Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Korelační analýza mezi rozložením lesních vegetačních stupňů, vybranými klimatologickými parametry a aktuálním stavem porostů v části přírodní lesní oblasti 41 – Hostýnsko-Vsetínské vrchy
Pšenko, Martin ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Hostýnské vrchy patří k velmi navštěvovaným lesům na Moravě. Ať už z důvodu četných chatařských a rekreačních oblastí nebo hojnému výskytu hub, tyto lesy podléhaly velkému antropogennímu vlivu již od jejich vzniku. Proto bylo na území vytvořeno několik chráněných oblastí a přírodních rezervací, které měly za úkol zachovat potenciální přirozenou vegetaci místních porostů a ochranu vzácných druhů zdejší fytomasy a zoomasy. Cílem této práce je ověření příslušného lesního vegetačního stupně na daných zkusných plochách, který byl již historicky z několika hledisek přiřazen. V minulosti bylo totiž přiřazení daného lesního vegetačního stupně výhradně empirickou záležitostí, kdy vědci ještě neměli možnost ověřit si správnost svého úsudku pomocí statistických analýz, jak je tomu v dnešní době. Dané zkusné plochy byly proto vybrány tak, aby co nejlépe charakterizovaly místní poměry, ať už z hlediska druhové skladby porostů nebo celkových klimatických poměrů. Na 20ti zkusných plochách byla nasbírána data o stromových etážích (dle Kraft-Zlatníkovy stupnice), druhové skladbě a stupni vývoje jednotlivých dřevin dle obvodů měřených ve výčetní tloušťce a dle naměřených výšek průměrných jedinců. Jako další data pro celkové vyhodnocení byly použity klimatologické mapy, které za použití softwaru GIS dotváří mozaiku, ze které lze vyčíst, jak moc jsou dané porosty ovlivněny abiotickými činiteli jako je například délka sněhové pokrývky či průměrná teplota vzduchu. Tato data, tvořící komplexní obraz o daných zkusných plochách, byla následně zpracována statistickými softwary, kde na základě použití regresních a mnohorozměrných analýz byly získány výsledky, vypovídající o souvislostech mezi aktuálním stavem lesních porostů a použitými klimatickými hodnotami. Věřím, že tato práce by mohla být vzorem pro ty, kteří nespoléhají na používání analogových lesnických map a připouštějí, že celkové klima na našem území se mění a vyvíjí. Proto je důležité s těmito příčinami počítat ať už při celkovém hospodaření v lesích nebo i jen při ochraně stávajících porostů.
Floristické mapování okolí zaniklé vesnice Malonín (Prachaticko)
Kadlec, Jakub ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Zaniklé vesnice a k nim náležející krajinné struktury jsou významné díky své vysoké biodiverzitě. Okolo zaniklé vesnice Malonín na Prachaticku, na jejímž území jsou tyto struktury zachované, bylo vymezeno území o rozloze 5,25 km2, ve kterém bylo v rámci mezioborového výzkumu prováděno floristické mapování. Probíhalo od 11. 4. 2015 do 14. 9. 2015 a bylo zaměřené na druhy s výraznou indikační hodnotou, které představují relikty dřívějšího pěstování a druhy chranářsky, fytogeograficky nebo jinak významné. Během sedmi návštěv bylo zaznamenáno 70 nálezů 18 druhů rostlin. Ke každému druhu byly dohledány stanovištní nároky, rozšíření a ze starých map bylo zjištěno historické land-use v místě nálezu, případně zařazení lokality z hlediska lesnické typologie. Každý nález byl v prostředí ArcGIS zakreslen do mapy. Následně byly nálezy popsány, vyhodnoceny v souvislosti se zjištěnými údaji a případně interpretovány. Data týkající se vzdálenosti nálezů od Malonína, nejbližší existující vesnice a nejbližšího potoka byla graficky znázorněna pomocí krabicových grafů. Dále byla statisticky testována závislost mezi těmito vzdálenostmi a Ellenbergovými indikačními hodnotami. Některé druhy, které se zároveň vyskytovaly nejblíže zaniklé vesnici, jsou relikty dřívějšího pěstování a přímo indikují bývalé osídlení např. barvínek menší (Vinca minor) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris), jiné jsou vázané na specifické biotopy vzniklé v důsledku hospodaření člověka v krajině, zejména dymnivka dutá (Corydalis cava) v mezních pásech. Ve zdejším podhůří je výskyt dymnivky podmíněn souhrou příznivého klimatu s příznivými půdními podmínkami. Většina mapovaných druhů se nachází na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Jedinečnost území zaniklých osídlení, nejen z hlediska přírody, je zřejmá. Proto má smysl je studovat a starat se o zachování hodnot, které uchovávají.
Vliv prostředí na přírůst jehličnatých dřevin se zaměřením na smrk ztepilý
Kníř, Tomáš ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Smrk ztepilý řadíme do čeledi borovicovitých. Má kuželovitou korunu a přímý kmen, výška se pohybuje v rozmezí 20 - 35 metrů. Jeho přirozený výskyt v České republice je hlavně v horských polohách. Optimální teplota je okolo 6 °C a srážky ve vegetační době 490 - 580 mm. Práce dále zahrnuje údaje o růstu a jeho požadavcích na ovlivňující procesy a na regulátory. S tím souvisí vznik letokruhů, co to letokruhy jsou, čím se tvoří, čeho jsou výsledkem a co jejich vznik ovlivňuje. Také se zaměřuje na dendrochronologii. Ta je základem pro získávání informací o datování letokruhů, které slouží k určování ročních přírůstů a věku stromu. Tato věda se dále dělí na několik podoborů podle toho, k jakému účelu jsou letokruhová data využívána, jako je dendroklimatologie, dendroekologie, dendrogeomorfologie, dendrohydrologie a dendroarcheologie. Důležitý je výběr lokality, kde se odebírají vzorky k jejich následnému zpracování pro analýzu dat. Vliv vnějšího prostředí působí příznivě i nepříznivě na přírůsty stromů. Jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující přírůst stromů je klima. Mezi klimatické vlivy patří zejména srážky, teplota vzduchu, kde jsou tyto vlivy rozdílné v nižších nadmořských výškách a vyšších nadmořských výškách. Významně se na přírůstu stromů podílejí také antropogenní vlivy, zejména znečištění ovzduší (ozon, oxid uhličitý, dusík, oxid siřičitý). Ze získaných znalostí vyplývá, že by se měl smrk v budoucnu vysazovat spíše ve vyšších polohách, kde za předpokladu oteplování budou pro smrk příznivější podmínky.
Sousedský efekt mezi horním stromovým patrem a podrostem v horském smíšeném lese
Matouš, Marek ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Cílem této práce je popsat sousedské efekty úrovňových stromů a podrostu ve smíšených přirozených horských lesích v podmínkách střední Evropy. Konkrétně se tedy jedná o sousedské efekty buku lesního (Fagus sylvatica L.), smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.). Zkusné plochy jsou na území středního Slovenka. Na 60 zkusných plochách byly zaznamenávány počty jedinců výše uvedených druhů a rozděleny podle sociálního postavení (od 6 cm DBH). Obnova těchto druhů byla rozdělena do 4 výškových kategorií. U 30 stromů pro každý druh, se též počítalo zmlazení pod konkrétní korunou na ploše 4 m2. Data se vyhodnocovala především pomocí zobecněného lineárního modelu v programu R. Zde se hodnotil vztah četnosti jedinců různých kategorií podrostu a horního patra a vztah četnosti obnovy jednotlivých druhů pod konkrétní korunou. Nejsilnější pozitivní sousedský efekt vzhledem byl zaznamenán u jedle bělokoré ve všech kategoriích zmlazení (p<0,001). Ta zároveň slaběji negativně ovlivňovala zmlazení buku. U smrku byl pozitivní sousedský efekt prokázán pouze mezi horní úrovní a obnovou od 0,5 m do 1,3 m. Ostatní kategorie obnovy smrku byly v příliš malých početnostech na prokazování těchto vztahů. U buku byl sousedský efekt horního stromového patra a vlastního podrostu slabý nebo neutrální u obnovy pokročilé. Semenáčky do 0,5 m se však pod jedlí a smrkem vyskytovali minimálně. Buk také významně negativně ovlivňoval všechny kategorie obnovy jedle (p<0,001). U všech dřevin je tedy sousedský efekt podrostu a horního patra více či méně pozitivní, alespoň pro nižší výškové kategorie podrostu. Tento efekt poukazuje na druhovou stabilitu těchto lesů i v menším měřítku.
Vliv klimatických faktorů na přírůst listnatých dřevin mírného pásu
Nedbal, Tomáš ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Tato práce shrnuje znalosti o vlivu klimatických faktorů (teploty, srážek, záření) na přírůst listnatých dřevin oblasti temperátních lesů Evropy. Dále se zabývá vlivem změny klimatu na rozšíření dřevin, především buku lesního (Fagus sylvatica) a dubů zimního (Quercus petraea) a d. letního (Quercus robur).
Vliv zástinu na přírůst obnovy borovice lesní pod porostem
Kostohryzová, Aneta ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
V oblasti VLS ČR, s. p. divize Mimoň-Doksy byl v září 2015 zkoumán vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylo vybráno 9 zkusných ploch (po 0,25 ha) a měřeny parametry jedinců přirozené obnovy (výška, tloušťka, přírůsty za posledních 5 let, průměr koruny, kvalita a úhel větvení) a hodnoceny stanovištní podmínky - bylinné patro, světelné podmínky, humusové horizonty a vzdálenost od nejbližšího dospělého jedince. Celkem bylo změřeno 416 jedinců přirozené obnovy. Jako hlavní stanovištní faktor s vlivem na průměrný procentuální přírůst se ukázala celková fotosynteticky aktivní radiace (r = 0,47). Další faktory, které měly významný vliv na procentuální přírůst, byly přímá a difúzní fotosynteticky aktivní radiace, zápoj a množství drobných keřů v bylinném patře. Z měření dále vyplynulo, že dobré světelné podmínky mají též statisticky významný vliv na kvalitu jedinců přirozené obnovy. Vliv ostatních stanovištních charakteristik nebyl statisticky významný.
Vliv podmínek prostředí na přežívání semenáčků borovice lesní
Pourová, Marie ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Práce hodnotí přežívání a mortalitu semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), ve vegetační sezóně 2015. Semenáčky byly ve skleníkových podmínkách na Trubech vystavovány nedostatku vody, 3 variantám zástinu a současně také teplotě okolního prostředí, která byla v době experimentu, díky počasí, nadprůměrně vysoká. Největší množství vzrostlých semenáčků ze semenného materiálu z Plas bylo 89% z vysazených 224 a to v podmínkách se středním zástinem s mírně sníženou zálivkou. Nejvyšší mortalita semenáčů byla zaznamenána v nezastíněném prostředí s lehce sníženou zálivkou, ve středním zástinu s druhou nejnižší zálivkou a v nejvyšším zástinu s druhou nejnižší zálivkou, zde mortalita činila 100%. O mnoho hůř na tom byly semenáčky ze semenného materiálu, který pocházel z Doks. Pouze ve čtyřech případech vyrostly semenáčky v prostředí bez zastínění s nejvyšší zálivkou (4% z vysetých 224), ve středním zástinu s nejvyšší zálivkou (38%) a v prostředí s nejvyšším zástinem s nejvyšší zálivkou (68%) a lehce sníženou zálivkou (1,3%). Ve všech případech byla mortalita semenáčků vyšší než 70%. Nejnižší počet vzrostlých semenáčků byl v prostředí bez zástinu a mezi variantami se středním a vysokým zástinem byl rozdíl jen malý. Výsledky byly výrazně ovlivněny nadprůměrně teplou vegetační dobou.
Charakterizace půdních typů na souborech lesních typů lesního hospodářského celku ČLA Trutnov
Kejklíčková, Iva ; Penížek, Vít (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je posouzení vztahu mezi nejvíce zastoupenými lesními typy a půdními typy na lesním hospodářském celku ČLA Trutnov. Současná výměra lesního hospodářského celku činí 670,41 ha. V daném území bylo stanoveno osm nejvíce zastoupených souborů lesních typů, na kterých bylo provedeno venkovní šetření. Práce je zaměřena na rozbor fytocenózy na jednotlivých souborech lesních typů, určení půdních typů a zjištění fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy na jednotlivých souborech lesních typů. Dále byly na třech souborech lesních typů zjišťovány podmínky a případné rozdíly mezi porostním typem jehličnatým a listnatým. Dle výsledků šetření zjištěného při posuzování vztahu mezi lesním typem a půdním typem vyplývá, že v daných přírodních podmínkách lesního hospodářského celku ČLA Trutnov se na lesních pozemcích nacházejí soubory lesních typů odpovídající daným poměrům. Jednotlivé soubory lesních typů jsou zastoupeny v přímé závislosti na přírodních poměrech a jejich půdní profily odpovídají pedogenezi na jednotlivých stanovištích. Byla potvrzena hypotéza, že dlouhodobý vliv vegetace charakterizovaný soubory lesních typů výrazně ovlivňuje půdní prostředí a naopak. Dochází k interakci mezi fytocenózou a půdním prostředí na všech sledovaných plochách. Z výsledků je zřejmé, že rozdílné složení fytocenózy v listnatých a jehličnatých porostních typech na vybraných souborech lesních typů ovlivňují s různou intenzitou půdní fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti, humusové formy a některé vlastnosti půdních typů. Tento vliv se však oproti předpokladům neprojevil tolik výrazně.
Lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích
Skibková, Lucie ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Po imisní kalamitě, která vyvrcholila v 70.-80. letech byly Jizerské hory poměrně rychle zalesněny. U nové generace dominantně smrkových porostů je nyní potřebná druhová, věková i strukturální diferenciace. Nejen extrémní klimatické podmínky, ale i značný tlak spárkaté zvěře a hlodavců zapříčiňují, že na některých místech je obohacení smrkových porostů o jiné dřevinné druhy velice složitým a náročným úkolem. Jednou z potenciálně vhodných dřevin do kyselých a exponovaných horských stanovišť je bříza karpatská (Betula carpatica), která je však dosud velmi málo probádaným druhem. Hlavním tématem této bakalářské práce je vyhodnocení prosperity experimentální výsadby břízy karpatské, založené v roce 2008 u osady Jizerka v lokalitě Panelová cesta. Dílčími úkoly bylo navázat na starší měření na stanovené pokusné ploše, provést další sérii biometrických šetření, stanovit mortalitu, výšku a výškový přírůst a na základě těchto výsledků vyhodnotit lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích.
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Cudlín, Pavel ; Kunš, Ivan ; Ulbrichová, Iva ; Podrázský, Vilém
Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje dodatek k výroční zprávě projektu sumarizuje podklady pro finální výstup, jímž bude soubor konkrétních opatření a prostorová doporučení pro aplikaci postupů chemické a biologické meliorace půd (stanovišť) v Jizerských horách. Zabývá se shrnutím diagnostických metod pro zjišťování potřeby meliorace, cílovými parametry lesních půd revitalizovaných stanovišť, optimalizovanými postupy chemické meliorace, využitím ekologických sukcesních procesů v revitalizaci stanovišť. Obsahuje shrnuté syntetické výstupy a výsledky konkrétních výzkumných projektů a praktická doporučení a zásady. Příloha 4.4: Ústav ekologie krajiny AV ČR obsahuje dílčí projekt Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.