|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
V dnešní době.......
Kouba, Tomáš ; Surůvka, Jiří (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Soubor prací vytvořených ze soukromých archivních materiálů, realizací rozpracovaných konceptů a nových videí. Motivem procházejícím těmito díly je rozvíjení jednoduchého, strohého, radikálního výrazu.
|
|
|
Cable excavators
Maloch, Martin ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Pokorný, Přemysl (vedoucí práce)
This thesis is trying to describe cable excavators. The aim of this project was to point out the development of the key features in this type of machinery. The first part is dedicated to historical evolution, since the times when the idea of using the machines for excavation arose. Consequently the second part provides detailed description of cable excavators up to now. First of all the machine must be designed, therefore the history and facts of the leading companies are also mentioned. Whole thesis contains records and interesting facts from the world of cable excavators. The last part deals with the machines made for the same purpose as the biggest cable excavators, but with a different design.
|
|
| |
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
V dnešní době.......
Kouba, Tomáš ; Surůvka, Jiří (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Soubor prací vytvořených ze soukromých archivních materiálů, realizací rozpracovaných konceptů a nových videí. Motivem procházejícím těmito díly je rozvíjení jednoduchého, strohého, radikálního výrazu.
|
|
|
Cable excavators
Maloch, Martin ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Pokorný, Přemysl (vedoucí práce)
This thesis is trying to describe cable excavators. The aim of this project was to point out the development of the key features in this type of machinery. The first part is dedicated to historical evolution, since the times when the idea of using the machines for excavation arose. Consequently the second part provides detailed description of cable excavators up to now. First of all the machine must be designed, therefore the history and facts of the leading companies are also mentioned. Whole thesis contains records and interesting facts from the world of cable excavators. The last part deals with the machines made for the same purpose as the biggest cable excavators, but with a different design.
|
|
| |
host ::
RSS.