|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
|
|
| |
|
|
Předběžná kontrola principu subsidiarity po Lisabonské smlouvě v praxi parlamentů České republiky a Itálie
Krause, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou principu subsidiarity v právní úpravě Evropské unie, jeho teoretickým zakotvením a aplikovanou praxí. Autorka poskytuje teoretickou část, ve které je představen princip v právní úpravě spolu se změnami v postavení národních parlamentů po přijeti Lisabonské smlouvy, meziparlamentní spolupráci, systém včasného varování a akademickou reflexi týkající se tématu. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení a efektivity kontrolního mechanismu systém včasného varování v kontextu parlamentů České republiky a Itálie. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, národní parlamenty, princip subsidiarity, systém včasného varování
|
|
|
Předběžná kontrola principu subsidiarity po Lisabonské smlouvě v praxi parlamentů České republiky a Itálie
Krause, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou principu subsidiarity v právní úpravě Evropské unie, jeho teoretickým zakotvením a aplikovanou praxí. Autorka poskytuje teoretickou část, ve které je představen princip v právní úpravě spolu se změnami v postavení národních parlamentů po přijeti Lisabonské smlouvy, meziparlamentní spolupráci, systém včasného varování a akademickou reflexi týkající se tématu. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení a efektivity kontrolního mechanismu systém včasného varování v kontextu parlamentů České republiky a Itálie. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, národní parlamenty, princip subsidiarity, systém včasného varování
|
|
| |
|
| |
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
|
|
|
Procedural aspects of mediation in EC law
Rivera, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Procesně právní aspekty mediace v právu ES Eva Rivera, 2011 1 Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou procesně právních aspektů mediace a vychází z předpokladu, že se na mediační řízení nedá pohlížet odloučeně od procesních souvislostí, jestliže účinnost mediace nemá být ohrožena. Předmětem zkoumání je, jak dalece tento přístup nalezne potvrzení v právu Evropské unie. Mediaci je nutno pojmout mimo její vlastnosti komunikační techniky zejména jako řízení k řešení sporu. Jako taková se stává v Evropě stále důležitějším nástrojem pro řešení zejména občanských a obchodních sporů. V této souvislosti je relevantní její úloha ohledně dalších druhů řízení k řešení sporů resp. její prolínání s nimi. Přitom mohou být na jedné straně vymezení a přechod mezi mediací a dalšími formami tzv. Alternative Dispute Resolution (ADR) a dokonce i vůči soudním pokusům o smírné urovnání právního sporu zčásti plynulé. Na druhé straně lze současně konstatovat, že mediace jako způsob mimosoudního řešení sporů již i v Evropě vyzrála a že zřetelně vykazuje vlastní procesní souvislosti. Ze srovnání evropských národních právních řádů vyplývá jádro vymezení mediace, které ji definuje jako řízení spočívající na dobrovolnosti stran, v němž třetí osoba bez pravomoci spor rozhodnout systematicky podporuje komunikaci mezi stranami s...
|
host ::
RSS.