|
|
Vybrané aspekty tělesnosti v reklamních televizních spotech
Kurucová, Natálie ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Aspekty tělesnosti ve vybraných reklamních televizních spotech vychází z hypotézy, podle které reklamní televizní spoty představují specifickou modalitu diskurzivních mechanizmů sexuální reprezentace. Práce aplikuje díla M. Foucaulta a P. Bourdieua na sémiotickou analýzu vybraných spotů. Předpokladem je, že reklamní spoty využívají tělo a motivy sexuality jako jeden z nástrojů mocenského působení na cílové skupiny. Práce se zaměřuje hlavně na představení diskurzivních modelů využívaných v reklamní praxi. Cílem teoretické části je představit zásadní filosofické i sociologické myšlenky a teorie týkající se vnímání tělesnosti, sexuality, mocenských vztahů a otázky subjektivizace. Práce také ukazuje, jak byla úloha těla vnímána v různých historických obdobích a jak se postupně utvářely možnosti využívat tělo a tělesnost v rámci mocenského působení. Cílem praktické části je na příkladu konkrétních reklamních spotů analyzovat a interpretovat poznatky z teoretické části. Záměrem je pomocí sémiotické analýzy odhalit diskurzivní praktiky využívané v reklamních spotech na základě používaných výpovědí, dále analyzovat mocenské působení skrze prezentovanou tělesnost a sexualitu. Práce představuje příklady mocenského působení reklamy a její specifické diskurzivní praktiky, rovněž vymezení...
|
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
|
|
|
Svět správného chlapa: Analýza diskursu televizních reklam na pivo
Kroulík, Jiří ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl kriticky popsat a použít metodu archeologie Michela Foucaulta pro deskripci diskurzu současných televizních reklam na pivo vysílaných v České republice. Teoretická část se snaží definovat pojmy jako výpověď, diskurzivní formace a diskurz a navrhnout jejich možné použití v praktickém výzkumu. Práce předpokládá, že televizní reklamy na pivo se budou řídit stejným diskurzem, který byl použit v jiných reklamách na pivo a ty proto budou tvořit koherentní celek. Analytická část si poté klade za cíl tento koherentní celek popsat z hlediska diskurzu a specifického výběru výpovědí, který tvoří obraz piva a jeho role v mužském světě. Klíčová slova: Foucault, diskurz, archeologie, televizní reklama, pivo
|
|
|
Biomoc a autonomismus
Poppr, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Martin Poppr : Biomoc a autonomismus (abstrakt bakalářské práce) Hlavním tématem této práce je poměr jedince a společnosti. Kladu si otázku po původu společenské autority, péče o společnost, a snahy o kontrolu jejího fungování. Dále se zabývám vztahem vědění a moci, a také nakolik má u obou dvou smysl otázka násilí. Ve své práci vycházím z filosofie Michela Foucaulta, z jeho archeologie vědění a filosofického zkoumání, jak fungují lidské společnosti, a jak je lidské vědění podrobeno svým vlastním diskursům. Lidské diskursy jsou totiž jistým výrazem společenské moci. Nakolik je jedinec takovouto mocí, uplatňovanou na něm společenskými institucemi, i skrze jeho vlastní myšlení, zasažen, a jak se to na jeho životě projevuje, na to se chci zaměřit především. Tohoto tématu se pokusím udržet i při zkoumání prací několika dalších autorů. Foucaultův fenomén biomoci nechám rozvést Gillem Deleuze, který biomoc na foucaultovském půdorysu dovádí do podoby více odpovídající dnešní situaci, a jelikož Foucault sám si myslí, že dobrým způsobem, jak biomoc zkoumat, je zaměřit se na snahu život před biomocí chránit, pokusím se zmapovat, jak biomoci čelí filosofie autonomismu.
|
|
| |
host ::
RSS.