Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Compact Sensors for Evaluation the Thermal Comfort
Kazkaz, Mohammad ; Fiľakovský, Karol (oponent) ; Šafařík,, Pavel (oponent) ; Pavelek, Milan (vedoucí práce)
The air temperature is most often used to assess the thermal state of an internal environment. However, air temperature alone is insufficient in many cases to evaluate the environmental thermal state. The main objective of the thesis is evaluating the thermal state of an indoor environment and specifying the parameters that influence on it. Air temperature, mean radiant temperature, air velocity, and humidity are the four fundamental environmental parameters that determine the thermal state of an interior environment. Given that the thermal state of an environment depends on many parameters, so it has been derived quantities which include the combined effect of several or all these parameters to determining the thermal state of the environment. Some of these quantities for example are: Effective temperature, globe temperature (temperature measured by globe thermometer), operative temperature, equivalent temperature, PMV and PPD indices… etc. Nowadays there are a lot of high accuracy sensors which can evaluate the environmental thermal state, and due to their high price, they are primarily used for purpose of research. The presented work is focused mainly on development of a compact plate sensor for evaluating the thermal state of an interior environment. Mainly focus was on the low cost of the sensor together with a sufficient accuracy. To achieve the objective of the thesis, the following proceedings were carried out: • Analysis the environmental factors affect the thermal state of an environment. • Study the impact of the air temperature, mean radiant temperature, and air velocity on thermal indexes, the globe temperature and operative temperature. • The theoretical comparison between globe temperature and operative temperature. • Design, developing, and constructing a new plate sensor for assessment the thermal state of an interior environment. • Design and constructing a testing chamber to make comparison between sensors of the thermal state of an environment. • Calibrating the constructed sensor by measuring the physical quantities characterizing the thermal state of the environment. • Test the developed plate sensor and comparing it with the globe thermometer in test chamber. • Make a comparison between the theoretical solutions and the measurements in test chamber. The results of this work are own theoretical comparison between the globe temperature and the operative temperature in the selected range of mean radiant temperature, air velocity, and air temperature for evaluating the thermal state of an internal environment. The main output of this work is designing and constructing a simple plate sensor, which would be accurate enough to measure the thermal state of the internal environment. Further, the testing chamber has been constructed to test the developed sensor using new measuring system INNOVA.
Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín
Myslíková, Nikola ; Matras, Tomáš (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce s názvem „Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín“ zkoumá a popisuje současnou situaci na trhu. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit údaje v okrese Břeclav, Brno, Blansko a Hodonín, které ovlivňují poptávku a nabídku na trhu nemovitostí. Jedná se především o ukazatele popisující přírodní podmínky, trh pracovních příležitostí, koupěschopnost obyvatelstva, životní prostředí, dopravní infrastrukturu, eventuelně další a tyto ukazatele následně vyhodnotit s ohledem na trh vybraných typů nemovitostí a srovnat údaje výše uvedených okresů. Tato práce se zabývá zdroji dat, včetně jejich sběru, třídění, členění a následném vyhodnocení. Potřebné údaje týkající se vybraných faktorů byly získány z Českého statistického úřadu.
Posouzení vlivu sociálních a environmentálních faktorů na ceny nemovitostí pro bydlení v okrese Hodonín
Sapáková, Jana ; Kledus, Robert (oponent) ; Hamplová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je posoudit vlivy faktorů působící na cenu nemovitostí pro bydlení v okrese Hodonín. Změny cen v závislosti na změnách zkoumaných faktorů byly vyhodnocovány za velikostní skupiny obcí stanovených vyhláškou. Průměrné ceny jsou vypočteny z vypracovaných databází bytů a rodinných domů v jednotlivých obcích okresu Hodonín a porovnávané faktory jsou vybrány z metod používaných při oceňování a také z ukazatelů ovlivňujících realitní trh. Potřebné údaje týkající se vybraných faktorů byly získány z Českého statistického úřadu. Ve výsledném porovnání je graficky znázorněn vliv jednotlivých faktorů na ceny nemovitostí a je zhodnoceno, zda má posuzovaný faktor vliv na ceny a má-li význam se tímto faktorem dále zabývat. Práce by mohla dále sloužit pro posuzování rozdílnosti cen nemovitostí pro bydlení v lokalitách okresu Hodonín a celkově pomoci při objasňování vlivů na ceny nemovitostí.
Sukcese vegetace opuštěných vesnic v Českém středohoří
Staňková, Markéta ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Prach, Martin (oponent)
V České republice se nachází velké množství zaniklých obcí, od středověkých až po vsi zaniklé v polovině 20. století. Zánik obcí byl v minulosti způsoben jevy jako je např. změna klimatu, přírodní katastrofa (záplavy, oheň, sesuvy půdy) nebo následky války. Sekundární sukcese je v těchto zaniklých vesnicích běžným fenoménem, který se nevyhýbá ani opuštěným vesnicím v Českém středohoří. České středohoří je pohoří se zajímavou, nejen geologickou, historií. Je vulkanického původu, a i přes relativně strmé kopce a vysokou nadmořskou výšku bylo hustě osídleno již od pravěku. Obyvatelstvo tohoto území bylo převážně německé a území bylo součástí tzv. Sudet. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a řada vesnic zde zanikla i přes snahu je znovu osídlit. Okolí zaniklých vesnic dříve tvořila pestrá mozaika zahrad, polí, luk, sadů a lesů, která se dnes již vytrácí. V oblastech bývalých Sudet je rozšiřování sekundárních lesů na úkor původního bezlesí běžným stavem, stejně jako na jiných místech Evropy nebo Severní Ameriky. Sekundární sukcese je ovlivněna řadou faktorů, jakými jsou např. vlhkost, obsah živin nebo míra zastínění. Díky vyššímu pH podloží a vyššímu obsahu živin mají vesnice více ruderálních a nitrofilních druhů než okolní původní lesy. Historický způsob hospodaření má na krajinu...
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
Faktory prostředí určující přítomnost vegetace suchých trávníků Turnovské pahorkatiny
Jagošová, Eliška ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Druhová skladba vegetace je výsledkem nejen současných procesů, ale i minulých. Navíc je vegetace ovlivněna jak faktory lokálními, tak i regionálními. Vegetace suchých trávníků je význačná svou druhovou bohatostí. Vzhledem ke změnám v hospodaření a přístupu ke krajině dochází sukcesním změnám vegetace a tím pádem i ke změně druhové skladby. Postupná degradace stanovišť vede ke ztrátě této druhové diverzity a suché trávníky se tak stávají jedním z nejvíce ohrožených vegetačních typů střední Evropy. Tato práce se v první části zabývá obecnou charakteristikou suchých trávníků. Věnuje se jak charakteristice této vegetace, tak i faktorům určujícím jejich výskyt a rozšíření, historickým souvislostem, ohrožením a možnostem jejich ochrany. V druhé části je práce zaměřena na zhodnocení současného poznání rozšíření širokolistých suchých trávníků v oblasti Turnovské pahorkatiny. V rámci regionu je výskyt tohoto typu vegetace nehojný a je soustředěn na specifické typy stanovišť. Součástí této práce jsou také data o rozšíření tohoto typu vegetace v oblasti Turnovské pahorkatiny a charakteristika přírodních podmínek a historického vývoje těchto lokalit. Cílem této práce je zjistit, které faktory ovlivňují výskyt suchých trávníků v regionu s jejich okrajovým výskytem. Klíčová slova: suché trávníky,...
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
Vliv prostředí na společentva obojživelníků
Kára, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tak jako z velké části západní Evropy tak i z české krajiny dramaticky mizí obojživelníci. Tento nepříznivý trend nastal vlivem několika faktorů, z nichž je bezesporu nejvýznamnější ztráta vhodných reprodukčních ploch. Během let 2009 a 2010 jsem na částech území bývalých okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily monitoroval celkem 31 nádrží, v nichž se rozmnožovali skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Na těchto lokalitách jsem sledoval několik proměnných prostředí, o kterých jsem předpokládal, že mohou mít vliv na úspěšný vývoj obojživelníků od vajíčka až do stádia metamorfózy. Úspěšnost vývoje jsem určoval spočítáním snůšek v jarních měsících a posléze zjištěním, kolik pulců se v nádrži dožilo přeměny. Z výsledků mnohonásobné lineární regrese vyplývá, že vývojová stádia skokana hnědého negativně reagují na stoupající nadmořskou výšku a na vzrůstající počet vajíček na jednotku plochy nádrže. Naopak lépe se jim daří ve větších, alespoň částečně zastíněných nádržích, ve kterých dochází ke kolísání hladiny. Pro ropuchu obecnou jsou vhodné nepříliš hluboké, částečně zastíněné nádrže, se stabilní výškou hladiny, porostem vodní vegetace a s volnými břehy. Také se podařilo zjistit, že vajíčka a pulci ropuchy negativně reagují na přítomnost čolků a na vzrůstající počet vajíček na...
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.