na Instagramu
Patzner, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Práce Tropy a úspěšné fotografické strategie na Instagramu kombinuje teoretickou část s obsahovou analýzou z ní vycházející. Jejím cílem je potvrzení důkazu o opakujících se obsazích - tropech - naskrz různými instagramovými účty vybraných fotožurnalistů a interpretace výsledků analýzy jako fotografických strategií, jichž jsou tropy součástí. První kapitola popisuje, jak se disciplína fotografie proměnila s rozvojem sociálních sítí, které přinesly nové možnosti nakládání s obrazem. Dále teoretická část definuje platformu Instagramu a její současné fungování a zohledňuje dopad, jaký má tato sociální síť na vizuální stránku fotografií, které jsou na ní publikovány. Tuto tendenci pojmenovává termín instagramismus. Druhá část pojednává o tématu ikon ve fotografii a jejich současné podobě, z čehož vychází teorie tropů, které jsou pro tuto práci stěžejní, z níž vychází její výzkumná část. Zvolenou metodologií je obsahová kvantitativní analýza inspirovaná výzkumem Marty Zarzycké a Martijna Kleppeho. Hlavní výzkumná otázka zní, zda je možné, že některé tropy jsou frekventované, protože jsou součástí určité fotografické strategie. Analýza se zaměřuje na četnost výskytu tropů ve vybraném vzorku snímků a její statisticky zpracované výsledky po následné interpretaci odpovídají na hlavní výzkumnou otázku. V...
|
|
|
Proměny fotografie pod tíhou digitální doby
Šedivý, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část je audiovizuálním dokumentem sestaveným převážně z rozhovorů s pěti osobnostmi umě- lecké, novinářské i amatérské fotografie. Odhaluje nejen jejich pohled na fotografické médium, ale i vlastní kreativní činnost s ním spojenou. Teoretická část navazuje na prak- tickou práci a dále rozvádí téma proměn fotografie, zejména fotožurnalistické praxe, a jejího vnímání společností. Naznačuje krátkou historii fotografie a internetového pro- středí, zaměřuje se však především na přechod z analogového věku k digitálním techno- logiím na přelomu tisíciletí. Popisuje trend sociálních sítí, digitálních filtrů a influencerů, skrze které v posledních letech dochází k návratu analogové fotografie do mainstreamu.
|
|
|
Bedřich Kocek a česká novinářská fotografie
Sýkorová, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce Bedřich Kocek a česká novinářská fotografie se zabývá životem a tvorbou Bedřicha Kocka, fotoreportéra, který třicet let působil ve významném obrazovém týdeníku Svět v obrazech. Teoretická část specifikuje žánr novinářské fotografie a její vývoj od přelomu 19. a 20. století do 80. let 20. století. Na příkladu vývoje Světa v obrazech je nastíněn mediální a politický kontext v Československu od konce druhé světové války, kdy časopis vznikl, do 80. let, kdy Bedřich Kocek povolání fotoreportéra opustil. Důležitou částí práce je kapitola o životě Bedřicha Kocka, jenž dosud nebyl podrobněji popsán, která byla zpracována na základě osobních rozhovorů s fotografem za použití metody orální historie. Pomocí kompoziční analýzy práce zkoumá fotografické dílo Bedřicha Kocka a zjišťuje společné znaky jeho snímků, které byly součástí reportáží tvořených pro Svět v obrazech.
|
|
| |
host ::
RSS.