|
|
Geochemical Study: Sediments as a Source and/or Trap of Mercury Contaminatin.
Májska, Milada ; Amouroux, David (oponent) ; Zdeňka, Svobodová (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Mercury is naturally occurring toxic element; however global mercury emissions are dominated by anthropogenic sources. The global cycle of mercury has seen an increase in mercury deposition, especially in aquatic ecosystems, since the beginning of the industrial revolution. The sediment in aquatic systems may acts as the ultimate sink, where mercury in its various complexes is deposited. The mercury in sediments can then be converted to its more toxic organic form, methylmercury (MeHg), by the transformation processes controlled by various physical, chemical and biological factors. More over remobilization of mercury species from sediments is possible due to diffusion and resuspension and so sediments may act as potential source of mercury for aquatic biota. Bioaccumulation and biomagnifications can then continue up the food chain where humans, among other animals, consume the organic mercury. It is clear that determination of total mercury is not sufficient to understand its fate in the environment; determination of MeHg provides very useful additional information. The sensitive and precise analytical method for MeHg determination is necessary. The methodological part of the thesis deal with the methods for determination of mercury species in sediments. The method for methylmercury determination in sediments using automated Headspace sampler equipped with Trap and coupled with Gas Chromatography and Atomic Fluorescence Detector was developed and is define. The special attention is also given to the necessity of clean sampling procedures and the proper storage and pre-treatment of the samples and the field study of Hg distribution in sediments. The mercury contamination of sediments from the South Moravia and Northern France are compared. The mercury species and other elements (Fe, Mn, S) were analysed in sediments and/or pore water and/or surface water collected from the sampling sites in the Dele and Lys River (France) and Jihlava and Morava River (Czech Republic). In order to better assess the mercury contamination of aquatic ecosystem, the pore water concentration could be evaluated to understand the availability of mercury from sediment. The use of diffusive gradient in thin film (DGT) technique is applied to measure pore water mercury concentration in river sediments. Till 2005 the development of DGT for measuring mercury has been limited. But the recent progress of the availability of ion exchange resins capable of adsorbing mercury enables the use of DGT technique for mercury measurement. Different resins gels for mercury determination are used: Spheron-Thiol, Duolite GT-73 and TiO2. River Dele act as a sink for enormous anthropogenic Hg from the industrial activities and is considered as a potential significant source of methylmercury to the surrounding environment. The last part of thesis deal with the application of well-established isotope experiments to study methylation/demethylation processes in sediments of Dele River. For this purpose, species-specific isotopically enriched tracers in the form of inorganic mercury IHg (199Hg) and MeHg (201MeHg) have been added to the sediment slurries. Mercury labelled species were used as the tracers to follow their chemical fate and calculate the extent of the transformation reaction yield occurring during the 24 hours experiment.
|
|
|
Problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích
Zajícová, Markéta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Alkylderiváty rtuti, zejména pak methylrtuť, představují závažné nebezpečí pro životní prostředí i lidskou populaci. Methylrtuť se vyznačuje vysokou toxicitou a schopností bioakumulace a biomagnifikace ve tkáních vodních živočichů. Hlavním důvodem přítomnosti methylrtuti v lidském organismu je konzumace ryb a mořských živočichů. V diplomové práci je řešena problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích. Cílem práce byla analýza tkání ryb, které byly odloveny z řeky Svratky na přítoku a na odtoku ČOV v Brně Modřicích. Obsah methylrtuti byl stanoven v rybí svalovině a kůži. V rybí svalovině bylo dále provedeno stanovení celkového obsahu rtuti. Pro izolaci methylrtuti z tkání ryb byla použita extrakce založená na vyluhování kyselinou chlorovodíkovou s následnou extrakcí methylrtuti do toluenu. K samotnému stanovení byla použita plynová chromatografie s mikrodetektorem elektronového záchytu. Obsah celkové rtuti v rybí svalovině byl stanoven speciálním analyzátorem AMA 254.
|
|
|
Monitoring obsahu rtuti a methylrtuti v rybím mase a zhodnocení rizik spojených s konzumací tohoto masa
Křížová, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Rtuť a její sloučeniny jsou jedním z nejtoxičtějších globálních polutantů životního prostředí. Vyskytuje se ve všech složkách životního prostředí a konzumací ryb se dostává i do potravního řetězce a lidského těla. Teoretická část práce se zabývá vlastnostmi rtuti, výskytem, zdroji znečištění a toxicitou jednotlivých forem rtuti. Dále popisuje analytické metody používané ke stanovení obsahu celkové rtuti a chemických forem rtuti. Praktická část práce se zabývá monitoringem obsahu celkové rtuti a methylrtuti v 12 vzorcích rybího masa. Pro extrakci methylrtuti byla využita nově vyvinutá metoda. Ke stanovení celkového obsahu rtuti a obsahu methylrtuti byl využit jednoúčelový analyzátor AMA 254. Na základě naměřených koncentracích bylo zhodnoceno riziko spojené s konzumací toho masa.
|
|
|
Speciace rtuti v rybích tkáních
Hrůzová, Marie
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kontaminace sladkovodních druhů ryb chemickými formami (speciemi) rtuti. Pro sledování speciace rtuti v rybích tkáních byly zvoleny 4 lokality v České republice – vodní nádrž Záskalská, Rybníkářství Pohořelice a.s., rybník Smrk a Obecní rybník Lipolec. Vodní nádrž Záskalská je situována vblízkosti historického dolu rumělky, proto zde bylo očekáváno zvýšené riziko kontaminace ryb. U ostatních vodních ekosystémů nebyl identifikován žádný významný zdroj kontaminace rtutí. Byly odloveny 4 druhy ryb – okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná (Rutilus rutilus), štika obecná (Esox lucius) a úhoř říční (Anguilla anguilla). Vzorky tkání ryb (svalovina, žábra, játra a kůže) byly analyzovány na stanovení celkové koncentrace rtuti metodou atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254 a stanovení jednotlivých specií rtuti metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s atomovou fluorescenční detekcí (HPLC-CV-AFS). Nejvyšší obsahy celkové rtuti byly stanoveny ve svalovině ryb z kontaminované vodní nádrže Záskalská. Svalovina štiky obecné, okouna říčního a plotice obecné z vodní nádrže Záskalská překračovala limity stanovené nařízením č. 1881/2006 ES. V tkáních ryb se nacházely pouze specie anorganické rtuti (Hg2+) a organické methylrtuti (MeHg+). Nejvíce methylrtuti se nacházelo ve svalovině (63–96 %), poté v kůži (55–90 %), v játrech (31–82 %) a žábrech (42– 81 %). Byly porovnány statisticky významné rozdíly v obsahu specií rtuti mezi dravými a nedravými rybami, kontaminovanými a nekontaminovanými lokalitami a v práci byl také posouzen vliv věku, druhu a potravy na speciaci rtuti v rybích tkáních.
|
|
|
Stanovení obsahu rtuti ve vlasech pomocí atomové fluorescenční spektrometrie
Šandlová, Petra ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Byla prokázána funkčnost externího modulu Millenium Merlin Satellite od firmy PS Analytical k atomovému fluorescenčnímu spektrometru PSA Millenium Excalibur od téže firmy na reálných vzorcích. Jako reálné vzorky byly vybrány vlasy. V první části bylo zkoušeno několik extrakčních postupů za účelem získání nejvyšší odezvy. Nejlepší výsledky byly získány extrakční metodou s TMAH a HCl v módu FIA-UV- PVG-AFS. V další části byla snaha optimalizovat podmínky pro separaci specií rtuti, konkrétně Hg2+ a MetHg. Optimalizovanými parametry byly: procentuální obsah organické složky v mobilní fázi, pH mobilní fáze, průtoková rychlost přidané mobilní fáze za kolonu a průtoková rychlost přidané 0,050M HCl za kolonu. Po této fázi byly odzkoušeny ještě 3 extrakční postupy: extrakce pomocí L-cysteinu s HCl, extrakce pomocí PDTC a extrakce pomocí DEDTC. Žádný z extrakčních postupů však nebyl lepší než extrakční metoda s TMAH a HCl. I přes optimalizaci metody se speciace Hg ve vzorcích vlasů nezdařila, protože získané chromatogramy neodpovídaly (ani retenčními časy) chromatogramům získaných pro směs standardů s extrakčními činidly v mobilní fázi. Posléze byly optimalizovány podmínky stanovení celkového obsahu rtuti ve vlasech metodou FIA-UV-PVG-AFS, kterými byly: průtoková rychlost nosné kapaliny, průtoková rychlost...
|
|
|
Monitoring obsahu rtuti a methylrtuti v rybím mase a zhodnocení rizik spojených s konzumací tohoto masa
Křížová, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Rtuť a její sloučeniny jsou jedním z nejtoxičtějších globálních polutantů životního prostředí. Vyskytuje se ve všech složkách životního prostředí a konzumací ryb se dostává i do potravního řetězce a lidského těla. Teoretická část práce se zabývá vlastnostmi rtuti, výskytem, zdroji znečištění a toxicitou jednotlivých forem rtuti. Dále popisuje analytické metody používané ke stanovení obsahu celkové rtuti a chemických forem rtuti. Praktická část práce se zabývá monitoringem obsahu celkové rtuti a methylrtuti v 12 vzorcích rybího masa. Pro extrakci methylrtuti byla využita nově vyvinutá metoda. Ke stanovení celkového obsahu rtuti a obsahu methylrtuti byl využit jednoúčelový analyzátor AMA 254. Na základě naměřených koncentracích bylo zhodnoceno riziko spojené s konzumací toho masa.
|
|
|
Geochemical Study: Sediments as a Source and/or Trap of Mercury Contaminatin.
Májska, Milada ; Amouroux, David (oponent) ; Zdeňka, Svobodová (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Mercury is naturally occurring toxic element; however global mercury emissions are dominated by anthropogenic sources. The global cycle of mercury has seen an increase in mercury deposition, especially in aquatic ecosystems, since the beginning of the industrial revolution. The sediment in aquatic systems may acts as the ultimate sink, where mercury in its various complexes is deposited. The mercury in sediments can then be converted to its more toxic organic form, methylmercury (MeHg), by the transformation processes controlled by various physical, chemical and biological factors. More over remobilization of mercury species from sediments is possible due to diffusion and resuspension and so sediments may act as potential source of mercury for aquatic biota. Bioaccumulation and biomagnifications can then continue up the food chain where humans, among other animals, consume the organic mercury. It is clear that determination of total mercury is not sufficient to understand its fate in the environment; determination of MeHg provides very useful additional information. The sensitive and precise analytical method for MeHg determination is necessary. The methodological part of the thesis deal with the methods for determination of mercury species in sediments. The method for methylmercury determination in sediments using automated Headspace sampler equipped with Trap and coupled with Gas Chromatography and Atomic Fluorescence Detector was developed and is define. The special attention is also given to the necessity of clean sampling procedures and the proper storage and pre-treatment of the samples and the field study of Hg distribution in sediments. The mercury contamination of sediments from the South Moravia and Northern France are compared. The mercury species and other elements (Fe, Mn, S) were analysed in sediments and/or pore water and/or surface water collected from the sampling sites in the Dele and Lys River (France) and Jihlava and Morava River (Czech Republic). In order to better assess the mercury contamination of aquatic ecosystem, the pore water concentration could be evaluated to understand the availability of mercury from sediment. The use of diffusive gradient in thin film (DGT) technique is applied to measure pore water mercury concentration in river sediments. Till 2005 the development of DGT for measuring mercury has been limited. But the recent progress of the availability of ion exchange resins capable of adsorbing mercury enables the use of DGT technique for mercury measurement. Different resins gels for mercury determination are used: Spheron-Thiol, Duolite GT-73 and TiO2. River Dele act as a sink for enormous anthropogenic Hg from the industrial activities and is considered as a potential significant source of methylmercury to the surrounding environment. The last part of thesis deal with the application of well-established isotope experiments to study methylation/demethylation processes in sediments of Dele River. For this purpose, species-specific isotopically enriched tracers in the form of inorganic mercury IHg (199Hg) and MeHg (201MeHg) have been added to the sediment slurries. Mercury labelled species were used as the tracers to follow their chemical fate and calculate the extent of the transformation reaction yield occurring during the 24 hours experiment.
|
|
|
Problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích
Zajícová, Markéta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Alkylderiváty rtuti, zejména pak methylrtuť, představují závažné nebezpečí pro životní prostředí i lidskou populaci. Methylrtuť se vyznačuje vysokou toxicitou a schopností bioakumulace a biomagnifikace ve tkáních vodních živočichů. Hlavním důvodem přítomnosti methylrtuti v lidském organismu je konzumace ryb a mořských živočichů. V diplomové práci je řešena problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích. Cílem práce byla analýza tkání ryb, které byly odloveny z řeky Svratky na přítoku a na odtoku ČOV v Brně Modřicích. Obsah methylrtuti byl stanoven v rybí svalovině a kůži. V rybí svalovině bylo dále provedeno stanovení celkového obsahu rtuti. Pro izolaci methylrtuti z tkání ryb byla použita extrakce založená na vyluhování kyselinou chlorovodíkovou s následnou extrakcí methylrtuti do toluenu. K samotnému stanovení byla použita plynová chromatografie s mikrodetektorem elektronového záchytu. Obsah celkové rtuti v rybí svalovině byl stanoven speciálním analyzátorem AMA 254.
|
|
|
Obsah rtuti v kalech vyplavených z údolní nádrže Jordán
JAHODOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo prověřit, zda se kaly z údolní nádrže Jordán následkem protržení provizorní hráze dostaly do Tismenického potoka a následně do řeky Lužnice. Dalším cílem bylo zhodnotit míru jejich kontaminace rtutí a potenciální riziko pro životní prostředí. Nejdříve byla provedena podrobná literární rešerše o stanovení rtuti v sedimentech, dále byly určeny charakteristiky metody stanovení Hg za pomocí spektrometru AMA 254. Poté byly stanovovány obsahy Hg ve vzorcích kalů a následně byl posouzen stupeň kontaminace životního prostředí a byly zhodnoceny analytické a ekologické aspekty této studie. Vlastní měření se týkalo vzorků odebíraných na osmi lokalitách v průběhu šesti měsíců od listopadu 2013 do června 2014. Sedimenty byly odebírány ze čtyř hloubek. Vzorky byly měřeny na atomovém absorpčním spektrometru AMA 254. Lokality před nádrží vykazovaly velmi nízké obsahy rtuti. Koncentrace odpovídaly hodnotám přirozeného obsahu Hg v sedimentech (tzn. přirozenému výskytu Hg v prostředí). V lokalitách za nádrží byly koncentrace Hg vyšší. Nicméně hodnoty odpovídaly přirozenému výskytu prvku. Jen u lokality před soutokem Tismenického potoka a řeky Lužnice byl obsah Hg, který odpovídá zvýšené zátěži tohoto prvku v prostředí, až 1,0365 mg/kg ? 0,0398. Tato lokalita překročila limit daný Vyhláškou č. 13/1994 Sb. V Lužnici za soutokem byl vyšší obsah Hg, než před soutokem. To znamená, že se sedimenty z vodní nádrže Jordán příčinou protržením provizorní hráze v prosinci r. 2012 a v červnu r. 2013 při odbahňování dostaly až do řeky Lužnice a tím došlo ke změně přirozeného pozadí tohoto prvku v lokalitách za nádrží.
|
|
|
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
|
host ::
RSS.