|
Role pisatele ve vybraných autotematických románech
Šulcová, Eva ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Role pisatele ve vybraných autotematických románech Bc. Eva Šulcová Abstrakt Diplomová práce se zabývá žánrem autotematického románu. Jejím cílem je poznat různé vnitřní motivace užití autotematické techniky a popsat roli pisatele. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o tomto žánru a formulovány charakteristické znaky autotematického románu (zdůrazněná zprostředkovanost vyprávění, reflexe kreativního aktu, osobnost pisatele, problematizovaný vztah reality a fikce), které byly dokázány na příkladu románu Penězokazi Andrého Gida. Druhou částí je interpretace tří autotematických románů směřující k analýze subjektu pisatele a popisu funkce autotematičnosti vzhledem k smyslu díla. Pro Gida je autotematičnost prostředkem k zobrazení rozporu skutečnosti a klamu, čímž odhaluje a odsuzuje společenskou přetvářku. Ke znázornění polarity i prolínání fikce a skutečnosti užil autotematického žánru také Řezáč ve svém Rozhraní, aby se na tomto pozadí mohl odehrát příběh o hledání vlastní identity a pravdy prostřednictvím umění. Čapkovi dovoluje autotematičnost víceperspektivní zpracování syžetu, které má být metaforou rozdílných noetických principů. A pro Kantůrkovou je autotematický román žánrem poskytujícím tvůrčí svobodu a možnost tematizovat tvorbu, která je pro ni aktem záchrany. Pisatel, který zpravidla...
|
| |
| |
|
Paradigma českého moderního a postmoderního feminismu v kontextu evropské kultury
Fuxová, Bohuslava ; Ferrarová, Eva (oponent) ; Pachmanová, Martina (oponent)
Předmětem studie je antropologická a historická analýza fenoménu ženského hnutí v evropském měřítku. Studie se zabývá postavením a invidualitou ženy, její svobodou v českých zemích od dob romanismu. Zvláštní pozornost je věnována evropským feministickým literárním počinům, které byly stěžejní pro další kroky emancipačního hnutí v českých zemích. Studie mapuje rysy ženské emancipace, interpretuje některá stěžejní díla evropského feminismu. Zkoumá průkopnice rozmanitosti ženských duší, zkoumá díla, která upadla do zapomění. Práce analyzuje vlivy romantismu, liberalismu i kapitalismu na feminismus. Popisuje individuální snahy a pokusy o veřejné uznání žen. Studie sleduje jednotlivé proudy světového feminismu a dosažení výsledků jednotlivých feministických skupin. Pozornost je věnována také různorodosti feminismu, jež je zdrojem síly a bohatství, zároveň slabinou ve vypjatých situacích. Součástí této studie je interpretace obrazu ženy v moderní a postmoderní době jako nositelky lásky a vědění. Cílem studie je uchopit prostřednictvím kulturologické analýzy rozmanitost ženského hnutí v konkrétním historickém a kulturním kontextu.
|
| |
| |
| |
| |
|
Günter Grass - politika literatury
Králová, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá prózou Při loupání cibule od německého autora Güntra Grasse a jejím ohlasem. Vzpomínková kniha prozrazuje šokující momenty z Grassova života, které doposud nebyly nikomu známy. Po celém světě vyvolalo dílo velmi rozporné reakce. Předmětem práce bylo sledovat dílo v širším společenském kontextu a skrz reakce veřejnosti odhalit jeho kontroverze. Dále je pozornost věnována literární analýze vzpomínkové knihy. Cílem bakalářské práce bylo podat co nekomplexnější pohled na toto dílo politického autora Güntra Grasse.
|
|
Karbusického sémiotika hudby
Pohludka, Radek ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Tato práce zpřítomňuje pojetí hudební sémantiky v díle Vladimíra Karbusického. Je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na Karbusického rané práce Beethovenův list "An die unsterbliche Geliebte" a jeho hudební dílo z roku 1969 a Podstata umění z téhož roku. Podává charakteristiku čtyř složek umění situovaných do čtyřpolárního ontologického modelu umění. Model byl motivován strukturalismem Jana Mukařovského a asémantickou povahou hudebních tvarů. Póly modelu zastupují subjekt, objekt, materiál a společnost a vytvářejí mezi sebou síť vztahů. Vzniká tak interakční pole, v němž panují dynamické a energetické síly. Jednotlivé složky vyvstávají ze vztahu subjektu k ostatním pólům a jsou rozděleny na sémantické a asémantické. Mezi sémantické složky patří obraz, výraz a symbol a složku asémantickou definuje hra a konstrukce. Vystavěná síť vztahů demonstruje obecné principy umění. Druhá část je věnována Karbusického kritickým stanoviskům vůči teorii odrazu, aplikaci jednostranné sémiotiky na hudbu a ztotožňování hudby s řečí. Teorie odrazu se vyznačuje deduktivní výstavbou a redukcí umění na složku obrazu. Proti tomu Karbusický postavil empirii a komplexní strukturalistické pojetí umění. Angloamerická linie sémiotiky první poloviny 20. stol. vytváří zúžené koncepce znaku, které vycházejí většinou z...
|