Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
OSTROV V OBŘANECH - AREÁL BÝVALÉ ESSLEROVY TEXTILNÍ TOVÁRNY
Vítková, Kateřina ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je znovuoživení areálu bývalé textilní továrny, která se nachází na unikátním místě - na ostrově mezi řekou Svitavou a náhonem. Hlavní myšlenkou je zpřístupnění areálu a využití jeho potencionálu se zaměřením především na odkaz historie, identitu místa, kvalitní veřejné prostranství a funkční náplň celého areálu. Konceptem celé práce je plánování v čase a postupné fáze začleňování brownfieldu zpět do života nejen místních Brňanů. Ostrov v Obřanech by se tak mohl stát srdcem této městské části, místem setkávání s bohatým kulturním vyžitím, prostorem pro odpočinek, aktivity a trávení volného času v blízkosti přírody v okouzlujícím prostředí s nádechem industriální historie Brna.
Prázdná veřejná prostranství a jejich potenciál v novodobé struktuře evropského města
Kuznetcova, Evgeniia ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem této práce je výzkum proměny veřejných prostranství v novodobé struktuře evropského města. Moderní život se mění, ale vidíme více a více příkladů, že městská prostranství odpovídají měnícímu se pro-středí a požadavkům moderních obyvatel jen částečně. Důsledkem je evidentní „vyprázdnění“ některých veřej-ných prostranství, což charakterizuje absenci různorodosti a bohatství fyzické a sociální náplně prostranství a následnou ztrátu jejich smyslu. Tato práce si klade za cíl popsat vznikající „prázdná“ veřejná prostranství, vytvořit jejich definice a klasifikace. V práci se obecně zkoumá současný stav veřejných prostranství a popisují se faktory, které vyvolávají jejich proměny. Práce také prezentuje analýzu problémů nově vznikajících prázd-ných prostranství a zdůrazňuje jejich možný potenciál. Nakonec se zde popisují současné trendy v oblasti revitalizace prázdných veřejných prostranství, která jsou ukázkou využití jejich potenciálu.
Brno žije na Veveří
Tymová, Romana ; Joja, Milan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním urbanistické studie, která se rozprostírá v území mezi ulicemi Žižkova, Šumavská, Kounicova a Nerudova. Důraz je pak kladen na ulici Veveří, která postrádá městský charakter. Ústřední prostor pro návrh je často spojován s pojmem Akademické náměstí. Toto místo, kterému dominují „Brněnská trojčata“, je dnes definováno nevzhlednou plochou pro parkování, sběrným dvorem a travnatým předprostorem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Cílem návrhu je vytvořit z ulice Veveří plnohodnotnou atraktivní městskou třídu, doplnit nesourodou strukturu místa vhodnými objemy budov s novými funkcemi a provozy, a navrhnout patřičné úpravy nově vzniklých veřejných prostor. Práce taktéž obsahuje architektonické řešení jednoho z nově navržených objektů.
Brněnská sídliště a jejich urbanistická struktura
Pecka, Lukáš ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Ve městě Brně se nachází v obytných souborech, postavených různou konstrukční technologií, přibližně 70 000 bytů. Urbanistická struktura sídlišť je tedy životním prostředím pro více než třetinu obyvatel města Brna. Práce nabízí ucelený, chronologický přehled realizovaných obytných souborů na území města Brna a zabývá se analýzou jejich urbanistické struktury, s přihlédnutím k okolnostem jejich vzniku.
Brno žije na Veveří
Tymová, Romana ; Joja, Milan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním urbanistické studie, která se rozprostírá v území mezi ulicemi Žižkova, Šumavská, Kounicova a Nerudova. Důraz je pak kladen na ulici Veveří, která postrádá městský charakter. Ústřední prostor pro návrh je často spojován s pojmem Akademické náměstí. Toto místo, kterému dominují „Brněnská trojčata“, je dnes definováno nevzhlednou plochou pro parkování, sběrným dvorem a travnatým předprostorem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Cílem návrhu je vytvořit z ulice Veveří plnohodnotnou atraktivní městskou třídu, doplnit nesourodou strukturu místa vhodnými objemy budov s novými funkcemi a provozy, a navrhnout patřičné úpravy nově vzniklých veřejných prostor. Práce taktéž obsahuje architektonické řešení jednoho z nově navržených objektů.
Veřejná prostranství: Případová studie Staroměstského náměstí v Praze
Mlčochová, Aneta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce má za cíl zjistit, jak místní občané i odborná veřejnost vnímá současné postavení Staroměstského náměstí v Praze. V současnosti se velmi často obrací pozornost na možnou dostavbu Staroměstské radnice a celkového fyzického uspořádání tohoto prostranství. Práce bude vycházet jak ze studia historických tak i současných podkladů, nejprve se zaměří na zjištění současného stavu a využití náměstí, následně bude diskutovat dostavbu Staroměstské radnice i komplexně prostranství jako takového. Na základě rozhovorů s rezidenty pak bude hodnoceno, jak jsou místní občané spokojení s využitím tohoto prostranství, k čemu jim náměstí slouží a jaký mají názor na dostavbu Staroměstské radnice a dalších objektů na náměstí.
Nové podoby sochařství v současném umění
Macháčková, Anežka ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými podobami sochařství v současném umění. V teoretické části je popisován vývoj sochařství a jeho proměny v jednotlivých časových obdobích, přičemž důraz je kladen na představení současných českých autorů a jejich tvorby. Pojednává také o materiálech a tématech, které se v sochařství nejčastěji vyskytují a používají. Nakonec se zaobírá veřejným prostorem a jeho využitím při umísťování soch do něj. Praktická část pak představuje sérii sochařských prací autorky, které se zaměřují na použití různých materiálů využitelných ve výuce výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Zkoumá a hodnotí jejich vlastnosti, dostupnost a výdrž. V didaktické části autorka představuje výsledky tvorby žáků 5. ročníku, které inspirovala tvorbou sochařky Anny Hulačové. Závěrem představuje diplomová práce výstavy se sochařskou tématikou, které autorka navštívila. KLÍČOVÁ SLOVA Anna Hulačová, materiál, socha, téma, veřejná prostranství
Legislation and Public Space
Boušková, Linda
Legislativa má vliv na podobu měst, jejichž nedílnou součástí jsou i veřejná prostranství. Přestože jsou veřejná prostranství obecně známým pojmem, jejich definice je z hlediska české legislativy problematická. Článek rozebírá veřejné prostranství optikou platné české legislativy a upozorňuje na její rozpor s výkladem veřejného prostranství ve stavebním zákoně a zákoně o obcích. Ilustruje její výklad na příkladu urbanistických struktur města Brna a zamýšlí se nad jejími slabinami.
OSTROV V OBŘANECH - AREÁL BÝVALÉ ESSLEROVY TEXTILNÍ TOVÁRNY
Vítková, Kateřina ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je znovuoživení areálu bývalé textilní továrny, která se nachází na unikátním místě - na ostrově mezi řekou Svitavou a náhonem. Hlavní myšlenkou je zpřístupnění areálu a využití jeho potencionálu se zaměřením především na odkaz historie, identitu místa, kvalitní veřejné prostranství a funkční náplň celého areálu. Konceptem celé práce je plánování v čase a postupné fáze začleňování brownfieldu zpět do života nejen místních Brňanů. Ostrov v Obřanech by se tak mohl stát srdcem této městské části, místem setkávání s bohatým kulturním vyžitím, prostorem pro odpočinek, aktivity a trávení volného času v blízkosti přírody v okouzlujícím prostředí s nádechem industriální historie Brna.
Data Collection for Public Space Quality Evaluation
Kilnarová, Pavla ; Horáková, Eva
Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.