|
|
Spotřeba vody z veřejných vodovodů
Pikal, Martin ; Tureček, Jan (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly vyhodnoceny faktory, které ovlivňují spotřebu pitné vody z vodovodní sítě. Bylo provedeno vyhodnocení časových řad spotřeby vody a vybraných faktorů využitím matematické statistiky. V posledním kroku byla provedena analýza závislosti spotřeby pitné vody využitím umělých neuronových sítí ANN. Diplomová práce byla řešena ve spolupráci s firmou Vodárenská akciová společnost, a.s. a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.
|
|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
| |
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Vliv klimatu na radiální přírůst smrku ztepilého na vybraných lokalitách Beskyd
Filák, Jiří
Vliv klimatu na růst dřevin je velmi důležitým tématem s ohledem na jeho změnu. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je pro oblast Beskyd hlavní pěstovanou dřevinou, a proto je velice potřebné sledovat příčiny změn jeho přírůstu. Cílem této bakalářské práce bylo stanovení vlivu klimatu na radiální přírůst smrku. Vzorky pro analýzu byly odebírány pomocí Presslerova přírůstového nebozezu v devíti porostech Slezských a Moravskoslezských Beskyd nad 50 let a v nadmořské výšce od 549 do 950 m. Standardní dendrochronologická metodika byla použita pro měření šířek letokruhů, křížové datování, tvorbu letokruhových chronologií a modelování závislosti radiálního růstu na klimatu pro období 1961-2014. Dobře proložená regionální letokruhová chronologie ukazuje na největší snížení přírůstu v letech 1980, 1993, 2003, 2006, kde reagovalo více než 40 % stromů negativně. Radiální přírůst smrku statisticky kladně koreluje hlavně s teplotami a efektivní globální radiací v období březen až květen aktuálního roku. Srážky korelují významně ve vegetačním období předcházejícího roku a navíc v červnu aktuálního roku. Relativní dostupnost vody v půdě se vyznačovala negativní hodnotou korelace v dubnu aktuálního roku. Klouzavé korelace navíc ukazují na rostoucí negativní vliv teplot a pozitivní vliv vlhkosti půdy a srážek. Výsledky naznačují, že klimatická změna pravděpodobně povede k nezbytným lesnickým adaptačním opatřením.
|
|
|
Možnosti užití Chilopoda, Diplopoda a Isopoda: Oniscidea k bioindikaci relativně trvalých ekologických podmínek smrkových a bukových ekosystémů Moravskoslezských Beskyd
Lazorík, Martin
V lesnickém managementu je v dlouhodobém plánování využívána lesnická typologie. Jejím základem je lesní typ, který představuje relativně trvalou biocenózu s fytocenologickou podobností. Základem je poznání synuzie podrostu (rostlinné složky) doplněné o ekologické (stanovištní) charakteristiky. Na změny vývoje ekologických faktorů v ekosystému citlivě reaguje živočišná složka spíše než rostlinná. Proto je dlouhodobou snahou poznání bioindikační živočišné složky, která reaguje rychleji než flora na vyvolané změny v ekosystému. V síti 38 lokalit zahrnující 12 souborů lesních typů byl zhodnocen výskyt Diplopoda, Chilopoda a Isopoda: Oniscidea (metoda zemních pastí, 16,189 ex., 39 druhů). K vymezení environmentálních charakteristik bylo užito 30 meteostanic, využit byl podrobný pedologický průzkum včetně chemismu půdy a fytocenologický průzkum. Získaná data byla zpracována analýzou MNDS, PCA a CCA. Nejvýznamnějším faktorem byl pokryv bylinnou vegetací, obsah Ca, Mg v půdě. Významný byl i vliv souboru lesních typů, kde pomocí analýzy CCA bylo stanoveno celkové rozložení jednotlivých druhů. Všechny skupiny druhů Diplopoda, Chipoloda a Isopoda: Oniscidea byly vyhodnoceny jako významné v bioindikaci v lesních ekosystémech. Chilopoda a Diplopoda umožnila charakterizovat každý soubor lesních typů konkrétním druhem. Isopoda dobře vymezila lokality s vysokou hladinou vody a procesem tvorby rašeliny. Vzhledem k náročným požadavkům na indikátory prostředí byl pomocí metody Indicator value stanoven Lithobius nodulipes bioindikátorem pro soubor lesních typů 5L (montánní jasanová olšina) a Lithobius pelidnus na 5Y (sleketová jedlová bučina). Také významné postavení měl druh Hyloniscus riparius a Ligidium hypnorum na 6 O/R (svěží rašelinná smrčina).
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
| |
host ::
RSS.