|
|
Změny elektrické mozkové aktivity hodnocené pomocí sLORETA v průběhu cílené emoční stimulace
Špidlenová, Lada ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Změny elektrické mozkové aktivity hodnocené průběhu emoční stimulace měn elektrické mozkové aktivity průběhu cílené emoční stimulace, která probíhá prostřednictvím třítýdenního tréninku vizuální imaginace. Elektrická mozková mozkové aktivity proběhlo rovněž v Výzkumné měření zahrnovalo měření elektrické aktivity mozku, jež jsme registrovali pomocí povrchového telemetrického 32 kanálového EEG přístroje án pomocí EEG čepice (Electro Cap) s plochými registračními elektrodami. Celkový počet elektrod na čepici je ozmístěním dle mezinárodně platného 20. Impedanční odpor elektrod nepřevyšoval 10 kΩ, vzorkovací následně zpracována pomocí pro třicetisekundový bezartefaktový úsek, který byl následně exportován do sLORETA programu. Probandi byli rozděleni náhodným losem do tří různých aždý z účastníků vyplnil před samotným měřením test živosti představivosti The Vivid (VVIQ). Následoval tří účastník plnil ve virtuální realitě (VR videa) následně také úkol řikrát l video a imaginoval chůzi. Při speciálními 3D brýlemi na probanda působil vjem či přirozené zvukové pozadí . Vjemy posazené negativně obsahovalo video negativní skupiny, pozitivně vnímané neprošlo žádnými změnami oproti původní nahrávce. Při kontrolním měření se cénář opakoval, jako při měření prvním. Následně proběhlo vyhodnocování výsledků. Program sLORETA...
|
|
|
Hodnocení zdrojové mozkové aktivity v sLORETA zobrazení v průběhu imaginace a nástupu stavu flow.
Remešová, Alžběta ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
průběhu zobrazení změny zdrojové aktivitě mozku v rámci 3týdenního tréninku imaginace pohybu. Použitím subjektivních dotazníků bylo dále cílem zachytit a porovnat potenciální průběh stavu flow rovněž v Studie se zúčastnilo 13 zdravých probandů ve věkovém rozmezí 20 Měření zdrojové aktivity mozku probíhalo í é á é ří . Měření pomocí EEG podstoupili probandi 2x, a to vždy před začátkem tréninku imaginace a po jeho skončení. Měření probíhala identicky v následujícím pořadí: klidové EEG: 5 min zavřené oči, 5 min otevřené oči; 2) sledování videa ve VR: 3 min upním měření následoval 3týdenní podrobným návodem a zapůjčením brýlí pro VR. Zhlédnutí videa a následný trénink vlastní imaginace měli probandi provést celkem 9x. Po vstupním i kontrolním měření byli probandi požádáni o vyplnění dotazníku Flow State - Řezáč, 2009), na domácí trénink obdrželi formulář s Short Flow Scale (Martin et Jackson, 2008), který vyplňovali po každém tréninku. Data parametrem vyhlazení 0,5 a využitím permutační metody s Oba zmíněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí Studentova párov jednostranným rozdělením pro hladinu významnosti p ≤ : Porovnání stavu při imaginaci chůze a klidového stavu při vstupním vyšetření ve statistickém programu sLORETA ukázalo signifikantní aktivaci několika BA ) ve frekvenčním pásmu Beta 1. Statistické...
|
|
|
Změny zdrojové mozkové aktivity v sLORETA zobrazení v průběhu vizuálního tréninku imaginace
Englerová, Barbora ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Změny zdrojové mozkové aktivity v sLORETA zobrazení v průběhu vizuálního tréninku imaginace. Cíle: Cílem této práce je pomocí programu sLORETA zjistit, jaké změny zdrojové mozkové aktivity nastanou před a po intervenci v podobě třítýdenního vizuálního tréninku imaginace pohybu. Elektrická aktivita mozku byla zaznamenávána pomocí povrchového EEG a následně převedena do sLORETA programu, ve kterém byla vyhodnocena zdrojová mozková aktivita. Metody: Experimentu se zúčastnilo 13 zdravých probandů ve věku 20-30 let. Pro dotazníkové šetření byla použita česká standardizovaná verze dotazníku The Vividness of Movement Imagery Questionnaire - 2 (VMIQ - 2). Elektrická aktivita mozku byla zaznamenávána pomocí skalpového EEG Nicolet TM EEG Wireless Amplifier 32/64 firmy Natus Neurology. Experiment obsahoval vstupní a kontrolní měření, která vždy obsahovala měření klidového EEG (5minut otevřené oči a 5 minut zavřené oči), sledování pohybu ve VR (3minuty) a následné měření imaginace tohoto pohybu se zavřenýma očima (3minuty). Mezi jednotlivými měřeními byl třítýdenní vizuální trénink imaginace pohybu, během kterého probandi 3x týdně sledovali pohyb ve VR a poté si ho sami imaginovali. Měření obsahovalo vyplnění dotazníku (VMIQ - 2) při vstupním a kontrolním měření. Data získaná z experimentu byla...
|
|
|
Využití virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací míchy u jedince s inkompletní míšní lézí
Svobodová, Anna ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Název: Využití virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací míchy u jedince s inkompletní míšní lézí Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda má virtuální realita ve formě terapeutických videí natočených z pohledu první osoby v kombinaci s elektrostimulací míchy vliv na neurologický stav a subjektivní vnímání mladého muže s inkompletní míšní lézí. Metody: Kvalitativního výzkumu (případové studie) se zúčastnil jeden 25letý proband mající 10 let inkompletní míšní lézi. Proband po dobu 5 měsíců sledoval průměrně 2-3krát týdně desetiminutová terapeutická videa pouštěná v brýlích virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací. K porovnání neurologického stavu probanda bylo použito vyšetření ASIA Impairment Scale, provedené před výzkumem, v jeho průběhu a po výzkumu. Subjektivní pocity a bolest proband zaznamenával do deníku, přičemž je hodnotil bodovou škálou (0-10). Výsledky: Po intervenci proband vykázal mírné zlepšení v oblasti senzitivity. Vstupní hodnoty senzitivního subskóre lehkého dotyku dle vyšetření ASIA Impairment Scale byly 84 bodů, při výstupním vyšetření proband dosáhl navýšení na 86 bodů. U senzitivního subskóre píchnutí špendlíkem došlo k navýšení ze 75 bodů na 78 bodů z celkového počtu 112 bodů. Nedošlo však k žádnému zlepšení motoriky horních ani dolních končetin. V...
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Porovnání mozkové aktivity pomocí sLoreta mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací
Novotná, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název diplomové práce: Porovnání mozkové aktivity pomocí sLORETA mezi Feldenkraisovou metodou a vizuální stimulací Cíle práce: Cílem práce je vyhodnotit intracerebrální zdrojovou aktivitu v průběhu jednoduchého pohybu paže inspirovaném Feldenkraisovou metodou a porovnat ho jednak s vizuální stimulací téhož pohybu pomocí videozáznamu, jednak s imaginací téhož pohybu. Pohyb vycházející z Feldenkraisovy metody byl zjednodušen na opakovaně provednou flexi dominantní horní končetiny. Zdrojová aktivita byla hodnocena z povrchového EEG a vyhodnocena pomocí sLORETA programu. Metody: K získání dat byla vytvořena experimentální studie obsahující vzorek 12 probandů ve věku 22-60 let, s věkovým průměrem 27 let, obou pohlaví. Participantům byla změřena mozková aktivita pomocí skalpového EEG přístroje při provedení flexe dominantní horní končetiny inspirovaném Feldenkraisovou metodou. Experiment se skládal z pěti částí: 1. klidové EEG vyšetření s otevřenýma a zavřenýma očima, 2. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny s otevřenýma očima, 3. aktivní provedení flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima, 4. sledování videozáznamu s opakovaným pohybem dominantní horní končetiny do flexe, 5. imaginace flexe dominantní horní končetiny se zavřenýma očima. Každá část trvala dvě minuty. Mezi...
|
|
|
Virtuální realita v ucelené rehabilitaci osob s míšní lézí
Svobodová, Anna ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Virtuální realita v ucelené rehabilitaci osob s míšní lézí Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak působí virtuální realita v ucelené rehabilitaci na osoby s míšní lézí, které se zúčastnily sociálně rehabilitačního pobytu v Centru Paraple, o.p.s. Výzkum byl soustředěn na povědomí o virtuální realitě, subjektivní reakce na terapeutické video a porovnávání reakcí jedinců s kompletní a inkompletní míšní lézí. Dále byl zjišťován případný zájem probandů o tuto formu terapie v rámci ucelené rehabilitace do budoucna. Metody: Kvantitativního výzkumu se zúčastnilo dvacet sedm probandů s kompletní či inkompletní míšní lézí ve věkovém rozmezí 18-70. Probandům bylo v průběhu sociálně rehabilitačního pobytu v Centru Paraple, o.p.s., přehráno 3,5minutové terapeutické video prostřednictvím brýlí na virtuální realitu. Probandi vyplnili vstupní a výstupní dotazník. Vstupní dotazník mapoval předchozí zkušenosti s virtuální realitou a zjišťoval zájem probandů vyzkoušet si virtuální realitu během sociálně rehabilitačního pobytu. Výstupní dotazník se zaměřoval na subjektivní zhodnocení vjemů a pocitů a zjišťoval bližší údaje o probandech. Výsledky: Z výzkumné skupiny se v minulosti setkalo s virtuální realitou 30 % probandů. Fyzické subjektivní vjemy v průběhu či po sledování terapeutického videa...
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Cerebrální projekce haptického kontaku zobrazená v sLORETA
Dubová, Dita ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Cerebrální projekce haptického kontaktu zobrazená v sLORETA Cíle: Cílem této práce je vyhodnotit změny intracerebrální zdrojové aktivity v sLORETA zobrazení během haptického kontaktu na rukou modifikovaného zrcadlovou iluzí v porovnání s klidovým stavem s otevřenýma očima a určit přesnou lokalizaci zjištěné zdrojové aktivity. Metody: Experimentu se zúčastnilo 10 zdravých dospělých probandů ve věku 23-42 let. Elektrická aktivita mozku byla snímána pomocí skalpového EEG v 5 fázích experimentu. Nejprve byla měřena aktivita mozku při klidovém stavu s otevřenýma a následně se zavřenýma očima, obojí po dobu 5 minut. Následně byli probandi usazeni ke stolu se sagitálně umístěným zrcadlem, které zakrývalo jejich pravou horní končetinu a odráželo levou. Poté byla snímána elektrická aktivita mozku ve čtyřech modifikacích po 2 minutách. Během 1. modifikace byl podáván haptický kontakt symetricky na obě ruce, během modifikace č. 2 byl podán stimul pouze na levou ruku, při modifikaci č. 3 pouze na pravou ruku a 4. modifikace probíhala bez podání haptického stimulu. Pořadí modifikací bylo randomizováno. Data získaná EEG záznamem byla následně konvertována do programu sLORETA, který umožňuje zdrojovou aktivitu mozku lokalizovat a aktivní oblasti zobrazit v 3D Talairachově kortikálním atlasu. Statistické...
|
|
|
Vliv efektu virtuální reality na psychosomatický stav pacienta s míšní lézí
Nosková, Kateřina ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zachytit změnu klinického stavu spinálního pacienta po 3 měsících sledování videí ve virtuální realitě pomocí standardizovaného protokolu ASIA. Zhodnotit, zda bude mít změna klinického stavu vliv na kvalitu života probanda, kterou hodnotíme dotazníkem SQUALA, a jak se změní schopnost imaginace probanda v průběhu měření pomocí dotazníku WIAQ. Metody: Výzkumu se účastnilo vcelku 7 probandů (n=7; 5 mužů, 2 ženy) ve věku mezi 31 a 61 let (průměrný věk byl 49,6 let), kteří patří mezi pravidelné klienty Centra Paraple, o. p. s. Výzkumu se zúčastnili klienti s inkompletním míšní lézí. Před začátkem výzkumu bylo provedeno standardizované vyšetření ASIA určující neurologickou úroveň poškození míchy pomocí stanovení motorických a senzitivních bodů v daném segmentu. Vyšetření prováděl odborný personál Centra Paraple, o. p. s. Dále probandi vyplňovali psychologické dotazníky hodnotící kvalitu života (SQUALA) a dotazník hodnotící schopnost imaginace pohybu pacienta s míšní lézí (WIAQ). Během výzkumu bylo porovnáváno množství motorických a senzitivních bodů ASIA vždy před a po pravidelném aplikování sledovaného videa virtuální reality. Dotazník SQUALA byl vždy odebrán v intervalu 3 měsíců společně s dotazníkem WIAQ, kde byla hodnocena kvalita schopnosti imaginace,...
|
host ::
RSS.