|
|
Právo na vzdělání v evropských dokumentech
Pehrová, Klára ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právo na vzdělání v evropských dokumentech Klíčová slova Vzdělání, právo na vzdělání, Evropské dokumenty, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský soud pro lidská práva, lidská práva Abstrakt Diplomová práce Právo na vzdělání v evropských dokumentech pojednává o zakotvení práva na vzdělání v evropských dokumentech. Práce představuje právo na vzdělání jako lidské právo, které je zakotveno v komplexu lidských práv od jeho počátku. Vymezuje předmětnou terminologii a ukotvení práva na vzdělání v předmětných dokumentech. Pokračuje pak vymezením práva na vzdělání v evropském kontextu, přičemž se zaměřuje na vytvoření charakteristiky, analýzy a komparace kodifikace práva na vzdělání v předmětných evropských dokumentech. Diplomová práce se soustředí na zakotvení práva na vzdělání v Listině základních práv Evropské unie, která představuje jeden z nejmladších a nejkomplexnějších katalogů lidských práv na světě. Dále se diplomová práce zabývá rozborem zakotvení práva na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech ve znění Dodatkových protokolů. Protože Evropská úmluva o lidských právech byla významným pramenem pro vznik Listiny základních práv Evropské unie, diplomová práce přináší komparaci způsobu zakotvení práva na vzdělání v obou dokumentech. Dále v práci najdeme přehled sekundárních právních aktů souvisejících s...
|
|
|
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
|
|
|
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě
Drahorád, Jakub ; Řepa, Karel (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě Práce se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody. Těmi je v práci míněna zejména účast na pohřbu blízkého příbuzného či možnost jej navštívit v nemocnici v případě, že se nachází v ohrožení života. Zatímco v případě vazebně stíhaných osob není tato problematika na zákonné ani podzákonné úrovni nijak upravena, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích se zvýšenou ostrahou či na doživotí je zčásti výslovně zakázána. V praxi je tedy těmto osobám uplatňování jejich práva dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva") v těchto případech plošně znemožněno. V případě osob v "běžném režimu" výkonu trestu odnětí svobody je pak toto právo závislé na libovůli ředitele věznice, který nemusí své nepřezkoumatelné a neformální rozhodnutí o přerušení výkonu tresu žádným způsobem odůvodňovat. Evropský soud pro lidská práva přitom již 20 let ustálenou...
|
|
|
Změna pohlaví z pohledu sociálního práva
Sklenářová, Hana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Změna pohlaví z pohledu sociálního práva Abstrakt Tato práce se zabývá právní úpravou změny pohlaví v České republice, konkrétně podmínkami umožnění změny pohlaví, kterými jsou chirurgické zákroky a sterilizace. Českou právní úpravu porovnávám s názory Evropského soudu pro lidská práva a zjišťuji, jestli je v souladu s vývojem v ostatních evropských zemích. Podrobněji se zaměřuji na otázku uzavření manželství a nutnosti ukončení manželství, a v rámci sociálního pojištění úhradou zdravotních nákladů a důchodovým věkem osob, které změnily pohlaví. Touto prací bych chtěla rozšířit povědomí o změně pohlaví, které ve společnosti není příliš rozšířené. Také bych chtěla porovnat českou právní úpravu s pohledem ESLP a zjistit, jestli není příliš zastaralá. Česká právní úprava požaduje pro změnu pohlaví podstoupení chirurgických zákroků a sterilizace, což je v rozporu s judikaturou ESLP a praxí států Evropy. V Radě Evropy umožňuje změnu pohlaví bez sterilizace 31 z 39 států. V judikatuře a společnosti v posledních dvaceti letech nastal posun, který Česká republiky ve své právní úpravě nereflektovala. Tato práce se na vývoj judikatury ESLP zaměřuje, chci ukázat její posun od stanovení povinnosti státu uznat změnu pohlaví až po přiklonění se k úřední změně pohlaví bez nutnosti podstoupit chirurgické zákroky. Zatímco...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Zukalová, Gabriela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá právem na příznivé životní prostředí, jak jej chrání Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled judikatury ESLP k právu na příznivé životní prostředí, identifikovat základní charakteristiky tohoto práva a cesty, které ESLP k jeho ochraně využívá, a zhodnotit silné a slabé stránky přístupu ESLP. Druhým cílem je zařazení judikatury ESLP do kontextu mezinárodního práva a jiných regionálních nástrojů a zjistit, jakým způsobem jejich podoba a vývoj ovlivňují rozhodování ESLP. Na podkladě těchto informací si práce klade širší otázku, zda může ESLP efektivně přispívat k ochraně práva na příznivé životní prostředí i v 21. století, zejména v kontextu změny klimatu, a zda je případně na místě výslovné zakotvení práva na příznivé životní prostředí do textu Úmluvy. Práce se nejprve zabývá teoretickým uchopením práva na příznivé životní prostředí a jeho postavením v mezinárodním právu a jiných regionálních systémech na ochranu lidských práv. Následně práce poskytuje úvod do systému EÚLP a představuje základní instituty související s mechanismem individuální stížnosti. Těžiště práce tvoří čtvrtá a pátá kapitola. Čtvrtá kapitola poskytuje ucelený přehled principů současné...
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.