|
|
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...
|
|
|
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů
Blažková, Kristina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů Abstrakt Soudní rozhodování ve složitých případech aplikace práva není ospravedlněním řešení nalezeného vlivem jiných než právních faktorů, nýbrž relativně předvídatelným, určitým a spravedlivým procesem, který čerpá legitimitu z racionality právního myšlení a je výrazně ovlivněn snahou soudce dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí vesvětle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představuje pod pojmem práva. Z této základní teze práce vychází. Zkoumá proto, jak se projevuje soudcovo pojetí práva a vnímání vlastní funkce v jeho právní argumentaci a rozhodování ve složitých případech aplikace práva. Popsaný fenomén práce nazývá soudcovskou filozofií. Disertační práce koncept soudcovské filozofie nejprve teoreticky analyzuje a následně teorii testuje na reálné soudní praxi. Hypotézou práce je, že soudci vrcholných soudů mají rozdílné soudcovské filozofie a jejich odlišný pohled na samotné normativní základy práva a vlastní funkci se projevuje při rozhodování složitých případů aplikace práva. Neshodu mezi soudci lze označit za tzv. rozumnou neshodu. V situacích rozumné neshody nelze navzdory perfektně vyargumentovaným stanoviskům na obou stranách sporu a vzájemné snaze o porozumění dojít ke kompromisu, neboť...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Vztah Soudního dvora EU a členských států: případ občanství EU a zdravotní péče
Hrabal, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tématem této magisterské práce je vztah mezi Soudním dvorem Evropské unie a členskými roveň práce vychází i ze zkoumání tzv. soudního aktivismu, konkrétně ve vztahu k Cílem práce je ověřit hypotézu, že hlavním aktérem, který ovlivňuje podobu unijního práva, je Soudní dvůr, a ne členské státy. K tomu práce uplatňuje dvě podhypotézy, a sice že: 1. Soudní dvůr při svém rozhodování v oblasti vnitřního trhu prosazuje prointegrační agendu, a to i navzdory preferencím členských států; 2. členské státy nejsou schopny právní stav z pro ně nežádoucí judikatury zvrátit ve svůj prospěch prostřednictvím přijetí nové je ověřena na příkladu judikatury Soudního dvora v občanů EU a poskytování přeshraniční zdravotní péče a v návaznosti na ni přijatých směrnic 2004/38/ES a 2011/24/EU. První podhypotéza je konkrétně ověřena analýzou stanovisek členských států v řízeních před Soudním dvorem a analýzou samotných rozsudků, a to ve čtyřech řízeních zabývajících se právy ekonomicky neaktivních osob a v šesti věnovaných poskytování přeshraniční zdravotní péče. Druhá podhypotéza je ověřena zkoumáním ustanovení dotčených směrnic, která navazovala na judikaturu Soudního dvora. Závěrem práce je, že první podhypotézu lze považovat s výhradou za vyvrácenou. Celkově je tedy hypotéza tvrzena hlavní role členských států.
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
host ::
RSS.