|
Citlivostní analýza nákladů na výpadky plynoucí z nedodržení zákaznických standardů nepřetržitosti dodávky
Polák, Jiří ; Skala, Petr (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat přístupy používané při regulaci nepřetržitosti dodávky elektrické energie ve vybraných zemích Evropské unie. Určit náklady na výpadky u konkrétní distribuční sítě při nedodržení zákaznických standardů používaných ve Velké Británii, Švédsku a Finsku. Náklady jsou vyhodnoceny pro celou síť i pro jednotlivé vývody. V práci je provedena citlivostní analýza nákladů na výpadky plynoucí z nedodržení standardu obnovy dodávky a standardu násobných přerušení používaných ve Velké Británii. Náklady pro jednotlivé limity jsou zobrazeny v tabulkách a grafech. U vybraných nastavení limitů je provedeno srovnání jednotlivých vývodů podle výše nákladů na penalizace. Srovnání pořadí jednotlivých vývodů je pak provedeno pro zákaznické standardy používané ve Velké Británii, Švédsku a Finsku.
|
|
Rozvoj obchodních aktivit společnosti REMBERRY s.r.o.
Malina, Radek ; Chlebovský, Vít (oponent) ; Šimberová, Iveta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem obchodních aktivit společnosti REMBERRY s.r.o. se zaměřením na expanzi na švédský trh. Tato společnost působí na trhu B2B v odvětví spojovacích materiálů a výkresových spojovacích prvků. Na základě teoretické části, která zpracovává základní poznatky dané problematiky, je následně zpracována analýza současného stavu. Tato zahrnuje zhodnocení vnějšího a vnitřního prostředí. Jako poslední část je pak uveden návrh řešení, jak danou situaci pojmout.
|
| |
|
Připravenost České republiky na přijetí jednotné měny euro
Vybíralová, Veronika ; Nedvěd, Jan (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává, zda vůbec, a na jaké úrovni plní Česká republika a Švédsko maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutné pro přijetí jednotné měny euro. Teoretická část se bude věnovat teoretickým východiskům práce, tedy Evropské unii a její historii, měnové unii a jednotlivým konvergenčním kritériím. V praktické části bude provedena analýza aktuálního stavu plnění jednotlivých kritérií a také analýza připravenosti středních a velkých podniků působících na území České republiky na přijetí jednotné měny.
|
| |
|
Komparace České republiky a Švédska z pohledu maastrichtských kritérií
Vybíralová, Veronika ; Nedvěd, Jan (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Diplomová práce analyzuje, zda vůbec, a na jaké úrovni plní Česká republika a Švédsko maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutné pro přijetí jednotné měny euro. Teoretická část se bude věnovat teoretickým východiskům práce, tedy Evropské unii a její historii, měnové unii a jednotlivým konvergenčním kritériím. V analytické části bude provedena analýza aktuálního stavu plnění jednotlivých kritérií a vyhodnocena celková sladěnost národních ekonomik České republiky a Švédska s ekonomikou zemí eurozóny.
|
| |
|
Hodnocení vývoje makroekonomických ukazatelů České republiky a Švédska
Heřmánková, Hana ; Plottová, Sylvia (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na komparaci vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů v České republice a ve Švédsku v určitém časovém období. Teoretická část obsahuje základní informace, které se týkají hospodářské politiky a makroekonomických ukazatelů. Na základě zjištěných dat je v praktické části provedena vlastní komparace vybraných makroekonomických ukazatelů a hodnocení nastavení podnikatelského prostředí v jednotlivých státech.
|
| |
|
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
|