|
|
Alternativní pohony automobilů
Filip, Vojtěch ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je analýza aktuálně používaných alternativních pohonů automobilů, jejich srovnání se současnými zážehovými a vznětovými spalovacími motory. Seznámení s technickým řešením jednotlivých pohonů a jejich kategorizace do několika základních skupin, podle charakteristických klíčových rysů. Dále obsahuje bližší seznámení s nejdůležitějšími komponenty automobilů, vyžívajících tyto alternativní pohony a současně jejich přednostmi ale také nedostatky, které nyní brzdí rozšíření těchto pohonů, z hlediska ekonomického i technického.
|
|
|
Moderní hybridní pohony osobních vozidel
Švoma, Jan ; Blaťák, Ondřej (oponent) ; Vančura, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou současných hybridních pohonů v osobních automobilech. Práce obsahuje kategorizaci hybridních pohonů podle konstrukce a využití. Zabývá se také rozborem jednotlivých komponent a popisuje vhodnost jejich použití v různých situacích. Dále je zaměřena na aktuální nabídku hybridních vozidel a možnosti dalšího vývoje. V závěru jsou zhodnocena ekonomická hlediska a vyhlídky pro použití těchto systémů v budoucnu.
|
|
|
Vývoj vnitrodruhové diverzity invazního patogenu olší Phytophthora ×alni
Pecka, Štěpán ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedlářová, Michaela (oponent)
Phytophthora alni s. l. (plíseň olšová, Peronosporomycetes: Stramenopila) je invazní patogen způsobující fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší. Z Evropy je znám od 90. let, z ČR od roku 2001. V rámci druhového komplexu P. alni s. l. jsou známy tři druhy. V Evropě v současnosti nejrozšířenější triploidní Phytophthora ×alni (Phytophthora alni subsp. alni) vznikl hybridizací mezi druhými dvěma taxony. Analýzou mikrosatelitů byly v předchozích pracích objeveny desítky genotypů, kterým však dominoval genotyp jediný (Pxa-1) a většina ostatních genotypů z něj byla odvozená. Tyto práce se však rozcházely v tom, jestli zastoupení tohoto genotypu v čase narůstá, či klesá ve prospěch jiných genotypů. Tato diplomová práce porovnává změny populace P. ×alni v povodí Vltavy za posledních čtrnáct let, během kterých došlo na mnohých lokalitách k výraznému úbytku dostupných hostitelů tohoto patogenu. Pro určení multilokusových genotypů bylo využito 10 mikrosatelitů. Mezi 94 izoláty P. ×alni spolehlivě určenými na úroveň genotypu bylo 23 různých genotypů. Žádný z těchto genotypů, kromě dominantního, však nebyl nalezen na stejných lokalitách opakovaně. Byl patrný nárůst zastoupení dominantního genotypu (z 63 % na 86 %). Většina ostatních genotypů byla jen mírně odlišná od Pxa-1 (nejčastěji ztrátou heterozygozity)....
|
|
|
Vnímání komercionalizace organizací občanské společnosti perspektivou vedoucích pracovníků v oblasti péče o seniory v ČR
Čechurová, Helena ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu komercionalizace organizací občanské společnosti (OOS). Konkrétně se zaměřuje na oblast institucionálních podmínek, které vedou OOS ke komercionalizaci, a rovněž tak oblast vztahů mezi OOS a komerčním sektorem v kontextu komercionalizace. Cílem diplomové práce je porozumět perspektivě vedoucích pracovníků zastupující organizace působící v oblasti poskytující péči seniorům v ČR se zaměřením na zmíněné institucionální podmínky a vztahy. Výsledky realizovaného výzkumu získané prostřednictvím narativních a polostrukturovaných rozhovorů se 7 vybranými vedoucími pracovníky v oblasti péče o seniory v ČR ukazují, že aktéři institucionální podmínky vnímají jako neférové a nesmyslné; nejednotné a zastaralé. Zkoumání vztahové roviny mezi OOS a komerčním sektorem přineslo vytvoření typologie vztahů vyskytující se v komercionalizovaných OOS. Jakožto pilíře pro vytvoření vztahů mezi OOS a komerčním sektorem byly identifikované 3 základy postavené na potřebě, reputaci a krizi. Každý ze základů v sobě ukrývá jednotlivé povahy vztahů objevující se v komercionalizovaných OOS reflektované vedoucími pracovníky OOS. Klíčová slova: komercionalizace, hybridizace, organizace občanské společnosti, občanský sektor, sektorová specifika, mezisektorové vztahy, organizační teorie, organizační...
|
|
|
Evoluce rodu Malus se zvláštním přihlédnutím k ochraně starých odrůd jabloní
Polcar, Václav ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Následující práce se zabývá rodem Malus z hlediska významné diverzity, kterou tento rod představuje. Jsou zde shrnuty základní poznatky o taxonomické pozici a světových vývojových centrech rodu. V části práce byly též pojednány reprodukční mechanismy podílející se zde na vzniku diverzity. Speciální důraz je pak kladen na druh Malus domestica, jeho vývoj a hybridní původ. V tomto kontextu jsou představeny staré odrůdy jabloní, jejich význam a pomologicky významné oblasti Česka. Nedílnou součástí této práce je též část věnující se ochraně starých odrůd, jejím limitům i možnostem. Ochrana starých odrůd je zde též kladena do souvislosti s ochranou extenzivního sadu jako významného agroekosystému. Z dostupných dat je závěrem porovnán podíl pěstovaných lokálních odrůd v rámci Česka.
|
|
|
Hybridizace jako zdroj ohrožení Urtica kioviensis
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Hybridizace může mít na původní taxony negativní vliv, který představuje riziko pro biodiverzitu rostlin. Urtica kioviensis (kopřiva lužní, 2x) je vzácný druh kopřivy, který roste ve smíšených populacích společně s dvěma cytotypy (2x a 4x) blízce příbuzného taxonu Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). V minulosti již byla popsána přítomnost hybridů. Hybridizace byla studována na lokalitách v Česku (PR Plačkův les a říčka Šatava, NPR Ranšpurk), na Slovensku (PR Jurský Šúr) a v Maďarsku (Kóny, Fehér-tó). Tyto taxony a jejich hybridi byli studováni pomocí průtokové cytometrie a morfometrické analýzy. Obě metody přinesly důkazy o probíhající hybridizaci. Spojitý "pattern" na diploidní úrovni naznačuje homoploidní hybridizaci a následnou introgresi postihující zejména U. kioviensis. Možnost zpětného křížení na diploidní úrovni potvrdila i analýzy fertility, resp. barvitelnosti, pylu. Byli detekováni i triploidní jedinci, kteří vykazují drobné rozdíly v relativních velikostech genomů a různá postavení vůči rodičovským taxonům v morfometrických analýzách. Na základě těchto výsledků není možné spolehlivě určit jejich původ. K heteroploidní hybridizaci pravděpodobně dochází, ale její přítomnost nelze jednoznačně potvrdit či vyloučit. Hybridi jsou běžní ve smíšených populacích U. kioviensis a představují riziko...
|
|
|
Mechanismy speciace a role reinforcementu u savců
Horký, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Speciace, tedy proces vzniku nových druhů, zahrnuje rozmanitou škálu mikroevolučních mechanismů, působících současně a vedoucích ke graduální tvorbě reprodukčních bariér mezi populacemi. Studium speciace se od svých počátků kolem poloviny devatenáctého století razantně posunulo s rozvíjejícími se analytickými metodami a novými daty získanými z nich, která umožňují pozorovat předem neviditelné patrnosti a tvorbu nových hypotéz. Tato práce se zaměřuje na představení současného chápání konceptů a mechanismů ve speciaci, od klasických počátků po moderní výzkum, se zaměřením na mechanismy nejvíce blízké savcům. Prodiskutovány jsou prostorové režimy speciace spolu s jejich moderním pojetím, dále prezygotické a postzygotické izolační mechanismy a nakonec posuny znaků přispívající ke speciaci, včetně mechanismu reprodukčního posunu znaků, jenž se nazývá reinforcement. Práce klade velký důraz na téma maladaptivní a adaptivní hybridizace a jejich úloze ve speciaci, které spolu s reinforcementem a rozvojem genomických metod tato rešerše identifikovala jako aktuální rozvíjející se pomezí studia tohoto fenoménu. Klíčová slova: reprodukčně izolační mechanismy, mikroevoluce, posun znaků, hybridizace, reinforcement, speciace
|
|
|
Mechanisms of reproductive isolation between two hybridizing passerine species, the common nightingale and the thrush nightingale
Poignet, Manon ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
v - ABSTRACT (in Czech) - Stěžejním krokem při vzniku nových druhů je evoluce reprodukčně izolačních mechanismů oddělujících genofondy nově vznikajících druhů. O molekulární, fyziologické a genetické podstatě reprodukční izolace víme i přes rostoucí počet studií stále málo. Na příkladu dvou přirozeně hybridizujících druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia), jsme zkoumali různé mechanismy reprodukční izolace se zaměřením na postkopulační prezygotické a postzygotické izolační mechanismy. Tyto dva druhy slavíků se oddělily před ~1,8 miliony lety a v současnosti se kříží v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropou. V rámci této dizertační práce jsme analyzovali genetické složení sekundární kontaktní zóny a ukázali, že v hybridní zóně jsou dominantní rodičovské formy, zatímco F1 hybridů (3,4 %) a časných zpětných kříženců (3,1 %) se zde vyskytuje málo a F2 hybridi úplně chybí. To naznačuje silnou, ale neúplnou reprodukční izolaci. F1 hybridní jedinci byli čtyřikrát častější z jednoho směru křížení než z druhého, což indikuje asymetrickou hybridizaci. Dále jsme ukázali velké mezidruhové rozdíly v morfologii spermií. Spermie slavíka obecného měly delší a širší střední část a bičík, zatímco spermie slavíka tmavého měly větší akrozom. Tyto...
|
|
|
Určování říčních populací lakušníku štítnatého (\kur{Ranunculus peltatus)}
DOLEJŠEK, Vojtěch
V některých jihočeských řekách byly objeveny hybridogenní populace lakušníku štítnatého (Ranunculus peltatus). Tyto populace jsou morfologicky podobné rodičovskému lakušníků štítnatému a někdy je těžké je od něj odlišit. Hybridogenní populace nejsou odlišitelné průtokovou cytometrii, odliší se sekvenováním. V této práci jsem se pokoušel zjistit, zda mohou být zmíněné hybridogenní populace jednoznačně odlišeny na základě morfologie od rodičovského druh lakušníku štítnatého.
|
|
|
Vznik a udržování cytotypů s lichou ploidní úrovní v heteroploidním systému a jejich příspěvek k heteroploidnímu toku genů u vytrvalých invazních druhů
Dýbová, Markéta ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Polyploidie je jedním z klíčových faktorů v evoluci cévnatých rostlin. Polyploidní cytotypy jsou od svých diploidních protějšků většinou reprodukčně izolované, existuje však možnost výměny genů mezi různými ploidiemi/druhy prostřednictvím heteroploidního toku genů. Tato výměna může být zprostředkována pomocí lichých a aneuploidních cytotypů, které se vyvinuly hybridizací, ale také de novo, fúzí redukovaných a neredukovaných gamet. Primárním zaměřením práce je zhodnotit poznatky o vzniku lichých cytotypů v heteroploidních systémech a zhodnotit jejich příspěvek k výměně genů mezi danými ploidiemi. Zvláštní důraz je kladen na tok genů mezi vyššími úrovněmi ploidie v komplexech vytrvalých invazních druhů, mechanismy umožňující jejich udržení v populaci a důsledky jejich dlouhodobého přetrvávání mezi ploidními (druhovými) hybridizacemi na jejich invazní potenciál. Klíčová slova: lichá ploidní úroveň, invazní rostliny, hybridizace, životní formy
|
host ::
RSS.