|
|
Sedm skutků milosrdenství a Sedm smrtelných hříchů v českém výtvarném umění středověku
Eichlerová, Eliška ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat tématem sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelnými hříchy v českém výtvarném umění. Tyto protikladné náměty se rozvíjí především v měšťanském prostředí, kde měly apelovat na mravný život měšťanů. První část této práce bude pojednávat o vývoji nauky o sedmi smrtelných hříších ve středověku. Variabilitu přístupů k sedmeru hříchů poodhalí také srovnání s vývojem nauky o ctnostech, kde lze ukázat i východiska pro formování středověkého učení o sedmi skutcích milosrdenství. Druhá část pojednává o analýze jednotlivých hříchů a skutcích milosrdenství, jejich významu a způsobu zobrazování. V třetí části se budu věnovat také jednotlivým příkladům zobrazování této ikonografie v evropském umění a uvedeme si pár významných děl zejména z období vrcholného a pozdního středověku. V návaznosti na evropské umění budou poslední kapitoly zaměřené na jednotlivé příklady sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelných hříchů v českém prostředí, a to zejména v knižní a monumentální malbě.
|
|
|
Technologie výroby a zpracování středověkých hrotů střel
Kašpar, Jan ; Stránský, Karel (oponent) ; Stránský, Karel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou výroby, typologie a použití středověkých hrotů. V teoretické části je popsána historie luku a jeho evropské nálezy především ze středověku. Poté je nastíněn historický vývoj hrotů a je zde dále popsána jejich typologie. V dalších kapitolách jsou objasněny způsoby výroby železa obzvláště v raném středověku a také postupy při výrobě různých typů hrotu. Dále je popsán středověký šíp, jeho konstrukce a vlastnosti. Průběžně je v rešeršní části rozebírána problematiku průraznosti různých typů hrotů na nejznámější typy zbrojí, jako je kroužkové brnění nebo plátová zbroj. V experimentální části jsou metalograficky analyzovány nálezy hrotů z raného a vrcholného středověku. Z analýz tvarů, struktur a tvrdostí hrotů jsou vyvozeny závěry o jejich výrobě, zpracování, a možnostech použití.
|
|
| |
|
|
Dějiny města a hradu Budyně nad Ohří
Blažka, Jiří ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Má diplomová práce pojednává o městě Budyně nad Ohří, stěžejním bodem tématu bude historie města, ale také hradu, který k městu neodmyslitelně patří. Těžiště mé práce bude ležet na historii a vývoji města. V této části budu čerpat zejména z regionálního díla od učitele v Antonína Jandy. Dále bude práce založena na primárních listinách, které budu dohledávat v regestech a diplomatářích. V práci se objevují také informace o šlechtických rodech, které na Budyni sídlili, konkrétně se budu věnovat Zajícům z Házmburka, Šternberkům a v neposlední řadě Ditrichštejnů, Také se věnuji dalším hradům a městům v okolí Budyně nad Ohří. Město Budyně jsem zařadil do širších souvislostí severních Čech a také do kontrastu s obdobně velkými městy. Hlavní obsah práce je o středověké historii města a také se věnuje středověkým městům v obecné rovině způsobům jejich vzniku a také tomu jaký měly význam pro středověkého člověka. V jedné části se také pokouším popsat rozdíl vnímání měst v Antice a ve středověku. Poslední část práce je věnována tvorbě didaktické vycházky přímo ve městě. Zde teoreticky vycházím z publikací věnujících se památkové edukace obecně konkrétně jde o publikace Památky nás baví díly 1 až 4, z těchto publikací budu čerpat teoretické poučky a zásady tvorby edukačních programů a také zásady práce s...
|
|
|
Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin
Bartošík, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Název: Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin Anotace Diplomová práce se zabývá ranou křesťanskou církví na území dnešního Walesu, konkrétně od pozdní antiky až do počátku 7. století. Podrobně rozebírá celou církevní organizaci, analyzuje její jednotlivé pilíře a sleduje její vliv na formování raně středověkých waleských státních celků. Jelikož se jedná o období obtížné na rekonstrukci, kombinuje diplomová práce několik teorií, hypotéz a různých badatelských metod. První část práce se zabývá christianizací Británie v římském období a mapuje kulturní analogie s raně středověkou waleskou společností. V druhé části práce analyzuje 5. století v Británii a sleduje přelom mezi pořímskou správou a počátkem raně středověké kmenové struktury a křesťanské ostrovní kultury. Třetí část se věnuje církevní struktuře v "době světců" (6. století) a s tím spojeným počátkem některých waleským územních celků. Klíčová slova Středověk, Británie, Wales, Anglie, svatý Patrik, svatý David, král Artuš, pořímská Británie
|
|
|
Zpracování masa ve středověkém a raně novověkém městě z pohledu archeozoologie
SLOVÁK, Martin
Tato práce si klade za cíl přiblížit zpracování masa v prostředí středověkého a raně novověkého města. V rešeršní části se zabývá cechovním a řemeslnickým prostředím řeznické cechovní organizace, která byla základem pro zpracování a distribuci masa. Dále je v rešerši kladen důraz na archeozoologický pohled na řeznictví. Praktická část se skládá z analýzy řeznických zásahů na kosterním materiálu získaného ze sondy 6 na Václavském náměstí.
|
|
|
Svatá Zdislava z Lemberka a sv. Alžběta Durynská
Macháčková, Markéta ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Anotace: Záměrem práce je nejenom ukázat život obou světic Zdislavy z Lemberka a Alžběty Durynské, ale i širší vnější souvislosti, které do značné míry ovlivnily jejich životy. Světice jsou tu popisovány v jejich širokém rozpětí, jak procházejí dějinami našimi i dějinami národů evropských. Struktura práce odpovídá definovanému záměru. První kapitola se zabývá dobovým pozadím a významnými událostmi, ke kterým došlo těsně před jejich narozením a za jejich života. Následující dvě kapitoly zachycují vlastní Zdislavin a Alžbětin život, jejich působení a dílo. Další kapitola popisuje činnost světic na sociálním poli. Pátá kapitola je věnována srovnání obou světic s Anežkou Českou. Závěrečná stať obsahuje zhodnocení osobnosti Zdislavy z Lemberka a Alžběty Durynské a jejich význam pro dnešek. Celkové pojetí práce vychází z přesvědčení o překonání stereotypů popisujících život svatých a snaží se o nový pohled na obě dvě ženy. Klíčová slova: Zdislava z Lemberka, Alžběta Durynská, období vrcholného středověku, světice, žebravé řády, špitálnictví, sociální práce, dobročinnost, laická zbožnost
|
|
| |
|
|
Obraz české církve v období vlády Karla IV.
Prokopová, Marie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Obraz české církve v období vlády Karla IV." pojednává o stavu české církve na sklonku středověku za vlády Karla IV. Cílem práce je nastínit obraz církve před nástupem Karla IV. na český trůn a především zachytit její stav během jeho panování. První část práce se zabývá nastíněním situace v církvi před počátkem vlády Karla IV. v Čechách. Rovněž zahrnuje život posledního pražského biskupa, Jana IV. z Dražic, ale i snahu a pokusy o vznik pražského arcibiskupství v Čechách. Zvláštní kapitola je vyhrazena biografii Karla IV. a jeho počiny především v roli českého, ale i římského krále a císaře. Třetí kapitola je věnována hlavnímu tématu práce, a tím je stav české církve v Čechách, vznik pražského arcibiskupství a dalších církevních institucí v Českém království. Část kapitoly je věnována i prvnímu pražskému arcibiskupovi, Arnoštu z Pardubic a jeho vztahu a spolupráci s Karlem IV. Poslední část práce se věnuje duchovnímu odkazu, který po své smrti Karel IV. zanechal, a který existuje dodnes.
|
|
|
Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby
Weissová, Karolína ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
V osmém století začíná pro tehdejší civilizovaný svět nová éra. Díky franským králům nabývá tato říše na významu. Jak svoji rozlohou, tak svým neustálým snažením šířit křesťanství a tím i nárůstem vzdělanosti. Na počátku stojí výrazný rozdíl mezi upadající dynastií Merovejců a rychlým nástupem nové dynastie Karlovců. V tento moment stojí na jedné straně vláda neschopných líných králů a na druhé nové charismatické osoby zajímající se o vnitřní politiku říše a její ochranu, jako Karel Martel a jeho syn Pipin. Výrazným znakem pro období vlády Karla Velikého je spojení znovu vyzdvižené antické kultury a křesťanství. Dokonalým příkladem vzdělaného člověka této doby byl Einhart, který byl velmi znalý antiky a také byl významným křesťanským učencem. V jeho dílech můžeme nalézt znaky tehdejšího kulturního života, umění, řeči a literatury. Nejen tím je nedocenitelným. Jeho záznam Karlova života z jeho bezprostřední blízkosti nám pomůže vybavit si celkový obraz této doby. Jeho vláda měla vliv na celou Evropu. Během jeho působení byla velká část Evropy území jednotná. Rychle si podrobil okolní pohanská území a přinesl do jejich životů křesťanskou víru. Na svém dvoře dával prostor vzdělancům a velmi je podporoval. Sám se neustále vzdělával, jak popisuje Einhart. Celý svůj dlouhý život strávil na cestách, jak...
|
host ::
RSS.