|
|
Zásah do tělesné integrity
Kostková, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
1 Zásah do tělesné integrity Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásahem do tělesné integrity člověka, přičemž se soustřeďuje zejména na zásahy do tělesné integrity při poskytování zdravotních služeb. Hlavním cílem předložené diplomové práce je teoreticky analyzovat problematiku zásahů do tělesné integrity ve světle současné české právní úpravy a relevantních závěrů soudní praxe českých i evropských soudů. Dílčím cílem je poté vysvětlit základní teoretické pojmy, představit prameny práva v oblasti zásahů do integrity a poskytnout možné řešení de lege ferenda pro praktický problém unesení důkazního břemene žalovaného poskytovatele zdravotních služeb. Práce je členěna na šest částí. V první části je pozornost zaměřena obecně na integritu člověka a její ochranu. Konkrétně se zabývá všeobecným osobnostním právem, ústavněprávními aspekty a obecnými zásady ochrany práva na integritu. Druhá část vymezuje základní teoretické pojmy, které budou v kontextu celé práce hojně využívány, a to pojem zásahu do integrity, pojem pacienta, lékaře a jejich vzájemný vztah. Třetí část představí mezinárodní, evropské a české prameny právní úpravy v oblasti zásahů do tělesné integrity a s ním souvisejícími instituty. Čtvrtá a nejrozsáhlejší část práce se věnuje rozboru jednotlivých právních důvodů opravňujících zasáhnout do...
|
|
|
Informovaný souhlas pacienta
Luksch, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
, IRUPR VR KO V S FLH Abstrakt 7DWR SUiFH VH ]DE Yi L IRUPRYD P VRXKODVHP SDFLH WD ] SUiY tKR D SUDNWLFNpKR hlediska. Informovaný souhlas je právním důvodem, který legitimizuje zásah do osobnostních práv pacienta, který završuje proces komunikace mezi poskytovatelem zdravotních služeb a SDFLH WHP 7ento partnerský model se začal rozvíjet od 90. let 20. století, předtím převládal model paternalistický. Právní úprava informovaného souhlasu je primárně obsažena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně a v zákoně č. 373/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). &tOHP SUiFH E OR D DO ]RYDW SUiY t SUDYX L IRUPRYD pKR VRXKODVX D ]NRXPDW MHKR uplatňování v praxi. Na úvod se práce zabývá vývojem vztahu mezi lékařem a pacientem s důrazem na informovaný souhlas a právními předpisy, které tuto problematiku upravují. Dále se práce detailněji zabývá samotným informovaným souhlasem, kdy se podrobněji věnuji jeho právní povaze včetně konkrétních požadavků na náležitosti souhlasu. V neposlední řadě práce SRMHG iYi o právní úpravě informovaného souhlasu ve skandinávských zemích a závěr práce obsahuje praktickou část, která analyzuje současný stav v SUD[L D GiOH SRXND]XMH D HGRVWDWN SUiY t SUDY Ndy jsou navrženy i případně změny GH OHJH IHUH GD Klíčová slova: Informovaný...
|
|
|
Právní aspekty a specifika odmítnutí zdravotních služeb pacientem
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Cílem této rigorózní práce je představení základních aspektů souvisejících s odmítnutím zdravotních služeb pacientem. Práce se zabývá odmítnutím zdravotních služeb pacientem v souvislosti s aktuálně navrženými léčebnými postupy v přítomnosti, ale i odmítnutím zdravotních služeb do budoucna ve formě tzv. dříve vyslovených přání. V rámci rigorózní práce je poukazováno na některá úskalí, která mohou v případě odmítání zdravotních služeb pacientem vyvstat a rovněž jsou navržena východiska, jak v takových situacích postupovat, aby byla co nejvíce šetřena práva pacienta, ale současně aby se poskytovatel zdravotních služeb nevystavoval občanskoprávní či snad dokonce trestněprávní odpovědnosti. V rámci kapitoly první je představen pojem informovaného souhlasu a podmínky udělení informovaného souhlasu. Zaměřuji se rovněž na způsobilost pacienta informovaný souhlas udělit. Zhodnocení a rozbor těchto kritérií se totiž obdobně uplatní i pro platné a účinné vyslovení informovaného nesouhlasu. Z tohoto důvodu se v případě informovaného souhlasu a nesouhlasu jedná o velmi úzce související otázky. Druhá kapitola je věnována informovanému nesouhlasu, vymezení formy informovaného nesouhlasu a představením případů, kdy pacient nemůže informovaný nesouhlas platně udělit. Ve třetí kapitole se zabývám dříve vyslovenými...
|
|
|
Sterilizace romských žen v Československu v 60. až 80. letech v sociálních souvislostech
MEZEROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá sterilizací romských žen v 60. až 80. letech v Československu v sociálních souvislostech. Cílem této práce je zmapovat fenomén sterilizace romských žen v 60. až 80. letech 20. století. Práce bude příspěvkem k diskusi o ne-samozřejmosti lidských práv v totalitně řízených společnostech a v budoucnu může být využita ke komparaci analogického porušování lidských práv v jiných evropských zemích nebo v jiných kulturních okruzích. Zároveň je příspěvkem do diskuze o vztahu majoritních společností rozvinutých evropských zemí k Romům nebo obecně jiným etnikům, která se s obtížemi přizpůsobují tlaku majoritní společnosti. Zároveň se práce týká lékařské etiky, tzv. biomoci a medikalizace společnosti, tedy vysoce aktuálních otázek. Pro pochopení problematiky jsem nastínila vývoj eugeniky a její vliv na sterilizaci romských žen. Práce představuje medicínské i právní hledisko. Dále se zabývá postojem socialistické společnosti k Romům. Pojednává o důsledcích omezení plodnosti na dotyčné ženy z různých aspektů. Jedná se o výzkumnou teoretickou práci, je zde aplikována historická metoda, zejména analýza literárních pramenů. V práci jsou použity zejména česko-jazyčné, ale i anglicko-jazyčné zdroje. Práce se pokouší zodpovědět následující výzkumné otázky: 1.Co předcházelo myšlence omezení plodnosti romských žen? 2. Měla eugenika vliv na sterilizace romských žen? 3. Jak se stavěla socialistická společnost k přílivu Romů? Jak zvažovala možnosti jejich akulturace a omezení plodnosti? 3. Jaké důsledky mělo omezení plodnosti romských žen z hlediska sociálního, psychického a fyzického?
|
|
|
Komparace přístupu České a Slovenské republiky k nucené sterilizaci romských žen
Slaninová, Lucie ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce je komparativní dvoupřípadovou metodou zabývající se porovnáním přístupu České a Slovenské republiky k nezákonným sterilizacím romských žen, jež na jejich území probíhaly po několik dekád. Sterilizace je lékařský zákrok znemožňující reprodukci člověka a praxe vykonávání sterilizací romským ženám byla zavedena v období sedmdesátých let v Československu. Důvody plynuly již z minulosti, a to že i přes několik století snah o asimilaci panovaly a stále panují rozdíly mezi majoritní společností a romským etnikem. Sterilizace je eugenický nástroj sloužící ke kontrole reprodukce obyvatelstva a kvalitě populace. Jedná se však o porušení lidských práv, když je člověku omezeno právo na rozmnožování. Proto musely obě republiky přijmout opatření k nápravě praxe výkonu sterilizací. Politika sterilizací byla dlouho zamlčována, avšak na začátku tohoto tisíciletí začalo docházet ke stížnostem a angažovanosti obětí nezákonných sterilizací s požadavky na odškodnění. Státní orgány obou republik tedy začaly jednat. Nejprve probíhalo vyšetřování na Slovensku, které započalo v roce 2003, o dva roky později bylo vydáno stanovisko českého Veřejného ochránce práv. Také mezinárodní a neziskové organizace začaly vytvářet tlak na obě vlády s cílem ukončení a nápravy praxe nezákonných sterilizací. Oběti začaly...
|
|
|
Informovaný souhlas (srovnávací studie)
Franta, Jakub ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Informovaný souhlas patří mezi nejvíce diskutovaná témata zdravotnického práva. Předkládaná diplomová práce se snaží k této diskuzi přispět formou srovnávací studie české právní úpravy s právní úpravou kanadského common law, zaměřené na základní otázky dané problematiky. Práce je členěna na šest částí. První z nich se věnuje poučení a souhlasu s léčbou v pojetí paternalistického a partnerského modelu vztahu lékaře a pacienta. Druhá část práce poskytuje přehled relevantních českých i kanadských právních pramenů a zároveň jsou touto cestou představeny klíčové milníky ve vývoji informovaného souhlasu v obou zemích. Třetí část práce rozebírá pojem informovaného souhlasu. Ve čtvrté části práce je pozornost zaměřena na poučení - na jeho obsah a rozsah, formu a další související aspekty. Pátá část práce se zabývá samotným souhlasem - jeho náležitostmi, odvoláním souhlasu a také odmítnutím souhlas poskytnout. Konečně šestá část práce se věnuje specifické úpravě vážící se k nezletilým pacientům. Lze jednoznačně konstatovat, že v základních rysech informovaného souhlasu se zkoumané právní úpravy spíše shodují. Rozdíly jsou patrné až při rozboru detailních aspektů a často se jedná o otázky techničtějšího rázu (např. stanovení okruhu osob informovaných namísto či vedle pacienta). Výjimečně je ale možné nalézt...
|
|
|
Vztah lékař - pacient
Šimečková, Irma ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Téma vztah lékař - pacient je natolik široké, že tato práce nemůže zdaleka obsáhnout všechny jeho aspekty. Cílem bylo zejména vystihnout nejzákladnější instituty vztahu lékaře a pacienta, a to ve světle přelomového období před nástupem reformy zdravotnictví. Historický vývoj zdravotnického práva v České republice je shrnut hned v první kapitole práce, jejímž cílem bylo převážně vyjádřit složitou úlohu postkomunistických zemí v souvislosti s jejich snahou zařadit se do moderního systému, v té době pro zbytek Evropy naprosto přirozeného. Druhá kapitola obsahuje výčet základních prvků ovládajících vztah mezi lékařem a pacientem včetně definice velmi významného pojmu lege artis, jehož vysvětlení je nezbytnou součástí každé publikace zabývající se zdravotnickým právem. Kapitola poskytuje komplexní pohled na instituty, které jsou pak z velké části podrobněji rozebrány v dalších kapitolách. Následující tři kapitoly se zabývají problematikou informovaného souhlasu, povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a nakládání se zdravotnickou dokumentací. Informovaný souhlas je stěžejním institutem zdravotnického práva a nejdůležitějším prvkem vztahu mezi lékařem a pacientem. V poslední době vychází množství publikací zabývajících se velmi podrobně informovaným souhlasem, poskytujících tolik informací, že...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost a činnost lékaře
Strnad, Jan ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Odpovědnost lékaře v trestním právu a okolnosti za kterých je možno provádět lékařské zákroky bez hrozby postihu je téma, které bylo, je a bude stále aktuální. Jedná se o složitý komplex problémů, jež zahrnuje aspekty morální, lékařské a právní. Svou diplomovou práci jsem zaměřil na činnost lékaře a jejího právního ukotvení v trestním právu. Jejím cílem je zpracovat problematiku výkonu lékařského povolání a okolností vylučujících protiprávnost z pohledu právní úpravy v České republice. Práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola obsahuje úvod do problematiky a důvody, které mne vedly k výběru tématu práce. Druhá kapitola se věnuje trestní odpovědnosti obecně a je rozdělena na dvě části. První obsahuje obecné podmínky, které jsou třeba k trestní odpovědnosti lékaře - objekt trestného činu, subjekt, subjektivní a objektivní stránku. V druhé části jsou typické a nejběžnější možné trestné činy, kterých se může lékař při výkonu svého povolání dopustit. Třetí a nejobsáhlejší kapitole se již text zaměřuje na popis jednotlivých okolností vylučujících protiprávnost. Kapitola je rozdělena na čtyři části. Nejdříve se věnuji nutné obraně a oprávněnému použití zbraně, které nejsou příliš v medicínském prostředí běžné. Poté se zaměřuji na přípustné riziko a rozebírám pojem lege artis, což je povinnost...
|
|
|
Problematika náboru pacientů do klinických hodnocení
Hrubá, Dagmar ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou náboru pacientů do klinických hodnocení. Jde o problematiku aktuální a palčivou, která není dostatečně zakotvena ve způsobech uvažování lékařů a pacientů a v jejich způsobu komunikace a vůbec v tradičním vztahu lékař pacient, který je dosud zatížen post-socialistickým paternalismem. Formální rámec, etická pravidla hry jsou relativně nová a jejich uplatnění přináší všem účastníkům řadu dilemat, jak v konkrétním případě jednat. Volba tématu a zejména způsobu jeho uchopení je motivována i tím, že není ještě příliš odborně zpracováno či publikováno. Teoretická část práce definuje klinický výzkum a jeho fáze, seznamuje se základní terminologií vztahující se ke klinickému výzkumu a dokumenty, které s realizací klinického výzkumu úzce souvisí. Zabývá se také etickými otázkami klinického výzkumu a podrobně se věnuje problematice informovaného souhlasu, stěžejnímu dokumentu, který je nutný pro vstup pacienta do klinické studie. V neposlední řadě je jedna kapitola teoretické části věnována problematice zdravotní gramotnosti, neboť její úroveň u účastníků (pacientů) klinického výzkumu je významná pro pochopení významu celého procesu klinického výzkumu a rozhodování o účasti. Empirická část práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří rozhovory s lékaři. Díky rozhovorům...
|
|
|
Smlouva o péči o zdraví podle NOZ
Bláha, Pavel ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
1 Abstrakt Smlouva o péči o zdraví v OZ Předmětem této diplomové práce je nový smluvní typ, zavedený do české soukromoprávní úpravy občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014, smlouva o péči o zdraví. Zakotvením tohoto zvláštního smluvního typu se zákonodárce přiklonil k názorové skupině, která již před účinností nové soukromoprávní úpravy zastávala názor, že péče o zdraví je poskytována na smluvním základě. Tato práce se zabývá samotným pojetím péče o zdraví zvoleným českým zákonodárcem a jeho porovnáním s chápáním tohoto institutu v právních úpravách, které při tvorbě ustanovení o péči o zdraví posloužily jako inspirace. První část této práce pojednává o samotné úpravě pojmu péče o zdraví. Pro ucelenější pohled na tuto problematiku se kromě samotného vymezení tohoto smluvního typu v občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 věnuje i pojetí tohoto institutu v dalších státech především kontinentální Evropy. Nastíněna jsou přitom nejen řešení, ze kterých česká úprava vychází nebo která se jí svým pojetím podobají, ale i další některými státy využívané způsoby úpravy vztahu poskytovatele péče a ošetřovaného. Pro úplnost je poté pojednáno i o chápání tohoto vztahu v České republice před přijetím nové soukromoprávní úpravy. Samotné jádro práce se věnuje jednotlivým prvkům smlouvy o péči o zdraví. V této části...
|
host ::
RSS.