Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení
Čuda, Radek ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení Cíle: Cílem práce bylo zjistit, zda má aplikace studeného podnětu na krk při intermitentním zatížení nějaký vliv na dynamiku změn srdeční frekvence, případně výkon v opakovaných sprintech, nebo míru subjektivně vnímaného úsilí. Metody: V práci byla použita metoda experimentu a analýzy. Experiment měl křížový design a zúčastnilo se ho 19 zdravých probandů. Experiment se skládal z běžeckého testu opakovaných člunkových běhů 4 x 2 min. (HIMS test), minutového intervalu zotavení pro aplikaci studeného podnětu na krk, opakovaných sprintů 10 x 20 m a dvouminutového intervalu zotavení pro aplikaci studeného podnětu na krk. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím MBD analýzy. Výsledky: Aplikace studeného podnětu na krk může způsobit pokles tepové frekvence a urychlit obnovu srdečního tepu po intermitentním běžeckém zatížení. Vliv na výkon se nepodařilo ověřit, kvůli malému množství získaných dat. Míra vnímaného úsilí je po chlazení krku stejná. Klíčová slova: chlazení krku, intermitentní zatížení, HIMS, HRR, MBD
Běžecká lokomoce v běžném a vodním prostředí
Čuda, Radek ; Vindušková, Jitka (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
BĚŽECKÁ LOKOMOCE V BĚŽNÉM A VODNÍM PROSTŘEDÍ Cíle: Nabídnout ucelený pohled na možnosti využití různých typů běhu ve vodě pro tréninkové účely. Shrnout podstatné rozdíly mezi během ve vodě a klasickým během z pohledu fyziologie a biomechaniky. Metody: Přehled dosavadních poznatků z literatury. Srovnávací analýza videozáznamů běhu v hluboké vodě a klasickém běhu pomalou a vysokou frekvencí. Předmětem analýzy byly změnyúhlů v kyčelním (flexe a extenze), kolenním (flexe) a loketním (flexe) kloubu, předklon trupu a délka kroku. Výsledky: Při běhu nízkou frekvencí dochází ve vodě k vetší flexi v kolenním (o 41,2ř) i kyčelním kloubu (o 26,7ř), většímu předklonu trupu (o 6,8ř) a je kratší krok (o 1,61m). Při běhu vysokou frekvencí je ve vodě větší flexe v kolenním kloubu (o 32,9ř), větší předklon trupu (o 9,3ř) a kratší krok (o 1,71m). Při nízké frekvenci byly změny mezi podmínkami u všech subjektů podobnější než při vysoké frekvenci. Při porovnání běhu ve vodě nízkou a vysokou frekvencí byl náklon trupu větší u vysoké frekvence (o 9,6ř) Ostatní výsledky nebyly jednoznačné. Klíčová slova: běh ve vodě, fyziologie, biomechanika

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.