Název:
Komunitní péče o ženu po porodu
Autoři:
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2019
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné. Introduction: Motherhood is a great life change for every woman, touching the physical, the psychical and spiritual planes of being. All these changes transform the perceived quality of life of a woman after childbirth. A qualified community midwife is a medical professional who is able to provide eruded and holistic health care to women after childbirth in their own community. Aim of work: the main objective of the empirical part of the work was to describe the importance of community care of women in postpartum period. Methodology: The empirical part of the dissertation thesis is built on Mixed-Method Design. We use the sequential combined research design of the QUAN + qual type. In the quantitative research survey, we set the main goal of describing the impact of community care of woman in postpartum period on their overall health and quality of life. The research file (N = 123) consisted of two groups of respondents. The group studied (with the community care of woman in postpartum period, N = 56) and the control group (without community care of woman in postpartum period, N = 67). We used 3 tools to gain research data: The MGI questionnaire, the MIFR Scale evaluation range and the own design questionnaire. The results of the research survey were statistically processed, the 0,05 significance level was used (5 %). The aim of the qualitative research survey was to describe in detail the experience of women with community care of woman in postpartum period. The qualitative research included 5 women having obtained community care of woman in postpartum period. These women were interviewed face to face by means of semi-structured interviews. Results and discussions: there was no statistically significant difference (p = 0,873) in the results of the state of health between women with community care of women in postpartum period and women without this care. There was no statistically significant difference (p = 0,539) in the results of breast-feeding at the end of the sixedage between women with community care of women in postpartum period and women without this care. The statistically significant link has been recognized between the recommendation of community care of woman in postpartum periodand the group of women who have benefited from repeatedly taken community care of woman in postpartum period (p <0.001). Most women who have benefited from community care of woman in postpartum period (58,9 %) were completely satisfied with this care, nothing else would need in care. Women in 45,7 % of replies reported that community care of woman in postpartum period helped them as psychological support. The results also brought alarming findings that 49.2 % of women who had not used this care did not know about this service! The resulting quality of life Index of women after childbirth reached an average value of 7,5 ? 1,38. Living area the relationship with its own mother has proved to be original compared to the other research studies and we propose to conduct further research investigations. A qualitative inquiry revealed that the community care provided by the midwife in the postpartum period was the most beneficial for women in terms of providing the so-called mother arms. Which means promoting, sharing, hearing and the respectful guiding through postpartum period. Conclusion: Dissertation provides a comprehensive view of the issue of community care of woman in postpartum period. The results of the work have shown that community care of woman in postpartum period is important to women. The used MGI and MIRF Scale questionnaires were considered to be helpful to midwives working in community.
Klíčová slova:
komunitní péče; kvalita života ženy po porodu; poporodní období; Porodní asistence; Community care; Midwifery; Postpartum Period; Quality of Life of Woman in Postpartum Period Citace: HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva. Komunitní péče o ženu po porodu. České Budějovice, 2019. disertační práce (Ph.D.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/58882
host ::
