|
|
Plán pedagogické podpory u předčasně narozených dětí dle aplikace WELCOME IDEA app
Malá, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast diagnostiky u dětí předškolního věku v mateřské škole v Královéhradeckém kraji. Hlavním cílem této diplomové práce je nastavení plánu pedagogické podpory, prvního stupně podpůrného opatření dle aplikace WELCOME IDEA u dětí předčasně narozených. Dalším cílem je praktická ukázka způsobu práce s plánem pedagogické podpory podle aplikace WELCOME IDEA, analyzování jeho možností a limitů. V neposlední řadě je cílem podtrhnout potřebu diagnostiky u předškolních dětí jako nástroj pro vhodně nastavený plán pedagogické podpory, který je nejen pro pedagogy prostředkem pro vytvoření optimálních možností vzdělávání dětí. Diplomová práce má dvě části. V teoretické části se setkáváme s pojmy rodina a rodičovství, psychické potřeby rodičů předčasně narozených dětí, ontogeneze předčasně narozeného dítěte, psychomotorika, komunikace a socializace u dětí předškolního věku. Součástí diplomové práce je také metodologie k výzkumnému šetření. Praktická část je tvořená ukázkou práce s aplikací WELCOME IDEA, nastavení jednotlivých plánů pedagogické podpory u vybraných objektů šetření. Naplnění cílů bylo tvořeno metodou rozhovorů, pozorováním a diagnostikou dle aplikace WELCOME IDEA, na základě které byl nastavený plán pedagogické podpory, jakožto podpůrné opatření prvního stupně, který...
|
|
|
Koordinační schopnosti a motorické dovednosti předčasně narozených dětí s perinatální zátěží ve věku 9-10 let a jejich fyzioterapie.
Zavadil, Ondřej ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Bakalářská práce bude ve své teoretické části (přehled teoretických poznatků) představovat rešerši vybraných stěžejních publikací k tématice předčasně narozených dětí. Budou popsána základní fakta, specifika, spektrum postihujících deficitů nebo současná péče o tyto děti, protože s pokrokem medicíny se v průběhu posledních třiceti let zásadně změnily potřeby předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností. V práci bude dbáno na poznatky podporující komplexní přístup léčby předčasně narozených dětí od jejich propuštění z porodnice až po dospělost. Součástí teoretické části bude i popis koordinačních schopností dětí v kontextu vývojové kineziologie až do období jejich školního věku spolu s teoretickým základem rozvoje těchto schopností. Bakalářská práce také uvádí souhrn terapeutických postupů léčebné rehabilitace, především z pohledu fyzioterapie. Praktická část práce spočívá v testování úrovně motorických funkcí souboru 23 předčasně narozených dětí s perinatální zátěží ve věku 9-10 let s kritériemi: narození před 32. gestačním týdnem a porodní hmotnost nižší než 1500 g. Děti jsou od narození vedeny a dlouhodobě sledovány v Centru komplexní péče pro děti s perinatální zátěží na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Většina z těchto dětí v...
|
|
|
Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí
Humlová, Petra ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou z klinické logopedie a nese název Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí. V práci jsou obsaženy teoretické i praktické poznatky. Teoretická část se věnuje předčasnému narození, rizikům spojeným s předčasným porodem a péčí o nedonošené jedince. Dále je popsáno těhotenství vícečetné, těhotenství dvojčetné, a také dvojčata z hlediska jejich vývoje, výchovy a specifické formy komunikace. Poslední kapitola teoretické části se věnuje vývoji dítěte, řečovému vývoji a poruchám v oblasti komunikační schopnosti. V praktické části, empirické, jsou detailně popsány výzkumné metody kvalitativního šetření a jeho zaměření. Uveden je hlavní cíl práce a cíle dílčí. V závěru práce jsou shrnuta získaná data, na základě kterých byla vytvořena zakotvená teorie. KLÍČOVÁ SLOVA nedonošenost, předčasně narozené dítě, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, vícečetné těhotenství
|
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se rodičů s předčasným narozením dítěte
Ondřejková, Žaneta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice předčasného porodu z hlediska psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Práce je zaměřena především na matčino psychické vyrovnávání se s touto zkušeností. Teoretická část obsahuje základní teoretické poznatky o nedonošeném dítěti a jeho specifikách, zdravotních i psychologických, dále pak o prožitcích matek události předčasného porodu a vztahu matka a dítě po předčasném porodu. Důležitou součást představují také možnosti psychické podpory matek po předčasném porodu. Část empirická se skládá z vlastního kvalitativního výzkumu s matkami předčasně narozených dětí, jehož hlavním cílem je popsat, jak matky předčasný porod prožívaly a jak se s touto situací vyrovnávaly. Vzhledem k povaze studie byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a při zpracování dat metoda zakotvené teorie. V závěru práce je porovnána teoretická koncepce prof. Zdeňka Matějčka s výsledky mého vlastního výzkumu.
|
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se rodičů s předčasným narozením dítěte
Ondřejková, Žaneta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice předčasného porodu z hlediska psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Práce je zaměřena především na matčino psychické vyrovnávání se s touto zkušeností. Teoretická část obsahuje základní teoretické poznatky o nedonošeném dítěti a jeho specifikách, zdravotních i psychologických, dále pak o prožitcích matek události předčasného porodu a vztahu matka a dítě po předčasném porodu. Důležitou součást představují také možnosti psychické podpory matek po předčasném porodu. Část empirická se skládá z vlastního kvalitativního výzkumu s matkami předčasně narozených dětí, jehož hlavním cílem je popsat, jak matky předčasný porod prožívaly a jak se s touto situací vyrovnávaly. Vzhledem k povaze studie byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a při zpracování dat metoda zakotvené teorie. V závěru práce je porovnána teoretická koncepce prof. Zdeňka Matějčka s výsledky mého vlastního výzkumu.
|
|
|
Polohování předčasně narozených dětí z hlediska funkce dýchání a sání
Matoušková, Marie ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce " Polohování předčasně narozených dětí z hlediska funkce dýchání a sání " je seznámení s termínem předčasně narozené dítě a charakteristikou tohoto termínu. Dále jsou v práci uvedeny anatomické a fyziologické odlišnosti nezralého novorozence od zralého (fyziologického) novorozence, a některé patologie dýchacího a trávicího ústrojí předčasně narozených dětí. Práce rozebírá možnosti polohování u předčasně narozených dětí a seznamuje s možnostmi polohování z hlediska funkce dýchání a sání. Součástí práce je také kasuistika předčasně narozeného dítěte. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zajištění péče o novorozence s vývojovým rizikem po propuštění z lůžkové péče z pohledu rodičů
MACUROVÁ, Štěpánka
Téma mé bakalářské práce se zakládá na problematice dětí s vývojovým rizikem a je zaměřeno hlavně na péči, která je těmto dětem poskytována po propuštění z nemocnice. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny důležité pojmy, se kterými se v problematice dětí s vývojovým rizikem setkáváme. V kapitole perinatologie jsou popsána obecná ustanovení a je zde vysvětlen systém, podle kterého perinatologická centra fungují. Pro dobrou orientaci v problematice je důležité znát klasifikaci novorozenců a vědět, jaké projevy a následky může mít předčasné narození dítěte, proto je druhá kapitola věnována základním ukazatelům v neonatologii. Samostatnou kapitolu tvoří definování pojmu chronologický a korigovaný věk. Jsou to podstatné údaje k zajištění správného sledování vývoje dítěte. Vývoj předčasně narozených se od dětí narozených v termínu liší, a proto je důležité brát na tento fakt zřetel. Významným aspektem ve správném vývoji dětí je jejich výživa, poslední dobou je velký důraz kladen především na výživu mateřským mlékem od vlastní matky. Informace o výživě a kojení a také specifika výživy nedonošených dětí jsou v mé práci popsány v samostatné kapitole. V další kapitole se věnuji problematice propuštění dětí s vývojovým rizikem do domácího prostředí a jaká péče po propuštění následuje. Pozornost je věnována hlavně centru vývojové péče. V poslední kapitole byly vybrány nejčastější diagnózy, které se u nedonošených vyskytují. Praktickou část práce tvoří výzkum. K tomu byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvořilo deset žen, které jsou matkami nedonošených dětí a ostatních dětí s vývojovým rizikem. Respondentky byly ženy z mého okolí, které se svými dětmi pravidelně navštěvují centrum vývojové péče. Klíčovým faktorem pro výběr byl korigovaný věk dítěte do 24 měsíců. Cílem práce bylo zhodnotit činnost centra vývojové péče z pohledu rodičů. Ve výzkumu byla položena jedna výzkumná otázka, a to jaké rezervy spatřují rodiče v činnosti centra vývojové péče. Data, která byla z rozhovorů získána, byla analyzována a vedla k jasnému závěru a zodpovězení výzkumné otázky, která byla v práci položena. Výsledky mého výzkumu prokázaly oprávněnost činnosti center vývojové péče, která jsou zpravidla přiřazena k velkým neonatologickým pracovištím. Centra jsou ve většině aspektech péče přijímána velmi příznivě. Z rozhovoru s respondentkami vyplynuly i některé nedostatky, které byly popsány v diskuzi a následně shrnuty v závěru. Díky tomu, že se neonatologická péče neustále zdokonaluje, je podíl přeživších dětí s extrémně nízkou a nízkou porodní vahou daleko větší než tomu bývalo dříve. Důležité je brát v potaz, že propuštěním dětí z nemocnice péče o ně nekončí. Nedonošenost sebou nese řadu rizik, která dítě v jeho vývoji ohrožují. Z tohoto důvodu je nutné zajistit kontinuální péči a sledovat dítě i po propuštění do domácí péče. V poslední době je toto téma často diskutované. Nemluví se pouze o fyzickém vývoji, ale zkoumá se také psychický vývoj dítěte. Je prokázáno, že nedonošené děti mohou mít v některých oblastech psychiky problémy. V závěru mé práce jsou shrnuty rezervy, které matky dětí spatřují na činnosti center vývojové péče a jsou popsána doporučení, která by měla vést ke zdokonalení této péče. Jedná se o potřebu větší angažovanosti výživových a laktačních poradců, zdokonalování edukace ošetřovatelských profesí pracujících v komunitní péči a posunutí spolupráce s praktickými lékaři pro děti a dorost na kvalitativně vyšší úroveň. Svou práci bych doporučila odborné i laické veřejnosti. Práce by také mohla sloužit studentům ošetřovatelství - porodním asistentkám, dětským sestrám a ostatním, kteří by se chtěli dozvědět více o problematice dětí s vývojovým rizikem.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika dětí s velmi nízkou porodní hmotností v období od propuštění z nemocničního zařízení do věku dvou let
RYBÁKOVÁ, Štěpánka
V současné době roste počet novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností, díky moderním technologiím a rozvoji vědy stoupá procento těch, které se daří zachránit. Při řešení problému předčasného narození je nutné zohlednit medicínské, sociální, psychologické i ekonomické aspekty. Proto není v současné době jedinou diskutovanou otázkou jen prostá záchrana života předčasně narozeného dítěte, ale pozornost se přesouvá k zajištění co nejvyšší kvality života a zdraví. Stará se o to multidisciplinární tým odborníků, jejichž role je v týmu nezastupitelná a jejich spolupráce nezbytná pro další kvalitní tělesný i duševní vývoj dítěte. V tomto týmu má důležitou roli i ordinace pediatrického odborníka včetně zdravotní sestry a kvalitní následná péče o dítě s velmi nízkou porodní hmotností propuštěné do domácí péče. Pro práci byly definovány následující cíle. Zjistit, jakým způsobem se sestry podílí na ošetřovatelské péči o děti s velmi nízkou porodní hmotností v ordinaci praktického dětského lékaře. Zjistit, zda edukace ze strany sestry je dostačující pro rodiny s těmito dětmi. Zjistit, jaké jsou nejčastější zdravotní komplikace u dětí s velmi nízkou porodní hmotností v ordinaci praktického dětského lékaře. Zjistit, jaký vliv na rodinu mají děti s velmi nízkou porodní hmotností po stránce psychosociální a ekonomické. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Která z rolí sestry se nejvíce podílí na ošetřovatelské péči o děti s velmi nízkou porodní hmotností v ordinacích praktického lékaře? Vnímají rodiče edukační činnost terénní sestry jako přínos při řešení problematiky dětí s velmi nízkou porodní hmotností? Ohrožuje narození dětí s velmi nízkou porodní hmotností psychosociální a ekonomickou stabilitu rodiny? Teoretická část práce předestřela aktuální poznatky v péči o předčasně narozené děti v pediatrických organizacích, zdůraznila důležitost základních předpokladů zdárného vývoje, jako je výživa, přizpůsobený očkovací plán a odlišnosti multidisciplinární péče, vysvětlila role sestry a nastínila základní problémy, které může předčasné narození v rodině způsobit. Praktická část byla zaměřena na kvalitativní výzkum. Data byla získána za pomoci hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami dětí s velmi nízkou porodní hmotností, které v době rozhovoru dosáhly běžného věku dvou let, a zdravotními sestrami. Rozhovor byl doplněn pozorováním. Výsledky výzkumu ukázaly, že jak matky, tak sestry vnímají potřebu specializované péče o předčasně narozené děti, prokázalo se ale, že vnímají rozdílně význam sestry a její hlavní role v této péči. Výzkum nastínil oblasti, na kterých je nutné dále pracovat pro zlepšení péče i vztahu matek k personálu pediatrické ordinace, prokázal nutnost dalšího vzdělávání sester a aplikaci takto získaných poznatků v denní práci, zdůraznil význam interdisciplinární následné péče o předčasně narozené děti a potvrdil předpoklad, že narození dítěte s velmi nízkou porodní hmotností je výrazným zásahem do života rodiny, především psychosociální oblasti.
|
|
|
MOŽNOSTI PSYCHOSOCIÁLNÍ PÉČE O RODINU S PŘEDČASNĚ NAROZENÝM DÍTĚTEM
ZABILKOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá problematikou předčasně narozených dětí. Předčasné narození představuje vysoce zátěžovou situaci nejen pro dítě samotné, které je z důvodu nezralosti ohroženo celou řadou více či méně závažných zdravotních komplikací, ale i pro jeho rodiče. Cílem práce bylo zmapovat možnosti psychosociální péče o rodinu s předčasně narozeným dítětem. Práce byla koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování a sekundární analýza dat. Zkoumaným souborem byly maminky předčasně narozených dětí, které porodily před 32. týdnem těhotenství a byly se svými dětmi hospitalizovány déle než 3 týdny na neonatologickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.