|
|
Termoelektrické moduly pro mikrokogenerační zdroje
Brázdil, Marian ; Navrátil, Jiří (oponent) ; Masaryk, Michal (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Malé domovní teplovodní kotle na tuhá paliva představují významný zdroj znečištění ovzduší. Je proto snahou zvyšovat jejich účinnost spalování a omezovat produkci vznikajících škodlivých exhalací. Z tohoto důvodu dochází legislativně k omezování provozu starších a v současnosti již nevyhovujících typů domovních kotlů. Preferovanými typy kotlů jsou nízkoemisní kotle, především automatické nebo zplyňovací. Větší část z nich ale, oproti předchozím typům kotlů, vyžaduje také připojení k elektrické rozvodné síti. Pokud dojde k dlouhodobějším výpadkům elektrického napájení, provoz novějších typů kotlů je limitovaný. Na trhu jsou v současnosti dostupné i nízkoemisní zplyňovací kotle spalující dřevo a uhlí, které je možné provozovat i při výpadku elektrického napájení, ale pouze v otopných soustavách s přirozenou cirkulací vody. V otopných soustavách s nuceným oběhem vody není možné tyto kotle, ani krby nebo krbové vložky s teplovodními výměníky při výpadku napájení provozovat bez externího bateriového napájení. Dizertační práce se proto zabývá otázkou, zda by bylo možné pomocí termoelektrické přeměny odpadního tepla spalin malých nízkoemisních spalovacích zařízení získat dostatečné množství elektřiny, napájet jejich oběhová čerpadla a zajistit provoz v soustavách s nucenou cirkulací vody nezávisle na dodávkách elektřiny z rozvodné sítě. Aby bylo možné odpovědět na tuto otázku, byl vytvořen simulační nástroj predikující výkonové parametry termoelektrických generátorů. Oproti dříve publikovaným pracem je do výpočtů a simulací zahrnutý i vliv generátoru na funkčnost odkouření kotlů. Pro ověření simulačního nástroje byl postaveny experimentální termoelektrický generátor využívající odpadního tepla spalin automatického teplovodního kotle na dřevní pelety. Vedle tohoto generátoru vznikla také experimentální termoelektrická krbová vložka a další zařízení související s experimenty.
|
|
|
Technicko-ekonomické hodnocení systému pro využití odpadního tepla z plynové mikroturbíny
Slovák, Rostislav ; Kilkovský, Bohuslav (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Zájem o využití plynových mikroturbín coby kogeneračních jednotek v průmyslových procesech je stále nízký. Hlavním cílem diplomové práce je proto technické a ekonomické vyhodnocení využití odpadního tepla z plynové mikroturbíny, které je klíčové pro ekonomiku jejího provozu. Text obsahuje popis kogeneračního systému, který se postupně budoval v Laboratoři energeticky náročných procesů v NETME Centre. Autor práce se připojil k posledním pracím před spuštěním tohoto systému a v práci představuje výsledky prvních experimentů prováděných na této sestavě. Spaliny z mikroturbíny byly použity pro ohřev vody ve výměníku spalinyvoda a pro přímé sušení prádla. Na základě spolupráce s průmyslovými partnery v oboru byl vytvořen model prádelny s kapacitou 10 tun prádla na směnu. Výsledky experimentálního měření byly následně využity k integraci plynové mikroturbíny do průmyslového procesu profesní údržby prádla. Detailní komentáře a do hloubky propracované modely případových studií v programu Chemstation Chemcad podrobně mapují všechna úskalí využití mikroturbíny v tomto procesu. Přínos práce se očekává ve dvou oblastech – v podpoře širšího využití plynových mikroturbín a v energetických úsporách pro prádelenské provozy.
|
|
|
Paroplynové zařízení se vznětovým spalovacím motorem
Bouše, Richard ; Kubiš, Richard (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednávající o možnosti zvýšení účinnosti energetických bloků se spalovacími motory za pomoci kombinace Sabatova a Rankine-Clausiova cyklu do paroplynového cyklu. V práci je stručně popsán princip funkce přídavného zařízení, kterým může být zvýšena účinnost spalovacího motoru. Toto zařízení, které se skládá z kotle na odpadní teplo a dvou turbínových modulů, je navrženo za použití výpočtů. K oběma turbínovým modulům je zpracována výkresová dokumentace a také základní popis důležitých konstrukčních prvků. Každý stěžejní oddíl práce je uveden krátkou teorií, takže v práci je popsána základní teorie spalovacích motorů, kotlů na odpadní teplo a parních turbín.
|
|
| |
|
|
Využití odpadního tepla provozu Špitálka
Hromádka, Martin ; Morávek, Jan (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím odpadního tepla na provozu Špitálka. Mezi cíle práce patří vysvětlit obecný princip fungování tepláren, respektive teplárenského oběhu, popsat provoz Špitálka a pokusit se identifikovat případné zdroje odpadního tepla. Další cíle spočívají ve výpočtu odpadního tepla a návrhu jeho uplatnění. Závěrečným cílem práce bylo navrhnout technologické zařízení k využití odpadního tepla a provést ekonomické zhodnocení. V práci je nejprve popsán princip fungování teplárenského oběhu. Je zde vysvětlena problematika kombinované výroby tepla a elektřiny, princip fungování hlavních technologických prvků, ale také například ekologie provozu či distribuce tepla prostřednictvím CZT. Následuje popis provozu na Špitálce. V práci je detailně zpracována problematika úpravy vody i popis technologického okruhu od jeho začátku až po distribuci k zákazníkovi. Dále je v práci identifikován zdroj odpadního tepla ve formě vody v uzavřeném chladícím okruhu. V práci je spočítáno množství této tepelné energie a dále navrhnuto její možné uplatnění. Jako uplatnění je zvoleno vytápění a ohřev TUV za pomocí tepelného čerpadla v jedné ze tří otopných větví na provozu Špitálka. Na základě provedených výpočtů byla navržena otopná soustava využívající dvě tepelná čerpadla v bivalentním způsobu zapojení. Na závěr jsou shrnuty výsledky návrhu otopné soustavy a je provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
| |
|
|
Využití bioplynu ve spojení s kogenerací
Fojtík, Martin ; Baxant, Petr (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na řešení aktuální problematiky využívání biologických odpadů s použitím kogenerace. Úkolem je navrhnout a zhodnotit provoz kogeneračního systému spolupracujícího s bioplynovou stanicí. První část je věnována vzniku bioplynu a biomase vhodné pro výrobu bioplynu a dále také bioplynové technologii. Principem kogenerace a komparací jednotlivých primárních jednotek se zabývá část druhá. V závěrečné části je zhodnocen provoz bioplynové kogenerace.
|
|
|
Využití kogenerace v rodinných domech
Pusztai, Radek ; Mastný, Petr (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
|
|
|
Modernizace výtopny na biomasu.
Sedlák, Martin ; Fiedler, Jan (oponent) ; Fiedler, Jan (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol posoudit vhodnost použití kogenerační výroby elektrické energie a tepla v Bystřici nad Pernštejnem, která zatím využívá pouze teplo z obecní výtopny na biomasu. Text je koncipován tak, aby popsal zákonitosti a potenciál obnovitelných zdrojů i možnosti využití kombinované výroby elektřiny a tepla jak v České republice tak v Evropském a světovém rámci aktuálních událostí. Z úvodních obecných kapitol vychází samotné řešení konkrétního příkladu využívání obnovitelných zdrojů v Bystřici nad Pernštejnem. Postupně jsou analyzovány současné instalované zařízení, potenciál biomasy jako základního palivového zdroje pro budoucí projekty a možnosti rozšíření stávajícího portfolia energetických zdrojů v obci. Na tomto základě jsou navrhnuty tři v úvahu přicházející varianty, pro něž je proveden základní návrh cyklu a vyhodnocení po ekonomické stránce a vysloveny závěry o vhodném dalším postupu města.
|
|
|
Perspektiva využití skládkového plynu ze skládky komunálního odpadu
Stránský, Marek
Skládkování je nejrozšířenější způsob nakládání s komunálním odpadem v České republice. Na skládky je ukládáno průměrně 50 % produkce komunálního odpadu. Komunální odpad obsahuje organicky rozložitelnou složku, při jejímž rozkladu vzniká skládkový bioplyn. Pro jeho vznik musí být bezpodmínečně splněny podmínky anaerobního prostředí a dostatečné vlhkosti. Tvorbu plynu také ovlivňuje teplota, pH a složení rozkládaného materiálu. Aby se zabránilo volnému úniku metanu, provozovatelé komunálních skládek mají povinnost skládkový plyn jímat a zpracovávat. Jelikož je skládkový plyn vnímán jako alternativní zdroj energie, při dostatečném množství metanu může být využíván jako palivo do kogeneračních jednotek. Dnešní legislativa si dává za cíl snížit podíl organicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. Proto, i přes dnešní rozšíření, využívání produkce skládkového plynu má do budoucna snižující se perspektivu. V bakalářské práci se zabývám podmínkami vzniku skládkového plynu a jeho jímáním. Dále jsem na skládce komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou analyzoval množství a kvalitu vyprodukovaného plynu.
|
host ::
RSS.