|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Daň z vína z pohledu práva Evropské unie
Nekovářová, Tereza ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Problematika naplnění státního rozpočtu je věčným tématem, které je možné prohlásit za aktuální v jakékoli fázi hospodářského cyklu, tím spíše v době recese. V reakci na nástup finanční krize se vždy objeví potřeba nacházet nové zdroje financování vládních výdajů. I když zdanění vína je v tomto ohledu tématem spíše marginálním, je třeba si položit otázku, proč tomu tak je a zda není právě v této oblasti skrytý potenciál. Daň z vína však hraje významnou roli nejen jako příjem státního rozpočtu, nýbrž jako nástroj regulace spotřeby této komodity, jež je negativně vnímána z hlediska lidského zdraví. Uvalení spotřební daně z vína dále neovlivňuje pouze chování spotřebitelů, má totiž dopady i na rostlinnou výrobu v tomto odvětví. Celá problematika zároveň získává úplně jinou dimenzi tím, že oblast zdanění vína patří k oblastem, jež podléhají harmonizaci ze strany Evropské unie. V době globalizace a stále se prohlubující evropské integrace je důležité umět z těchto aspektů ekonomiky vytěžit maximum. V souvislosti s harmonizací daňových systémů členských států Evropské unie se nabízí otázka využití potenciálu jednotného vnitřního trhu k získání předního postavení mezi světovými ekonomickými hráči. Tento potenciál však není možné využít, pokud harmonizace nedosáhne dostatečného stupně a pokud nebude...
|
|
|
Příjmy rozpočtu Evropské unie
Zajíčková, Miroslava ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Příjmy rozpočtu Evropské unie Abstrakt Existence vlastního rozpočtu je prvním předpokladem k tomu, aby se Evropská unie stala svébytnou nadnárodní organizací, která je schopna se samostatně rozhodovat, realizovat své politiky a zabezpečit chod vlastních orgánů a institucí. V dnešní podobě s 27 členskými státy se EU stala jedním z nejvýznamnějších integračních uskupení světa, které je plnohodnotným protipólem ve vztahu k velmocem jako USA, Rusko, nebo Čína. Příjmová stránka rozpočtu je určujícím prvkem pro hospodaření všech subjektů, ať již států, obcí, krajů, nebo nadnárodních organizací. Objem příjmů je při dodržení zásady vyrovnanosti rozpočtu limitem výdajů. Předmětem této práce je analýza systému příjmové stránky rozpočtu Evropské unie, její hodnocení a hledání nových cest a možností v oblasti vlastních zdrojů rozpočtu EU. Systém vlastních zdrojů Evropské unie je založen na čtyřech základních pramenech. Prvním z nich jsou tzv. tradiční vlastní zdroje, které v sobě spojují dva z pramenů, a to dávky a ostatní poplatky stanovené v rámci společné organizace trhu s cukrem a cla. Třetím pramenem je zdroj založený na DPH a výčet uzavírá zdroj čtvrtý, příspěvek z podílu na HND. Kromě čtyř základních pramenů zde existuje velmi rozmanitý koš tzv. ostatních příjmů, který má charakter zbytkové kategorie. V současné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropské hospodářské zájmové sdružení
Šuhájková, Kateřina ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kokoška, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je evropské hospodářské zájmové sdružení. Teoretická část práce velmi podrobně rozebírá EHZS od právní úpravy a vzniku sdružení až po zánik a jeho zrušení. V praktické části práce je sdružení porovnáno s G.I.E. (Groupement d'intéret économique), zájmovým hospodářským sdružením, které existuje ve francouzském obchodním právu a jež bylo pro EHZS předlohou. Práce se dále zabývá statistikou EHZS v členských státech Evropské unie. Nejvíce pozornosti je pak věnováno EHZS v České republice. Na závěr je práce krátce shrnuta a dále je zhodnoceno postavení EHZS vzhledem k dalším nadnárodním formám podnikání.
|
host ::
RSS.