|
|
Efektivita celkového a lokálního aktivního zotavení po izometrickém výkonu flexorů prstů do vyčerpání
Sechterová, Hana ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Autor: Název: Cíle: Metody: Výsledky: Závěr: Bc. Hana Sechterová Efektivita celkového a lokálního aktivního zotavení po izometrickém výkonu flexorů prstů do vyčerpání Determinovat efekt lokálního a celkového aktivního zotavení na opakovaný izometrický výkon flexorů prstů do vyčerpání. Determinovat efekt celkové a lokální oxidační kapacity na stupeň zotavení flexorů prstů během dvou druhů aktivního zotavení. 7 mužů (věk 31,3 ± 8,3 let) a 6 žen (věk 30,7 ± 8,1 let) podstoupilo testy lokální a systémové oxidační kapacity a dále opakované izometrické kontrakce flexorů prstů do vyčerpání během 3 návštěv. Mezi testy do vyčerpání byl aplikován náhodně vylosovaný druh aktivního zotavení (zapojení velkých svalových skupin a izolované zapojení flexorů prstů). Výkon flexorů prstů do vyčerpání byl měřen v intermitentním testu (8 s kontrakce, 2 s relaxace). Systémová oxidační kapacita (VO2max) byla hodnocena s použitím maximální spotřeby kyslíku a ventilačního anaerobního prahu (VT2). Lokální oxidační kapacita svalu (T1/2) byla hodnocena s využitím infračervené spektroskopie. Pro zjištění vztahů mezi lokální a systémovou oxidační kapacitou a poklesem výkonů flexorů prstů během dvou druhů aktivního zotavení byl použit Pearsonův korelační koeficient. Rozdíl poklesu izometrického výkonu flexorů prstů do vyčerpání...
|
|
|
Efekt lokálního a komplexního aktivního zotavení na opakovaný izometrický výkon flexorů prstů
Krajčoviechová, Lucia ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Krupková, Dominika (oponent)
Název: Efekt lokálního a komplexního aktivního zotavení na opakovaný izometrický výkon flexorů prstů Cíle: Komparace efektu tří druhů aktivního zotavení na opakovaný izometrický výkon flexorů prstů Metody: Výzkumu se zúčastnilo 6 mužů (ve věku 32,5 ± 8,9) a 2 ženy (ve věku30 a 42), kteří podstoupili náhodně vylosované tři druhy aktivního zotavení (s izolovaným zapojením horních končetin - HK, s izolovaným zapojením dolních končetin - DK a se zapojením horních a dolních končetin - HDK) během tří návštěv s minimálně 48 hodinovou pauzou. Jejich výkon byl měřen za pomoci intermitentního zatížení do vyčerpání (8s zatížen/2spauza). Výsledky: Z výzkumu vyplynulo, že aktivní zotavení DK je výhodnější v porovnání s aktivním zotavením HK a HDK, když nám jde o opakovaný výkon flexorů prstů do vyčerpání. Aplikací zotavení DK poklesl čas druhého výkonu o ↓4,5 % a třetího výkonu o ↓15,7 % v porovnání s prvním výkonem. Zotavení HK mělo pokles u druhého výkonu o ↓10,3 % a u třetího 26,2 % v porovnání s prvním výkonem. Při zotavení HDK byl pokles druhého výkonu ↓18 % a třetího výkonu ↓24,7 % oproti prvnímu výkonu. Závěr: Zotavení se zapojením větších nezatěžovaných svalových skupin mezi opakovaným intermitentním výkonem izometrického charakteru je efektivnější, v porovnání se zotavením s izolovaným zapojením...
|
|
|
Vliv aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení
Čuda, Radek ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení Cíle: Cílem práce bylo zjistit, zda má aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení nějaký vliv na dynamiku změn srdeční frekvence, případně výkon v opakovaných sprintech, nebo míru subjektivně vnímaného úsilí. Metody: V práci byla použita metoda experimentu a analýzy. Experiment měl křížový design a zúčastnilo se ho 19 zdravých probandů. Experiment se skládal z běžeckého testu opakovaných člunkových běhů 4 x 2 min. (HIMS test), minutového intervalu zotavení pro aplikaci studeného podnětu na krk, opakovaných sprintů 10 x 20 m a dvouminutového intervalu zotavení pro aplikaci studeného podnětu na krk. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím MBD analýzy. Výsledky: Aplikace studeného podnětu na krk může způsobit pokles tepové frekvence a urychlit obnovu srdečního tepu po intermitentním běžeckém zatížení. Vliv na výkon se nepodařilo ověřit, kvůli malému množství získaných dat. Míra vnímaného úsilí je po chlazení krku stejná. Klíčová slova: chlazení krku, intermitentní zatížení, HIMS, HRR, MBD
|
|
|
Vliv doby zatížení a odpočinku na opakovaný výkon ve sportovním lezení
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Cílem práce bylo posoudit kontinuální a intermitentní zatížení na lezecký výkon při lezení do vyčerpání. Výzkumný soubor se skládal z 15 lezců, 11 mužů a 4 žen (24,1 ± 2,7 let, tělesná hmotnost 66,4 ± 9,8 kg, tělesná výška 173,1 ± 7,7 cm, SFmax 197,5 ± 3,7 tepů. min-1 ). Výkonnost lezců se pohybovala v rozmezí 7- až 9 RP dle stupnice obtížnosti UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben lezeckému testu, který se skládal ze tří cvičení kontinuálního a intermitentního charakteru. První intervalové cvičení zahrnovalo 30s lezení a 30s pasivního odpočinku. Ve druhém cvičení se objem zatížení i odpočinku zdvojnásobil a ve třetím se lezlo nepřerušovaně. Ve všech testech lezli probandi do vyčerpání. Rychlost pohybu byla vymezena 25 kroky .min-1 při negativním sklonu 135ž, respektive 120ž, v závislosti na aktuální výkonnosti lezců. Jednotlivá cvičení absolvovali minimálně s 24h rozestupem. Výsledky studie ukazují výrazné rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými cvičeními. Největší výkon (počet kroků 165,5 ± 45,4; doba lezení 6:22 ± 1:44) byl zaznamenán v intervalovém cvičení 1, střídáním 30s lezení s 30s odpočinkem. Horší výkon (počet kroků 135,6 ± 80,6; doba lezení 5:08 ± 3:02) vykazuje intervalové cvičení 2 při 60s lezení a 60s odpočinku. Nejslabší výkon (počet kroků 53,7 ±...
|
host ::
RSS.