|
| |
|
|
Les noms collectifs en francais
Svoboda, Jáchym ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato práce se věnuje kolektivnímu substantivu ve francouzštině. Jejím cílem je představit tuto podskupinu substantiv, a v experimentální části vyzkoumat, zda jsou různá místa přijatelná na pozici životných kolektivních substantiv. Po vyhodnocení dotazníků, práce dochází k závěru, že jména míst tuto roli mohou zastat.
|
|
| |
|
|
Pojetí fonetiky v učebnicích francouzského jazyka
Honzíčková, Lucie ; Nováková, Sylva (vedoucí práce) ; Bořek - Dohalská, Marie (oponent)
Práce se zabývá proměnlivou rolí a zastoupením didaktiky fonetiky v historii výuky francouzštiny. Zkoumá všechna důležitá období (metodu gramaticko-překladovou, přímou, audio-orální, SGAV, komunikativní) včetně současného postavení fonetiky ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka. Snaží se nastínit i možný budoucí vývoj. Historický přehled je poté ilustrován analýzou vybraných učebnic francouzštiny, které reprezentují jednotlivé metody. Podrobněji jsou analyzovány dva současné tituly. Rozbor učebnic si klade za cíl zjistit četnost fonetických cvičení, jejich zaměření, typ a způsob využití fonetické transkripce. Na základě teoretických podkladů a praktických ukázek je sestaven seznam přístupů a technik inspirativních i pro současnou výuku francouzštiny.
|
|
|
Monologue in contemporary drama of the French-speaking Switzerland
Tichá, Alžběta ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Název práce: Monolog v současném dramatu francouzského Švýcarska Autor: Alžběta Tichá Katedra: Ústav románských studií Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D. Klíčová slova: Drama, Švýcarsko, francouzština, monolog, frankofonní literatury Abstrakt: Hlavním záměrem této práce je představit monologickou tvorbu autorů pocházejících z francouzského Švýcarska. Vzhledem k tomu, že francouzské Švýcarsko sdílí velkou část svého literárního vývoje se sousední Francií, je tato práce rozdělena do dvou částí. První se zabývá obecně situací monologu ve francouzském divadle. Ve třech kapitolách představuje zejména problémy definice divadelního monologu, vývoj monologu jakožto samostatné formy, hlavní otázky vyvstávající v souvislosti se současnou monologickou hrou a v neposlední řadě také několik francouzských dramatiků, kteří v průběhu druhé poloviny 20. století významně ovlivnili tento specifický žánr. Druhá část se již zaměřuje na díla tří autorů pocházejících z francouzského Švýcarska, z nichž každý napsal a publikoval alespoň tři monologické hry. Jmenovitě se jedná o Roberta Pingeta, Jacquese Probsta a Davida France Jakubce. Každý z těchto autorů představuje naprosto odlišný tvůrčí přístup a je tudíž představen v samostatné kapitole. Práce se pak snaží pomocí pozorného zkoumání...
|
|
|
Analysis of English and French true friends (vrais amis) in a corpus of authentic text samples
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá parolovým výzkumem pravých protějšků (vrais amis) v současné francouzštině a angličtině. K tomuto účelu byl sestaven speciální korpus anglicko-francouzských překladů složený ze třech dílčích subkorpusů stejného rozsahu (biblický diskurz, politický diskurz a diskurz umělecké prózy), v rozsahu cca 60 000 slov. Pomocí nástroje AntConc byly z korpusu vygenerovány užité pravé protějšky, které se v práci pojímají vždy jakožto jev konkrétního registru. Na základě frekvenčních kritérií byl vymezen centrální okruh 64 protějšků, (takřka) shodných frekvencí a identických kontextů a registrů, který byl následně podroben mnohaaspektové analýze. Zkoumala se jejich výslovnost i psaná podoba, jejich slovnědruhové zařazení, zastoupení slovotvorného postupu derivace; dále se sledovala absolutní četnost jak typů, tak i tokenů v korpusu, a nepřímo (na základě pásem frekventovanosti) se zjišťovala i integrovanost těchto výpůjček do slovní zásoby angličtiny jakožto jazyka přijímajícího. Dle většiny zkoumaných aspektů lze pravé protějšky přiřadit do tří pásem od identity přes blízkost až po relativní nepodobnost. Podle teorie centra a periferie (Daneš 1966) lze tak pravé protějšky uspořádat na pomyslné škále od identity až po vzdálenou podobnost ve většině aspektů analýzy. K práci je připojen...
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Rod francouzských substantiv na -a
Jochcová, Magdaléna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem rodu francouzských substantiv na -a. V teoretické části je komplexně představena a charakterizována problematika slovnědruhové kategorie substantiva s důrazem kladeným především na jmenný rod. Poté následuje nahlédnutí do principů obohacování francouzského lexika v podobě stručného představení historie přejímání ve francouzštině, obecné charakterizace výpůjček a nastínění dalších souvisejících jevů. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, který se opírá o excerpci z elektronické verze výkladového slovníku le Petit Robert. Jednotlivé výskyty jsou popsány a analyzovány, zejména z hlediska etymologického a sémantického, a s využitím francouzského korpusu FRANTEXT je rovněž zkoumána jejich četnost a kolísání rodu. Závěr práce se okrajově věnuje nelexikalizovaným neologismům nalezeným v průběhu vyhledávání vizuální inspekcí. Klíčová slova: substantivum, jmenný rod, výpůjčky, přiřazení rodu, kolísání rodu, francouzština
|
|
|
French in Western Africa - history and present
Barešová, Jitka ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním francouzského jazyka v zemích západní Afriky, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Za účelem porozumění dnešního statutu francouzského jazyka v těchto zemích se první část této práce vrací do historie, do dob kdy se francouzský jazyk dostal na území Afriky a sleduje vývoj tohoto jazyka až po získání nezávislosti. Popisována je zde především jazyková politika, politika tzv. asimilace a systém školství francouzských kolonizátorů. Druhá část této práce se zabývá jazyky v Západní Africe, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Popisuje vliv francouzské kolonizace na dnešní jazykovou politiku, současný status francouzštiny a budoucnost francouzského jazyka v těchto zemích.
|
|
|
Vznik a vývoj pojmu národní jazyk ve Francii
Krejčová, Daniela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik a vývoj pojmu "langue nationale" ve Francii a zamyslet se nad významem tohoto pojmu ve francouzském prostředí. První část práce se zaměřuje na definici základních termínů, jako je "langue nationale", "langue officielle", a na jejich pojetí ve francouzském prostředí. Další kapitola vymezuje vztah mezi národním jazykem a dialekty a popisuje přístup k dialektům během Francouzské revoluce. Cílem třetí kapitoly je představit pojem "grammatisation" a nastínit postup gramatizace francouzštiny. Následuje část popisující chronologický vývoj francouzštiny jako národního jazyka Francie, přičemž nejvýznamnějším obdobím 18. století a Francouzské revoluci jsou věnovány samostatné kapitoly. Závěrečná kapitola nastiňuje význam a roli jazykové politiky a zmiňuje některé nejvýznamnější institucionální zásady do jazykového vývoje francouzštiny.
|
host ::
RSS.