|
| |
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.
|
|
|
Russia's narratives on the Western sanctions regime from 2014 to 2020
Auböck, Alexander ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
5 Abstract This thesis aims to provide an overview of Russia's narratives surrounding the anti-Russian sanctions implemented by the West in the wake of the Ukrainian crisis. Employing the concept of "strategic narratives", the thesis aspires to outline the content and usage variation of Russia's strategic communication regarding the sanctions regime. After exploring what countries can, in theory, do to defend themselves against sanctions, it was predicted that Russia would strive to reach two goals with its strategic narratives, delegitimizing the sanctions regime and downplaying the sanctions' negative economic effects. The qualitative method of thematic analysis was used to explore the statements of Russia's political leaders on the sanctions and found that Russia indeed seeks to delegitimize the sanctions and downplay their effects. When investigating the usage of the two strategic narratives over time with the help of a quantitative Chi-square test, no significant differences could be found between economically turbulent and prosperous times for two out of three politicians, with the third one resorting more often to the delegitimizing strategic narrative in economically prosperous times. Meanwhile, two other external factors were identified as significantly influencing the strategic narratives' usage...
|
|
| |
|
|
A Neoclassical Realist Analysis of the Russian Annexation of Crimea in 2014
Synczyszyn, Zenko ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Neoclassical realism has the ability to advance our understanding of foreign policy responses through the recently designed neoclassical realist model. However as international relations have proven, a theory is not a concrete motionless design. Improvements can be made and the fluidity of theory allows social sciences to adapt and advance. This thesis introduces developments to neoclassical realism by stating that the individual factors and intervening variables hold varying degrees of importance that alter between each foreign policy decision. There is no overarching set of instructions for 'foreign policy', rather an adaptable model that takes into consideration the geopolitical arena, the state and the statesman. The case study chosen for this thesis is the Russian foreign policy response to annex Crimea from Ukraine in 2014. Analysis and comparisons of the variables resulted in three factors standing out as most significant. The most important influence within the systemic stimuli was the nature of the strategic environment and the window of opportunity that arose in Crimea due to Ukrainian political and military instability. The intervening variable leader images proved to be the decisive factor, as the consolidation of power by Vladimir Putin allowed the annexation to be completed...
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Podněstří v ruské zahraniční politice
Soušková, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o separatistickém státu Podněstří, který vznikl v roce 1992 na území Moldavské republiky za podpory Ruské federace. Konkrétně se výzkum zaměřuje na analýzu míry autonomie Podněstří na svém patronovi Ruské federaci. Toto téma bude pojednáno na základě historického vývoje vztahů Moldavska, Podněstří a SSSR/Ruska, a fungování vnitřní a vnější suverenity Podněstří. Spolu s těmito tématy bude také pojednána problematika podněsterské identity a to, jak se do ní promítl vztah Podněstří k Ruské federaci. Práce pojedná dané téma jako jedinečnou případovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Podněstří. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik Podněstří jedná autonomně vzhledem k Ruské federaci a vzhledem k mezinárodnímu společenství a zda může být považováno za nezávislého aktéra mezinárodních vztahů.
|
|
|
Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou.
|
|
|
Russia's Soft Power in Belarus: The Myth of the Great Patriotic War
Michalovič, Lukáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Cieľom diplomovej práce je ukázať, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje zdroj ruskej mäkkej moci v Bielorusku. Po úvodnej metodologickej kapitole práca pokračuje prepojením konceptu soft power (mäkkej moci), ktorého autorom je Joseph Nye, s konceptom mýtu, ktorý je v práci definovaný na základe teórií Eliadeho a Malinowského. Ďalšia časť sa venuje mäkkej moci Ruskej federácie v postsovietskom priestore všeobecne a osobitne v Bielorusku. Ukazuje, že ruská mäkká moc vychádza z veľkej časti zo spoločnej minulosti zdieľanej Rusmi s ďalšími postsovietskymi národmi. Hlavnými zdrojmi ruskej mäkkej moci sú preto identity a naratívy, a medzi nimi aj mýty. Mýtus Veľkej vlasteneckej vojny bol stredobodom sovietskej mytológie a svoje dominantné postavenie si zachoval aj v postsovietskom období, čo platí obzvlášť pre Bielorusko. Nasledujúca časť práce sleduje vývoj mýtu Veľkej vlasteneckej vojny v Bielorusku od jeho vzniku počas druhej svetovej vojny do súčasnosti. Ukazuje, že základom tohto mýtu je pocit súdržnosti a spoločenstva, ktorý spája niekdajšie sovietske národy. Posledná časť predstavuje interpretatívnu analýzu piatich kvalitatívnych rozhovorov s Bielorusmi. Analýza na individuálnych prípadoch do veľkej miery potvrdila, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje základ ruskej mäkkej moci...
|
host ::
RSS.