|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Komunitní porodní asistentka v péči o šestinedělku a novorozence
LANDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje tématu komunitní péče, kterou poskytuje komunitní porodní asistentka ženám a novorozencům v období šestinedělí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce se čtenář nejdříve seznámí s komunitní péčí. V podkapitolách věnujících se komunitní péči je popsána historie komunitní péče, dále jsou popsány činnosti komunitní porodní asistentky v České republice a poslední podkapitola se věnuje komunitní péči porodní asistentky v zahraničí. Teoretická část této bakalářské dále charakterizuje období šestinedělí. Kapitola šestinedělí je rozdělena na podkapitoly, které popisují anatomické a fyziologické změny v šestinedělí, péči porodní asistentky o šestinedělku, péči o prsy, laktaci a kojení a v neposlední řadě péči porodní asistentky o novorozence v komunitě. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zmapovat péči komunitních porodních asistentek v Jihočeském kraji. K uvedenému cíli byly určeny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zaměřuje na postoj žen ke komunitní péči v šestinedělí. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jakou péči poskytují komunitní porodní asistentky v Jihočeském kraji. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března 2022. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. První výzkumný soubor byl tvořen šesti komunitními porodními asistentkami z Jihočeského kraje, pro zachování anonymity byly označeny jako KPA1 až KPA6. Druhý výzkumný soubor tvořily šestinedělky mezi 7. a 42. dnem po porodu, označeny byly jako Š1 až Š6. Získaná data byla analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Z výpovědí informantek prvního výzkumného souboru jsme získaly tři hlavní kategorie, které obsahovaly dohromady osm podkategorií. V druhém výzkumném souboru jsme analyzovaly tři hlavní kategorie, které jsme rozdělily na pět podkategorií.
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Integrace zdravotních a sociálních služeb
Slavíková, Martina ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací zdravotních a sociálních služeb. Představila jsem problematiku dvou resortní správy služeb a jejich financování. Dále jsem popsala jednotlivé aktéry, kteří se na integraci služeb podílejí, zmínila strategické dokumenty a legislativu, která souvisí s poskytováním zdravotní a sociální péče. V případové studii jsem zmapovala zdravotní a sociální služby poskytované v Lounech, prostřednictvím liniových pracovníků jsem získala informace o provázanosti služeb v Lounech a o faktorech, které ovlivňují implementaci integrace služeb v obci. Pro úspěšnou implementaci integrace je nezbytné specifikovat uživatele integrovaných zdravotně sociálních služeb, vytvořit jim domácí zázemí, zajistit flexibilní nabídku služeb a zároveň podporovat neformálně pečující tj. rodinu. Chybějící poptávka po integrovaných službách souvisí s dalšími faktory, kterými jsou neznalost občanů a nízká participace na péči o své blízké. Linioví pracovníci ve zdravotních a sociálních službách neznají integraci služeb, v praxi se s ní nesetkávají, tento faktor má vliv na motivaci liniových pracovníků ke změnám v oblasti poskytování péče. Významným faktorem je také stávající síť zdravotních a sociálních služeb v Lounech, kdy jednotlivé organizace vzájemně komunikují a spolupráci považují za velmi...
|
|
|
Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie
Pečtová, Kateřina ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie" pojednává o současném stavu péče o duševně nemocné v České republice. Teoretické zakotvení práce vychází z teorie kvality života, lidských práv, determinant lidského zdraví a podpory duševního zdraví. Analýza politiky péče o duševně nemocné ukazuje, že hlavní těžiště systému služeb péče o duševně nemocné je v České republice kumulováno v ústavech. Moderní trendy a doporučení, popisované v politických dokumentech Evropské unie, vybízí k transformaci systému služeb s důrazem na větší diferenciaci péče a jejímu přesunu do komunit. Na závěr je popsán návrh politiky péče o duševně nemocné pro Českou republiku, který respektuje tyto požadavky a odpovídá modelu vyvážené péče. Tento model je založen na postupném přesunu péče z ústavů do komunitní péče s ohledem na různé finanční, kapacitní a personální vybavení zemí a regionů. Česká republika patří ke státům se střední kapacitou zdrojů, proto kroky reformy vedou k vyvážení lůžkové a mimolůžkové péče a sledují linii k vysoce rozvinutým zemím, tedy k větší a diferenciovanější nabídce služeb.
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Integrace zdravotních a sociálních služeb
Slavíková, Martina ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací zdravotních a sociálních služeb. Představila jsem problematiku dvou resortní správy služeb a jejich financování. Dále jsem popsala jednotlivé aktéry, kteří se na integraci služeb podílejí, zmínila strategické dokumenty a legislativu, která souvisí s poskytováním zdravotní a sociální péče. V případové studii jsem zmapovala zdravotní a sociální služby poskytované v Lounech, prostřednictvím liniových pracovníků jsem získala informace o provázanosti služeb v Lounech a o faktorech, které ovlivňují implementaci integrace služeb v obci. Pro úspěšnou implementaci integrace je nezbytné specifikovat uživatele integrovaných zdravotně sociálních služeb, vytvořit jim domácí zázemí, zajistit flexibilní nabídku služeb a zároveň podporovat neformálně pečující tj. rodinu. Chybějící poptávka po integrovaných službách souvisí s dalšími faktory, kterými jsou neznalost občanů a nízká participace na péči o své blízké. Linioví pracovníci ve zdravotních a sociálních službách neznají integraci služeb, v praxi se s ní nesetkávají, tento faktor má vliv na motivaci liniových pracovníků ke změnám v oblasti poskytování péče. Významným faktorem je také stávající síť zdravotních a sociálních služeb v Lounech, kdy jednotlivé organizace vzájemně komunikují a spolupráci považují za velmi...
|
|
|
Komunitní péče o ženu po porodu
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva
Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné.
|
|
|
Teorie a praxe komunitní ošetřovatelské péče
VLACHOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. V současné době je komunitní péče aktuální téma, jelikož u nás není komunitní péče rozvinuta jako v jiných zemích západní Evropy. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá několika částmi. V první části popisuje komunitní ošetřovatelství, komunitu a komunitní péči. Dále se zabývá historií komunitní péče ve světě a v České republice. Také popisuje vzdělání a náplň komunitní sestry. V neposlední řadě se zabývá komunitní ošetřovatelskou péčí o vybrané obyvatele, kterou tvoří senioři, rodina, dítě, člověk s mentálním postižením, duševně nemocní, kulturně odlišní skupiny obyvatel a vybrané skupiny obyvatel. Druhou část bakalářské práce tvoří část empirická. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká komunitní ošetřovatelská péče funguje v České republice? Jaká je náplň práce sester působících v oblasti komunitního ošetřovatelství? Jaká je náplň výuky komunitní ošetřovatelské péče v České republice? Ke zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního šetření. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a vyučujícími, kteří se zabývají komunitní péčí. Oba rozhovory se skládaly ze 14 otázek, kdy byly rozděleny do tří oblastí. Rozhovorů se zúčastnilo šest sester a čtyři vyučující. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní rozdíl mezi teorii a praxí je v komplexnosti. Teorie na vysokých a vyšších školách popisuje komunitní péči jako celek. Praxe je u nás zaměřena hlavně na domácí ošetřovatelská péči, a na ostatní komunity se zapomíná.
|
host ::
RSS.