|
|
Detekce biogenních aminů u konzervovaných výrobků z ryb
Zátopková, Tereza
Cílem mé práce bylo vypracovat literární rešerši na téma biogenních aminů a v laboratorní části detekovat obsah biogenních aminů v konzervovaných výrobcích z ryb. Pro stanovení byly vybrány vzorky 4 druhů ryb: makrela obecná (Scomber scombrus), tuňák obecný (Thunnus thynnus), sardinka obecná (Sardina pilchardus) a treska obecná (Gadus morhua). Pro stanovení sardinek byly použity dva vzorky, které se lišily nálevem, ve kterém byly konzervovány. Detekce biogenních aminů byla provedena pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s VIS detekcí. Stanoveny byly obsahy těchto konkrétních bio-genních aminů: histamin, tyramin, putrescin, kadaverin, spermin a spermidin. Nejvyšší kon-centrace biogenních byla stanovena ve vzorku tresčích jater, v tomto vzorku byl celkově nejvyšší obsah histaminu, putrescinu, kadaverinu a sperminu.
|
|
|
Vliv receptury a délky zrání na obsah biogenních aminů ve zrajících sýrech
Trusinová, Adéla
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (kadaverin, histamin, 2-fenylethylamin, tyramin a tryptamin) v závislosti na době zrání ve 3 variantách zrajících sýrů (kontrolní vzorek, vzorek s lakázou v těstě sýru, vzorek s lakázou na povrchu sýru). Dále se práce zaměřuje na vliv přidání lakázy do těsta a na povrch sýrů. Část teoretická je zaměřena na význam a výskyt biogenních aminů v potravinách včetně možných toxických účinků na organismus. Praktická část sledovala vliv doby zrání na obsah biogenních aminů ve 3 variantách téhož typu sýra v procesu zrání. Biogenní aminy byly stanoveny po derivatizaci s dansylchloridem metodou HPLC. Kvantitativně nejzastoupenějším biogenním aminem byl kadaverin, jenž dosahoval nejvyšší hodnoty koncentrace po 14 dnech zrání u sýru s lakázou na povrchu. Hodnota koncentrace byla 336 μg/100 g. Suma lakázy na povrchu vykazovala opačný trend (p ˂0,05) obsahu koncentrace v závislosti na době zrání oproti sýrům s lakázou v těstě. Koncentrace sumy biogenních aminů ve všech vzorcích sýrů s lakázou v těstě nejprve klesala, poté stoupala dle rovnice y = 556,03 -165,51x + 22,593x2 (R² = 0,4904; p = 0,14). Koncentrace sumy biogenních aminů u sýrů s lakázou na povrchu v závislosti na době zrání zprvu rostla a poté klesala podle rovnice y = 150,42 + 631,63x - 97,921x2 (R² = 0,1999; p = 0,57). Většina hodnot naměřených v této práci neodpovídá běžnému obsahu jednotlivých biogenních aminů v literatuře, což může být způsobeno nevhodným výběrem typu sýru pro stanovování biogenních aminů, dále nesprávným technologickým postupem při výrobě nebo faktem, že filtrace supernatantů byla velmi obtížná a zdlouhavá a s velkými ztrátami. Vliv lakáz na tvorbu biogenních aminů se nepodařilo jednoznačně prokázat z důvodu velké variability dat a málo referenčních hodnot, se kterými se dají naměřené hodnoty porovnat. Lakázy v potravinách jsou relativně nová problematika, která není dostatečně podložena odbornými zdroji a vyžaduje další zkoumání.
|
|
|
Význam nízkohistaminové diety při snížené hladině nebo funkci diaminooxidázy
Barcajová, Nikola ; Tkáčová, Judita (vedoucí práce) ; Mokrejšová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá účinky nízkohistaminové diety na dospělých pacientech se sníženou hladinou nebo funkcí enzymu diaminooxidázy (DAO). Vzhledem k tomu, že příznaky histaminové intolerance se často podobají alergické reakci, může být správná diagnóza problematická. Nejčastějším krokem ke zmírnění potíží je zahájení eliminační diety, kterou jsme pacientům navrhli v rámci výzkumu pro tuto bakalářskou práci. Výzkumnou hypotézou bylo, že u pacientů, kteří podstoupí eliminační dietu, dojde ke zlepšení příznaků histaminové intolerance. Výzkum byl proveden pomocí dotazníku, přičemž polovina respondentů byla rekrutována z alergologicko-imunologického centra a druhá polovina prostřednictvím sociálních sítí. Podmínkou bylo, aby pacienti měli hodnoty DAO <10 U/ml. Byly vybrány čtyři dospělé ženy, kterým byly poskytnuty potřebné materiály a instrukce, jimiž se měly během diety řídit. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje všechny dosavadní relevantní informace týkající se histaminové intolerance, diaminooxidázy a eliminační diety. Praktická část se zaměřuje na vyhodnocení výsledků eliminační diety. Výsledky ukazují, že u většiny pacientů, kteří dietu podstoupili, došlo ke zlepšení nebo úplnému vymizení příznaků HIT. Informace, které se během intervence dozvěděli,...
|
|
|
Stravování pacientů s histaminovou intolerancí a všeobecná znalost dané problematiky v ČR
VRÁNKOVÁ, Jana
Tématem práce je stravování pacientů s histaminovou intolerancí a všeobecná znalost dané problematiky v ČR. V teoretické části je popsána funkce histaminu v lidském těle, další kapitoly jsou již věnovány samotnému mechanismu histaminové intolerance, jejím klinickým projevům, diagnostice a léčbě. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo porovnání informovanosti o dané problematice mezi laickou a odbornou veřejností v ČR. Druhým cílem bylo zmapování informovanosti o dané problematice u pacientů s histaminovou intolerancí. Pro naplnění prvního cíle bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, za pomoci bodovaného dotazníku, který vyplnilo celkem 280 respondentů z řad laické i odborné veřejnosti. Pro dosažení druhého cíle byla zvolena kvalitativní metoda ve formě rozsáhlejšího dotazníku. Otázky byly věnovány klinickým projevům, diagnostice, léčbě a obecné informovanosti o histaminové intoleranci. Výzkumný soubor kvalitativního výzkumu tvořilo 20 respondentů zastupující pacienty s histaminovou intolerancí. V rámci kvalitativního výzkumu byly dále v programu Nutriservis analyzovány jídelníčky respondentů s histaminovou intolerancí. Z kvantitativního průzkumu srovnávající informovanost o problematice histaminové intolerance vyšla jako úspěšnější skupina odborné veřejnosti na základě celkového bodového zisku. Nejednalo se však o příliš významný bodový náskok v porovnání s druhou skupinou. V kvalitativním výzkumu byly nejzásadnější výsledky, shodující se i s odbornými studiemi z oblasti klinických projevů, kdy jako nejčastější vyšly gastrointestinální obtíže. Dále se potvrdila obtížnost diagnostiky HIT, kdy u 60 % respondentů trvalo roky, než byla HIT odhalena. Analýza jídelníčků prozradila významně nižší energetický příjem u pacientů dodržující striktní počáteční eliminační dietní opatření. Má práce může do určité míry zvýšit veřejné povědomí o histaminové intoleranci.
|
|
| |
|
|
Histaminová intolerance
Draberová, Hana ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu histaminové intolerance (HIT). HIT je primárně způsobena sníženou aktivitou enzymu diaminooxidázy (DAO), která odbourává histamin. Hromadění histaminu v lidském těle se může projevit širokou škálou příznaků. Mezi nejčastější příznaky patří především trávicí obtíže, kožní projevy a bolesti hlavy. Jelikož se příznaky HIT často podobají alergické reakci, může být stanovení správné diagnózy mnohdy obtížné. Pro zmírnění příznaků je pacientům HIT doporučena eliminační dieta, jejíž podstatou je vyřazení potravin, které mají potenciál zvyšovat hladinu histaminu v organismu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou shrnuty dosavadní poznatky o histaminové intoleranci a eliminační dietě. Praktická část je zaměřena na zmapování aktuální situace dospělých pacientů s diagnostikovanou HIT. Výzkumná data byla získána na základě dotazníkového šetření, které probíhalo v alergologické ambulanci a na sociálních sítích. Výzkumný soubor tvořilo sto padesát čtyři respondentů. Z dotazníků vyplynulo, že respondenti, kteří byli o HIT dostatečně informováni svým lékařem, jsou z hlediska informovanosti spokojenější než ti, kteří čerpají poznatky od jiných pacientů s HIT. Většina respondentů, kteří podstoupili eliminační dietu, zaznamenala...
|
|
| |
|
|
Obsah biogenních aminů v naturálních vínech
Kameníková, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá obsahem biogenních aminů v naturálních vínech. Porovnává výsledky senzorického hodnocení analyzovaných vzorků s výsledky chemické analýzy základních parametrů vína a s analýzou obsahu biogenních aminů. V literárním přehledu je popsána chemická struktura a toxikologie těchto látek, následně je podrobně vysvětlena biochemie procesů a podmínky, za kterých probíhají. Část přehledu se věnuje detekci biogenních aminů a nástrojům k tomu využívaných. Experimentální část uvádí použitý materiál a metody stanovení senzorických a chemických parametrů studovaných vzorků. Obě analýzy jsou mezi sebou porovnány a statisticky zpracovány. Výsledky ukazují, že biogenní aminy jsou tvořeny primárně bakteriemi mléčného kvašení a jsou obsaženy ve zvýšené míře ve vínech, u kterých proběhla spontánně malolaktická fermentace, tedy ve vínech naturálních. Na základě těchto závěrů práce navrhuje několik možných směrů budoucího výzkumu s potenciálem k redukci výskytu biogenních aminů ve víně.
|
|
|
Současné poznatky o histaminové intoleranci a významu eliminační diety
Krlínová, Michaela ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
Se vzrůstajícím zájmem o vlastní zdraví, a také v návaznosti na rozvoj výzkumu se před zhruba - histaminová intolerance. Její příznaky na sobě pociťují i zcela zdraví lidé a histaminy je možné najít ve zcela běžných potravinách. Proto jsou názory na její význam a přínos přesně stanovené eliminační diety mezi odbornou veřejností Zadaná bakalářská práce formou rešerše recentní literatury hodnotí dosavadní poznatky o závažnosti této nové nosologické jednotky, jejím výskytu a dopadu na zdraví člověka, stejně jako výskyt histaminů v potravinách. Práce diskutuje jak již známé závěry, tak také možnost příslušnou eliminační dietu dodržovat včetně jejího přínosu na zmí nění příznaků a zlepšení zdraví jedince histaminovou intolerancí postiženého.
|
|
|
Biogenní aminy v silážích
Jandeková, Nela
Biogenní aminy jsou nízkomolekulární dusíkaté látky, které vznikají působením mikroorganismů s dekarboxylázovou aktivitou. Takovéto mikroorganismy obsahují dekarboxylační enzymy, které katalyzují dekarboxylaci volných aminokyselin. Pro organismus jsou biogenní aminy nepostradatelné, protože zastávají mnoho důležitých funkcí např. růst buněk, regulace činnosti srdce atd. Ovšem při vyšších koncentracích ( > 100 mg/kg-1) může docházet k bolestem hlavy, hypotenzi, nevolnosti, závratím a skotu může docházet k laminitidám což jsou záněty paznehtní škáry. Cílem této práce bylo vytvořit ucelený přehled o vzniku, eliminaci a stanovení biogenních aminů v bílkovinných silážích. Vznik biogenních aminů je zapříčiněn zejména špatnými podmínkami silážování a skladování. Zkrmování takto znehodnocené siláže je pro skot zdravotně závadné a může docházet k přechodu biogenních aminů do živočišných produktů a tak ohrozit i konzumenty. Vznik biogenních aminů můžeme eliminovat dodržováním správných podmínek silážování a skladování a přidáním správných inokulantů. Stanovení biogenních aminů je poté prováděn chromatografickými metodami.
|
host ::
RSS.