|
|
Public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky: Studie č. 5.299
Caletka, Stanislav
Tato studie ve stručnosti představuje základní principy public relations v zákonodárných sborech České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Tyto země k sobě mají v řadě aspektů velmi blízko (kulturně, historicky, politicky aj.). Parlamenty v dnešních evropských ústavních systémech jsou vnímány jako suverénní vrcholné orgány výkonu veřejné moci, které vedle tradičních zákonodárných a kontrolních funkcí plní také velmi důležitou funkci reprezentativní, respektive reprezentativně artikulační. K tomuto účelu slouží čtyři hlavní okruhy činností - dostatečný informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, vlastní komunikace s občany, aktivní přístup při tvorbě informačních a publikačních materiálů, aktivní i pasivní elektronická komunikace.
Plný text:  PDF
|
|
|
Katolický kněz a politik Ferdinand Juriga a jeho vztah k první Československé republice
RILLICHOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit život a činnost slovenského katolického kněze a politika Ferdinanda Jurigy, a to zvláště v období první světové války a nadcházejícím desetiletí, ale především analyzovat jeho politické a náboženské názory a představit jeho politický poměr k první Československé republice. Úvodní kapitoly přibližují politický systém první Československé republiky, jehož kontext je nezbytný pro pochopení konkrétních činů Ferdinanda Jurigy a událostí vytyčeného časového rozmezí. Uvedené pasáže jsou doplněny analýzou některých významných Jurigových novinových článků, parlamentních proslovů a politických dokumentů. Práce je rozšířena o autentické myšlenky Ferdinanda Jurigy, které zaznamenal ve svých pamětech Blahozvesť kriesenia slovenského národa a slovenskej krajiny.
|
|
|
Public relations ve vybraných parlamentech evropských států a Izraele: Studie č. 5.301
Vyklický, Robert ; Živanský, Jakub
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.
Plný text: PDF
|
|
|
Možnosti parlamentní spolupráce v oblasti vnějších vztahů po Lisabonské smlouvě: Studie č. 3.088
Pecháček, Štěpán ; Němec, Jan
Vzájemná spolupráce parlamentů členských zemí EU, resp. spolupráce vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, je kromě již institucionalizované podoby (např. COSAC, setkání zástupců EP a vnitrostátních parlamentů, setkání výborů pořádaných parlamentem předsednické země) určována také postupem evropské integrace. V této souvislosti je v materiálu zohledněno nové smluvní uspořádání primárního práva, které vytvořila Lisabonská smlouva a některé návrhy, které se objevují v souvislosti s platností nového uspořádání primárního práva.
Plný text: PDF
|
|
|
Reforma rozpočtu Evropské unie a finanční rámec po roce 2013
Falathová,Alena
Publikace Evropských hodnot, o.s., jejímž ústředním tématem je reforma rozpočtu Evropské unie a její vliv na podobu nového finančního rámce po roce 2013. Evropská unie dnes čelí novým vý- zvám souvisejícím s postupující globalizací, klimatickými změnami, problé- my se zabezpečením dodávek energie, demografickými změnami, zvýšením počtu imigrantů, nárůstem kriminality a teroristických hrozeb. Ačkoliv si jsou evropští politici i úředníci těchto výzev dlouhodobě vědomi, jejich ře- šení zůstává dodnes ve velké míře pouze na papíře ve formě politických deklarací. Současná struktura evropského rozpočtu jakoby zaspala příchod nové- ho tisíciletí a stále připomíná dobu, kdy bylo hlavní prioritou Evropské unie vytvoření jednotného trhu a s tím spojené posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Největší část rozpočtu tak i dnes připadá na Společnou země- dělskou politiku a Politiku soudržnosti. Jako strašáky minulosti ji doprovází systém korekčních mechanismů, zejména britský rabat. Pokud chce Evropská unie obstát ve světle nových výzev, bude mu- set sladit své politické priority se strukturou svého rozpočtu. Lisabonská smlouva přináší nové rozdělení rozpočtových pravomocí a posiluje možnosti Evropského parlamentu, jakožto jediného přímého zástupce občanů, smě- řování evropských peněz ovlivnit. Vyjednávání o finančním rámci 2013 tak bude zkušebním polem pro Evropský parlament, ve kterém se ukáže, do jaké míry dokáže své nově získané pravomoci využít. Publikace, kterou jste právě otevřeli, má za cíl přiblížit postoje Evropského parlamentu, Komise a zástupců České republiky v debatě o reformě evropského rozpočtu a nastavení nového finančního rámce po roce 2013. Najdete v ní analýzu současné debaty o reformě evropského rozpočtu a rozhovory s řečníky veřejné diskuse, pořádané na toto téma v listopadu 2009 v prostorách CERGE-EI. Na tuto diskusi navazuje i článek Jana Žižky z deníku Mladá fronta E15, který se stal mediálním partnerem Evropského klubu. Tato publikace, ale ani uspořádání listopadového Evropského klubu na téma „Kam potečou peníze po roce 2013 – Evropský parlament jako hlas občanů při rozhodování o Finanční perspektivě 2014–2020“, by nebyly možné bez laskavé pomoci našich partnerů – informační kanceláře Evrop- ského parlamentu, Odboru informování o evropských záležitostech Úřa- du vlády ČR, nadace Konrad Adenauer Stiftung, Evropského hnutí v ČR a společnosti Donath-Burson-Marsteller.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Reformy v britském politickém systému po volbách 2010: Studie č. 1.214
Kuta, Martin
Volby v roce 2010 ve Spojeném království nevyprodukovaly jasnou parlamentní většinu. Ačkoli se takový výsledek ve společnosti i mezi politiky a politology předpokládal, situace způsobila značný rozruch. Především se jednalo o fakt, že britská politika není na neexistenci jasné parlamentní většiny jedné strany zvyklá (situace tzv. hung parliament, tedy parlamentu bez jasné většiny); za jeden z možných aspektů se dá považovat i jednokolový relativně většinový volební systém, který za běžných okolností produkuje vládní většinu. Tato práce popisuje právě v koaliční dohodě zmíněné snahy – reforma volebního systému a reforma parlamentu, včetně pevného funkčního období. Práce věnuje pozornost nejen vlastním reformám, ale předkládá nástin historického a politického pozadí jednotlivých reformních kroků.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.