Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Urbanonyma v Sedlčanech
ŽAK, Ivan
Tato bakalářská práce se zabývá názvy ulic a náměstí ve městě Sedlčany. Pozornost je věnována změnám v uličním názvosloví od devatenáctého století do současnosti. Časový úsek je dále dělen do šesti období na základě historického vývoje. V každém z těchto období se nachází třídění urbanonym podle jejich pojmenovací motivace, která je objasněna u každého urbanonyma. Předmětem sledování je též poměr honorifikačních urbanonym a orientačních urbanonym. Cílem práce je přispět k onomastice města Sedlčany.
Barokní památky v Sedlčanech
Kocurová, Pavla ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Barokní památky v Sedlčanech" se nejprve věnuje vymezení oblasti středního Povltaví a Sedlčanska s přihlédnutím k jejich historii. Následuje kapitola zabývající se vznikem a historií Sedlčan za jejich majitelů. Dále se práce věnuje děkanskému kostelu sv. Martina, stavebnímu vývoji a inventáři. Poté se pozornost přesouvá k baroknímu hřbitovnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a jeho inventáři. Následně se práce stručně věnuje kapitolám o děkanství, Mariánskému sloupu na náměstí a nerealizovanému zámku od Antonia della Porty.
Učitelé primární školy v Sedlčanech v období 1948-1989
Oubrechtová, Kamila ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce "Učitelé primární školy v Sedlčanech v období 1948-1989" se zabývá problematikou učitelské profese v období totality na konkrétním území České republiky. Zabývá se danou dobou z pohledu učitelů a školského systému. Teoretická část poskytne vhled do školské struktury, legislativy, managementu a pozice učitele primárních škol v daném období, v kontextu Sedlčan. Výzkumná část se opírá o výpovědi učitelů - svědků doby. Metody získání dat se opírají o charakteristické nástroje orální historie. KLÍČOVÁ SLOVA Učitelská profese, učitel, primární vzdělávání, totalitní režim, školství, Sedlčany, jednotné školství.
Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce
Pištěk, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Cílem této práce je postihnout problémy navracejících se obyvatel Sedlčanska z vyhnanství a zasadit tuto problematiku do kontextu vývoje (1945-1950) jmenovaného území. V práci je využito zejména primárních (archivních) pramenů, na kterých je bakalářská práce založená. KLÍČOVÁ SLOVA Sedlčany, Sedlčansko, Druhá světová válka, život na Sedlčansku 1945-1950, volby 1946, počátky kolektivizace
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska na území obce s rozšířenou působností Sedlčany
HERMA, Jiří
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat činnost a vybavení jednotek sboru dobrovolných hasičů obce a jejich schopnost zasahovat u mimořádných událostí. Dále práce zmapuje spolupráci jednotek sboru dobrovolných hasičů obce s profesionálním sborem. Teoretická část pojednává o historii a vývoji hasičství. Stručně přibližuje jeho vývoj od úplného začátku nejen v České republice, ale i ve světě. Následně popisuje hasičské župy a vývoj hasičstva na Sedlčansku. Dále se zabývá občanskými sdruženími na úseku požární ochrany v České republice a ve Slovenské republice. V České republice patří mezi nejznámější občanská sdružení; Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota. Na území Slovenské republiky působí Dobrovolná požární ochrana Slovenské republiky. U Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska se práce zaměřuje na význam, podstatu a hlavní okruhy činností. V následující části se věnuje jednotkám požární ochrany. V prvé řadě vysvětluje rozdíl mezi sborem dobrovolných hasičů a jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce. Následně uvádí druhy a kategorie jednotek požární ochrany a rozdělení jednotlivých jednotek požární ochrany podle doby výjezdu. Zabývá se také základními úkoly jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a zřizováním jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Cílem praktické části bylo zjistit, zda jsou zásahy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí s profesionálním sborem častou záležitostí. Terénní výzkum probíhal v jednotkách sboru dobrovolných hasičů obce v regionu města Sedlčany. Pro potřeby výzkumu posloužily otázky použité při rozhovorech se zástupci jednotlivých jednotek. Vypracoval jsem statistiku, která je znázorněná v grafu. Z grafu vyplývá, kolikrát jednotka sboru dobrovolných hasičů obce zasahovala u požáru či mimořádné události sama a kolikrát ve spolupráci s jednotkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, požární stanicí Sedlčany. Z odpovědí získaných během schůzek vyplývá, že v daném regionu je spolupráce mezi profesionálním sborem a jednotkami sboru dobrovolných hasičů obce častá a nachází se na velmi dobré úrovni. Jednotky sboru dobrovolných hasičů samozřejmě představují pro region značný přínos.
Hospodářské a sociální postavení příslušníků Židovské náboženské obce v Sedlčanech za Protektorátu Čechy a Morava (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Úkolem předkládané diplomové práce bylo vypracovat soupis židovského majetku v soudním okrese Sedlčany, který by poskytl odpověď na hospodářské a sociální postavení perzekvované menšiny. Základními prameny byly evidenční karty z kartotéky židů, přihlášky židovského pozemkového majetku politického okresu Sedlčany, policejní přihlášky a sčítání obyvatel z roku 1930. Získané informace o majetku se vztahují k roku 1940, proto i tato práce je zaměřena na období Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola stručně čtenáře seznámí s dějinami židů v českých zemích se zaměřením na konkrétní lokality Sedlčanska. Nedílnou součástí je podrobnější nástin zásahů do hospodářského života židů nejen Třetí říší, na základě kterých pak získávali jejich majetek ?árijci?. Stěžejní částí práce je jmenný seznam židovské populace žijící v sedlčanských obcích před deportacemi, přehled rodinných vazeb a movitého i nemovitého majetku jednotlivců. Další významnou kapitolou jsou restituce majetku třinácti přeživších osob, které poukazují na reakci státu i jednotlivců na návrat židů po 2. světové válce a průběh úředního procesu. Součástí diplomové práce jsou grafy, tabulky, mapy s označenými obcemi, kde židé bydleli, a tři mapy ilustrující židovské osídlení v obcích Sedlčany, Kosova Hora a Petrovice, rodokmen rodiny Lurieových z Petrovic, inventární seznam zboží obchodu Luriových z Petrovic a v neposlední řadě fotografiemi některých židů žijící v roce 1940 v soudním okrese Sedlčany.
Barokní památky v Sedlčanech
Kocurová, Pavla ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Barokní památky v Sedlčanech" se nejprve věnuje vymezení oblasti středního Povltaví a Sedlčanska s přihlédnutím k jejich historii. Následuje kapitola zabývající se vznikem a historií Sedlčan za jejich majitelů. Dále se práce věnuje děkanskému kostelu sv. Martina, stavebnímu vývoji a inventáři. Poté se pozornost přesouvá k baroknímu hřbitovnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a jeho inventáři. Následně se práce stručně věnuje kapitolám o děkanství, Mariánskému sloupu na náměstí a nerealizovanému zámku od Antonia della Porty.
Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942-1945)
Zouzal, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lacina, Vlastislav (oponent)
Tématem práce je transfer obyvatel způsobený zřízením výcvikového prostoru Waffen SS mezi Benešovem a Sedlčany (SS-Truppenübungsplatz "Böhmen"). Stěžejní část textu tvoří komplexní pojetí transferu, důraz je kladen na vnímání událostí z různých úhlů pohledu. Dokumenty protektorátní správy jsou konfrontovány s memoáry místních elit, kronikami a vzpomínkami obyvatel. Zachycen je postup vysídlení, činnost Přesídlovací kanceláře, hledání nové existence, vyvlastnění majetku, odchod obyvatel a jejich další osudy. Text doplňují dobové fotografie, dokumenty vztahující se k vysídlení, mapa zabraného území a grafy přibližující profesní skladbu obyvatelstva, zajištění nové existence a rozptyl do protektorátních okresů. Okrajově jsou nastíněny také změny společenského paradigmatu během války a po válce a vliv těchto změn na poválečné historiografické konstrukce.
Koncepce uchování a ochrany významných prvků kulturní historické krajiny
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Skaloš, J. ; Miovská, L. ; Hrubá, T. ; Vysloužil, M. ; Hendrych, Jan
X.1 Analýza komponovaných porostních struktur krajiny Březnicka na podkladu základní mapy ČR 1 : 10 000, X.1.A Zaniklé cesty podle stabilního katastru z roku 1840 v měřítku 1 : 10 000, X.1.A(2) Krajina Březnicka v roce 1938 s vyznačením dnes zaniklých cest, X.1.B Významné urbanistické a architektonické dominanty na základní mapě v měřítku 1 : 10 000, X.1.C Březnicko - Josefské vojenské mapování z roku 1783, X.1.C Rožmitálsko - Josefské vojenské mapování z roku 1783, X.1.D Březnicko - Františkovo vojenské mapování z roku 1845, X.1.D Rožmitálsko - Františkovo vojenské mapování z roku 1845, X.1.E Mapa panství Březnice z roku 1860, X.1.E.2 Výřez mapy panství Březnice z roku 1831, X.1.G Koncepční plán výsadby isolační zeleně na náměstí v Březnici 1 : 500, 1. Sedlčansko: Petrovice, Orlík Krásná hora, Františkovo vojenské mapování z roku 1844, 2. Sedlčansko: Kamýk, Krásná hora, Příbramsko: Smolotely, Josefské vojenské mapování z roku 1783, 3. Sedlčansko: Kamýk, Křepenice, Františkovo vojenské mapování z roku 1848, 4. Sedlčansko: Sedlec-Prčice, Josefské vojenské mapování z roku 1783.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.