|
|
Mebrane adaptor proteins in hematopoiesis and immune response
Pavliuchenko, Nataliia ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Membránové adaptorové proteiny jsou proteiny asociované s buněčnými membránami, které samy o sobě neslouží jako receptory. Místo toho šíří nebo modifikují signály těchto receptorů tím, že váží další signální a regulační proteiny a organizují je do supramolekulárních komplexů. V této práci jsem se snažila popsat vybrané membránové adaptorové proteiny a jejich roli v zánětu a regulaci krvetvorby na myších modelech pomocí přístupu reverzní genetiky. Hlavní část práce byla zaměřena na roli membránového adaptorového proteinu PSTPIP2 v potlačování zánětu. Mutace v genu Pstpip2 způsobující ztrátu proteinu PSTPIP2 vedou u myší k rozvoji autoinflamatorního onemocnění chronické multifokální osteomyelitidy charakterizované sterilními zánětlivými lézemi v kostech a přilehlých měkkých tkáních. Tyto myši představují model lidského autoinflamatorního onemocnění chronické rekurentní multifokální osteomyelitidy. Na molekulární úrovni vykazují neutrofily při absenci PSTPIP2 patologickou hyperaktivitu drah regulujících produkci IL-1β a reaktivních kyslíkatých sloučenin (ROS), které se podílejí na etiologii onemocnění. PSTPIP2 interaguje s několika regulátory signalizace zahrnujícími protein tyrozin fosfatázy rodiny PEST (PEST-PTP) a inositol 5'-fosfatázu SHIP1. Předpokládali jsme, že tito vazební partneři hrají...
|
|
|
Molekulární mechanismy sterilního zánětu v poškozené krvetvorné tkáni
Čiháková, Zuzana ; Faltusová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bačová, Barbora (oponent)
Krvetvorná tkáň je sídlem hematopoetických kmenových buněk (HSCs), které nepřetržitě tvoří všechny krvetvorné a imunitní buňky. Tkáňové poškození, či buněčný stres mohou vést ke vzniku sterilního zánětu. V odpovědi na působení sterilního zánětu HSCs proliferují a přechází na nouzovou krvetvorbu. Pokud je krvetvorná tkáň dlouhodobě vystavena zánětlivým signálům, dochází ke zvýšené diferenciaci na úkor sebeobnovy HSCs, poškození DNA a genetické nestabilitě, což může to vést k buněčné smrti, trvalému poškození kostní dřeně a poruchám krvetvorby.
|
|
|
Výzkum epigenetických aspektů kmenových buněk krvetvorby a spermatogeneze.
Hybešová, Michaela ; Pimková, Kristýna (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent)
Diferenciace kmenových buněk je řízená koordinovanou regulací genové transkripce. Jedním z regulačních faktorů je rozvolnění chromatinu a zpřístupnění DNA k transkripčním faktorům. Remodelace chromatinu je zajišťována remodelačními komplexy. ISWI chromatin remodelující ATPáza Smarca5 (S5) je významným faktorem remodelačních komplexů. Jedná se o vysoce konzervovaný chromatin-remodelační faktor, který se nachází v několika komplexech oligopodjednotek a tvoří zde katalytickou podjednotku. V těchto komplexech aktivně reguluje strukturu a přestavbu nukleozomu během replikace, oprav a transkripce DNA. Bylo zjištěno, že S5 je klíčový protein pro embryonální vývoj. Jeho nedostatek vede k poruchám krvetvorby a vývoji samčích pohlavních orgánů. V této práci jsme se zaměřili na roli S5 v hematopoéze a spermatogenezi. Pomocí myšího modelu s transgenní expresí S5, ko-imunoprecipitace a hmotnostní spektrometrie jsme identifikovali komplexy, v nichž se S5 nachází v hematopoetických orgánech a v buňkách v testes. Studovali jsme také fenotypové následky deficitu S5 v myších testes a zjistili, že vede k poruše vývoje spermií a samčí sterilitě. Pomocí transkriptomické a proteomické analýzy jsme identifikovali, některé molekulární programy, které by mohly k poruchám reprodukce vést. Naše práce naznačuje, že S5 je...
|
|
|
Poruchy kmenových buněk v myším modelu Diamondovy-Blackfanovy anémie
Holečková, Markéta ; Kokavec, Juraj (vedoucí práce) ; Valášek, Leoš (oponent)
Diamondova-Blackfanova anémie (DBA) je vzácné vrozené onemocnění kostní dřeně, které je charakterizováno poruchami ve vývoji erytrocytů a bývá doprovázena širokou škálou jiných defektů. Je způsobena mutací v některém z genů ribozomálních proteinů, ve čtvrtině všech případů se jedná o gen RPS19. Mechanismus vzniku patologie této nemoci není dosud přesně znám. Pro lepší porozumění vztahu genotypu a fenotypu u DBA byl vytvořen myší model s homozygotní mutací vysoce konzervovaného argininu 67 (Rps19R67Δ/R67Δ ). Myší model s touto mutací vykazuje mnoho fenotypových příznaků odpovídajících těm, kterými trpí pacienti s DBA. V této diplomové práci se zaměřujeme na charakterizaci hematopoetických a erytropoetických vlastností tohoto myšího modelu. Prokázali jsme, že myši trpí anémií a k poruchám erytropoézy dochází ve stádiu proerytroblastů. V hematopoéze jsme pozorovali změny již od stádia multipotentních progenitorů. Role proteinu p53 v patogenezi DBA je již dlouho známá. Pracovali jsme proto i s modelem Rps19R67Δ/R67Δ Trp53-/- , na kterém jsme pozorovali záchranu fenotypu. Erytropoéza ani hematopoéza nebyla u tohoto myšího modelu narušena. Pomocí transkriptomické analýzy jsme prokázali, že u Rps19R67Δ/R67Δ myší dochází ke zvýšené expresi několika genů, které jsou všechny součástí p53 signální dráhy,...
|
|
|
Role genu HOXA9 v leukemogenezi
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Evolučně konzervovaná rodina homeoboxových genů hraje důležitou roli ve vývoji anterior-posteriorní osy těla obratlovců. Významným způsobem také ovlivňuje vývoj krevních buněk neboli hematopoézu. Rozsáhlé výzkumy homeoboxových genů v oblasti hematopoézy přispěly k prokázání vlivu těchto genů rovněž v leukemogenezi. Vzhledem k tomu, že leukémie neboli maligní onemocnění krevních buněk je jednou z nejčastějších malignit v dětském věku, výzkum tohoto onemocnění se stal stěžejním pro řadu vědců. Do dnešní doby se však neprokázalo, které stádium maligní transformace homeoboxové geny ovlivňují. Dále se rovněž zkoumá, zdali je jejich význam v patogenezi klíčový, nebo mají-li pouze vedlejší efekt. Nejvíce prozkoumaný homeoboxový gen v leukemogenezi je gen HOXA9, u něhož byla prokázána korelace s prognózami pacientů u některých leukémií. V mnoha studiích byl popsán vliv HOXA9 na leukemickou transformaci buněk, z čehož lze usuzovat, že by tento gen mohl být slibným cílem budoucí leukemické terapie. Tato práce je zaměřena především na gen HOXA9 a jeho spojení s leukemickou transformací krevních buněk.
|
|
|
Role mikroRNA u lymfomů s důrazem na roli miR-155
Hušková, Hana ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou nekódující RNA, dlouhé 19-25 nukleotidů, které ovlivňují genovou expresi inhibicí translace nebo degradací cílové mRNA. Účastní se regulace důležitých buněčných procesů jako je proliferace, apoptosa a diferenciace. K deregulaci miRNA dochází u onemocnění krvetvorby. Velká pozornost je věnována zejména funkci miRNA v karcinogenezi. Tato práce poskytuje úvod k roli miRNA v normální krvetvorbě a shrnuje poznatky získané o roli miRNA u nádorů bílých krvinek, lymfomů. Důraz je kladen zejména na roli miRNA miR-155. Klíčová slova mikroRNA, krvetvorba, lymfomy, miR-155
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
|
|
Porovnání výsledků vyšetření krevního obrazu a diferenciálu leukocytů mezi jednotlivými analyzátory řady Sysmex
Opletalová, Monika ; Blažková, Hana (vedoucí práce) ; Bártů, Iva (oponent)
V bakalářské práci jsem se zaměřila na porovnání výsledků vyšetření krevních obrazů a diferenciálu leukocytů mezi jednotlivými analyzátory řady Sysmex. Přístroje XS - 1000i, XT - 4000i a XE - 5000 jsou automatické analyzátory pracující na principech průtokové fluorescenční cytometrie a impedančních metod za využití hydrodynamické fokusace. Tyto metody poskytují velmi přesnou a citlivou analýzu krevního obrazu a diferenciálu leukocytů. Teoretická část je zaměřena na vývoj krvetvorných buněk, možnosti stanovení krevních obrazů a diferenciálů leukocytů a seznámení se s principy, které dané analyzátory využívají. V experimentální části jsem popisovala složení jednotlivých analyzátorů, dále jejich měřící systémy (channels) a reagencie, které využívají ke stanovení buněk periferní krve. Výsledky vzorků 0 pacientů postupně změřených na všech třech analyzátorech jsem statisticky porovnala a sestrojila grafy průměrných hodnot jednotlivých parametrů. Cílem práce bylo shrnout hlavní výhody a nevýhody všech třech analyzátorů a určit zda jsou rozdíly ve výsledcích statisticky významné či ne. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role of Smarca5 (Snf2h) chromation remodeling ATPase in hematopoitic development and erythropoiesis
Kokavec, Juraj ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Kořínek, Vladimír (oponent)
Jaderný protein Smarca5 (Snf2h) je jeden z nejvíce konzervovaných chromatin remodelačních faktorů a molekulárních motorů u savců. ATPáza Smarca5 (a ostatní příbuzní zástupci proteinové nadrodiny SWI/SNF2) společně se svými vazebnými partnery vytváří několika podjednotkové remodelační komplexy, jež posouvají, odstraňují nebo přináší histonové oktamery na DNA za účelem regulace trankripce, replikace, oprav poškození DNA a jiných nepostradatelných buněčných funkcí. Ve své disertační práci se zabývám studiem myšího modelu delece genu Smarca5 na počátku definitivní krvetvorby. Jedinci s delecí genu Smarca5 v hematopoetické kmenové buňce (aktivní promotor Vav1) umírají během pozdního vývoje in utero v důsledku závažné anémie. Ve fetálních játrech těchto experimentálních zvířat jsme pozorovali akumulaci krvetvorných kmenových a progenitorových buněk (HSPCs) a inhibici jejich dozrávání do erythroidní a myeloidní buněčné řady. Popsané poruchy vývoje byly doprovázeny dysplastickými změnami na úrovni proerytroblastů a poruchami buněčného cyklu na přechodu z G2 do M fáze u bazofilních erytroblastů. Dále jsme pozorovali, že nedostatečná funkce Smarca5 zvyšuje hladinu tumor supresorového proteinu p53 v erythroidních progenitorech, aktivaci jeho transkripčních cílů a k postranslačním modifikacím, jež jsou...
|
|
|
Differentiation plasticity of hematopoietic cells
Polgárová, Kamila ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Otáhal, Pavel (oponent) ; Šálek, Cyril (oponent)
Hematopoéza byla mnoho let považována za nezvratný přímočarý proces, který postupným omezováním liniové plasticity vedl k vzniku zralých krevních elementů. V posledních letech se však objevily práce, které poukazují na nečekaně široký potenciál hematopoetických buněk, kdy i z lymfoidních prekurzorů můžou vzniknout zralé myeloidní buňky a naopak. Za fyziologických okolností je krvetvorba striktně regulována a definitivní osud buněk je ovlivněn mnoha faktory, které vedou ke změnám regulačních sítí zahrnujících transkripční faktory, epigenetické či post-transkripční modulátory. Jakékoli narušení této přísné kontroly, způsobené mutacemi nebo jinými událostmi, ovlivňuje proliferaci a liniovou plasticitu hematopoetických prekurzorů. To může vést ke klonálnímu růstu rozličné signifikance či k leukemogenezi. Změny v jednotlivých dráhách pak mohou ovlivnit i citlivost hematologických malignit na léčbu. Pro lepší pochopení hematopoetické regulace jsme se rozhodli popsat změny genové exprese v průběhu fyziologického vývoje zdravých lymfoidních a myeloidních buněk, jakož i u buněk leukemických a to pomocí vlastní zjednodušené platformy založené na PCR v reálném čase. V sortovaných hematopoetických progenitorech a jejich maligních protějšcích jsme vyšetřili expresi 95 genů spojených s diferenciací vybraných...
|
host ::
RSS.