|
|
Autorita učitele pohledem žáků střední odborné školy
Adlová, Romana
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměření na téma autority učitele po-hledem žáků střední odborné školy. Cílem teoretické části práce je objasnění pojmu autorita navazující na její typologii a kritéria členění autority. Teoretická část práce je dále zaměřena na autoritu učitele a vysvětluje spojitosti kázně a výchovy s autoritou v návaznosti na výchovné styly učitele. Závěr teoretické části práce je věnován osobnosti učitele a charakteristice vybraných vyučovacích stylů. V praktické části práce je hlavním úkolem zjistit všeobecné vnímání či hodnocení autority z pohledu žáků, dále co především tvoří podle žáků autoritu učitele, který z vyučovacích a výchovných stylů autoritu učitele pozitivně ovlivní a jaký způsob nejčastěji preferují učitelé k udržení kázně ve třídě. Pro výsledek cíle praktické části práce je použito dotazníkové šetření. Otázky jsou směřovány k respondentům, tedy žákům střední odborné školy gastronomické a střední průmyslové školy nacházející se v Olomouckém kraji. Výsledkem průzkumného šetření bakalářské práce je zjištění, že pojem autorita je vnímána žáky jako respektování osoby. Žáci hodnotí pojem autorita za důležitý základ, a to především pro fungování v naší společnosti. Díky autoritě, je nastaven řád, pořádek a vede ke slušnosti. Autorita učitele je založena na odbornosti, chování, spravedlnosti a důslednosti. Učitel si může autoritu posílit vyučovacím i výchovným stylem, který je bohatý na znalosti, dovednosti a směřuje k pochopení a k rozvoji osobnosti žáků. Jako prostředek k udržení kázně by měli učitelé používat zajímavou výuku, která u žáků zvedne pozornost a napomáhá tak k udržení kázně ve vyučování.
|
|
|
Vnímání problematiky školní kázně na 2. stupni ZŠ z pohledu žáků a pedagogů
Cvejn Malá, Sabine ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku kázně a nekázně žáků na 2. stupni vybraných základních škol. Cílem práce je zjistit, jak na kázeň a nekázeň nahlížejí nejen samotní žáci, ale také jejich učitelé. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a je zde popsána kázeň z pohledu několika významných teorií. Práce se soustředí na rozdíl ve vnímání kázně a nekázně očima hlavních aktérů výchovně vzdělávacího procesu, na současné projevy nekázně a její příčiny. Praktická výzkumná část diplomové práce zachycuje výsledky výzkumu a popisuje rozdíly ve vnímání problematiky kázně učiteli a žáky 2. stupně vybraných základních škol. Pro tento kvalitativní výzkum jsem použila metodu polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovory se odehrávaly prezenčně na dvou základních školách - Roztoky u Prahy, Kralupy nad Vltavou. Další rozhovory byly získané distanční podobou skrze online rozhovory. Vzhledem k menšímu výzkumnému vzorku nelze výsledky zobecnit, ale mohou být začátkem rozsáhlejšího a dlouhodobějšího výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Osobnost žáka, osobnost učitele, motivace, kázeň, nekázeň, výchovné problémy, školní pravidla, autorita
|
|
|
Utváření autority učitele na 1. stupni základní školy
KYRIANOVÁ, Eva
Diplomová práce řeší problematiku utváření autority učitele. Jejím cílem je tuto problematiku hlouběji prozkoumat, odhalit příčiny oslabení autority, a zaměřit se také na možné dopady ztráty autority u učitelů vůči žákům. V teoretické části této práce jsou zachyceny nejdůležitější body týkající se pojmu autorita učitele, a také je zde nastíněna problematika kázně a klimatu ve třídě, které autorita učitele ovlivňuje. Dále se v teoretické části objevují pojmy osobnost učitele, která je pro autoritu učitele důležitá, a také motivace. V praktické části jsou prezentovány výsledky smíšeného výzkumného šetření. Pro kvantitativní část výzkumu je uplatněna metoda dotazníkového šetření, pro kvalitativní výzkumnou část je použita metoda rozhovoru. Obě metody byly určeny pro učitele 1. stupně základních škol. Informace získané z dotazníků jsou doplněny rozhovory. Výsledky ukazují, jak je autorita a její budování pro učitele důležitá, jakou mají učitelé zkušenost s kázní ve třídě, a jaké mají učitelé ve třídě klima.
|
|
|
Autorita učitelů na střední škole
Houserová, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na vnímání autority učitele pohledem žáků střední odborné školy. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je vymezení pojmu autorita, rozdělení typů autorit, porovnání autority na jednotlivých stupních škol. Snaží se popsat osobnost učitele a zaměřuje se na vztah žáků a učitelů středních škol. V teoretické části jsem provedla porovnání a analýzu teoretických poznatků z různých odborných zdrojů. Cílem praktické části je zjistit, jak žáci středních odborných škol vnímají pojem autorita ve středoškolském prostředí, co si pod ním představují. Jaké osobnosti pedagogů, jako nositelů autority preferují a jak k nim přistupují. Zaměřila jsem se také na pohled žáků, kterým nahlíží na vlastnosti pedagogů a na rozdílnost názorů z hlediska pohlaví. Na základě sběru dat z dotazníkového šetření, vyhodnocení a analyzování dat jsem se snažila navrhnout doporučení pro pedagogickou praxi. Výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku, jehož respondenty byli žáci středních odborných škol.
|
|
|
Dvojí pohled na autoritu učitele střední odborné školy
Charuzová, Květa
Bakalářská práce ‘‘Dvojí pohled na autoritu učitele střední odborné školy‘‘ zpracovává téma autority učitelů z pohledu učitelů a žáků. Cílem práce bylo tak zjistit, jak se dle žáků má chovat učitel, který chce, aby byl autoritou, a nastínit, jakými způsoby v současné době učitelé svou autoritu upevňují. Praktická část je zaměřena na obecný popis autority a pojmy s tím společné. Řeší vztah učitele a žáka, osobnost učitele a různé pojetí autority, nejen učitele. Praktická část zkoumá prostřednictvím dotazníkového šetření pohled žáků a učitelů středních odborných škol na autoritu pedagoga. Respondenty jsou žáci a učitelé Střední zahradnické školy v Rajhradě a Odborného učiliště ve Cvrčovicích. Jejich odpovědi slouží jako podklad pro zodpovězení výzkumných otázek.
|
|
| |
|
|
Vztah rodinného výchovného stylu a školní kázně žáků
VETÝŠKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá vztahem výchovného stylu a školní kázně u žáků druhého stupně základní školy. V teoretické části jsou představeny základní modely výchovných stylů, popsána základní teoretická východiska vztahující se ke kázni žáků a popsány změny ve výchově a kázní žáků s vývojem doby. Primárním cílem empirické části je zjistit, zda existují statisticky významné rozdíly ve školní kázni žáků ve vztahu k jejich výchovnému stylu v rodině. Dalším cílem je zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v ukázněnosti dívek a chlapců. V rámci výzkumného šetření, které má kvantitativní podobu, byly použity tři dotazníky, a to dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině, dotazník na měření školní kázně žáků a osobnostní dotazník BFI-10. Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině byl za účelem zvýšení validity administrován jak rodičům, tak dětem. Dotazník na měření školní kázně žáků byl administrován třídním učitelům daných žáků. Výzkumný vzorek tvoří 117 dětí (ze 4 základních škol), 206 rodičů (115 matek a 91 otců) a 13 učitelů. Výsledky výzkumu prokázaly ve škále ukázněnosti statisticky signifikantní rozdíl mezi emočním vztahem v rodině a ukázněností žáka ve škole. Mezi výchovným řízením v rodině a ukázněností žáka nebyl nalezen statisticky signifikantní rozdíl u žádné položky. Dále byl u nepřipravenosti na vyučování a narušování výuky objeven statisticky významný rozdíl v ukázněnosti mezi dívkami a chlapci, kdy bylo zjištěno, že dívky jsou ve zmíněných situacích ukázněnější než chlapci. Analýzou bylo dále odhaleno, že extraverze statisticky významně pozitivně koreluje se škálou ukázněnosti, přívětivost statisticky významně negativně koreluje se lhaním, svědomitost statisticky významně negativně koreluje s podváděním a otevřenost ke zkušenostem statisticky významně negativně koreluje se škálou ukázněnosti.
|
|
| |
|
|
Autorita učitele u žáků s lehkým mentálním postižením
Koželuhová, Aneta ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu autority učitele, konkrétně u žáků s lehkým mentálním postižením. Autorita je velmi mnohoznačný pojem, proto její význam nelze omezovat pouze na jednu definici, ale je na ni nutno nahlížet jako na proces, který se utváří a je utvářen v dlouhodobé interakci, v této práci, konkrétně mezi učiteli a žáky. V teoretické části se věnuji pojmu Autorita z historického i novodobého hlediska, také souvislostem autority s fenomény jakými jsou například média nebo kázeň. Krátce zmiňuji osobnost žáků s LMP a osobnost učitele. Pozornost je věnována také komunikaci s žáky, řešení problémů ve škole a vztahu učitel - žák. V praktické části za pomoci kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů mapuji tento jev. Aby bylo možné objektivně posoudit vnímání autority u žáků s LMP je nutností srovnání výsledků s žáky bez LMP se kterými jsou taktéž vedeny rozhovory. Praktické části předchází předvýzkum. Cílem práce je zjistit, které aspekty ovlivňují autoritu učitele u žáků s LMP a jak se autorita utváří. Konkrétně, čím si ji učitelé získávají. Výsledky výzkumného šetření mohou napomoci učitelům lépe se orientovat v problematice vnímání autority žáky s LMP a tedy jim poskytnout více informací o tom, jak k takovým dětem přistupovat, aby bylo zajištěno vyšší, kvalitnější a cílené...
|
|
|
Vztah školní nekázně k vybraným charakteristikám žáků
Remešová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou chování a kázně žáků na základních školách. Skládá se z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a všeobecnou problematikou kázně a nekázně z dostupné literatury. Empirická část je zaměřena na kvantitativní výzkum četnosti jednotlivých projevů školní nekázně, je zjišťováno, zda je školní nekázeň asociovaná s některou z vybraných charakteristik žáka, jako jsou typ školy, pohlaví, socioekonomická situace rodiny a vývoj četnosti projevů školní nekázně v jednotlivých třídách od šestého do devátého ročníku. Cílem práce je zjištění rozsahu nežádoucího chování ve vybraných školách. Jako výzkumná metoda je použita statistická analýza dat, technikou sběru jsou dotazníky. Výsledkem je souhrn nejčastěji se vyskytujícího neukázněného chování na druhém stupni sledovaných škol a jeho vyhodnocení v rámci vybraných charakteristik z pohledu sebehodnocení žáků. Sebehodnocení je porovnáno s hodnocením neukázněného chování z pohledu třídního kolektivu a posouzením návrhu chování hypotetické osoby. Klíčová slova Kázeň, školní kázeň, školní nekázeň, výzkum školní nekázně, sebehodnocení, ověřovací metody sebehodnocení.
|
host ::
RSS.